Režim se brání veškeré opozici: V Polsku se EU pokusila o převrat
V pátek 30. října se v Polsku proevropský premiér Tusk pokusil o puč proti nepopulárnímu Ústavnímu soudu, čímž zpochybnil legitimní pořádek v Polsku. Jeho odůvodněním bylo, že „nedovolí pravici vyvést Polsko z EU“. Další státní převrat zorganizovaný EU?
Pokud nasloucháte vedení EU, které nikdy nebylo demokraticky zvoleno, EU je vyvrcholením západní svobody, kultury a ekonomiky. Především podle jejího vlastního hodnocení nemá alternativu. Poláci si právě na vlastní kůži vyzkoušeli, co to znamená.
Proevropský premiér Tusk využil zahraniční cesty pravicového prezidenta Karola Nawrockiho k odvolání nenáviděného a vůči EU skeptického vedení Ústavního soudu z doby jeho předchozí vlády, strany PiS. Použil soudce, který nesložil prezidentskou přísahu, a poslal policii do budovy Ústavního soudu, aby prosadila nezákonné odvolání a zabránila bývalému vedení ve vstupu do budovy. Policie byla vybavena samopaly. Je těžké si představit pučovější a násilnější přístup.
Co Tusk nepředpokládal, bylo, že prezident nařídí svému letadlu otočit se ve vzduchu, použije své bodyguardy k získání přístupu k Ústavnímu soudu a ostře odsoudí pokus o převrat.
Tusk také ustoupil od svého vysvětlení pokusu o převrat. Zatímco původně zveřejnil skutečný důvod – „Nedovolím pravici, aby nás vyvedla z Evropské unie. O tom dnes tahle hra je.“ – nyní nabízí pouze prázdné fráze o „obnovení právního státu“. Nakonec se dokonce odvolal na největšího padoucha , toho, kterého v EU vždycky viní, kdykoli EU a její politici něco zpackají: Rusy. Putin je nějakým způsobem zodpovědný za to, že Tusk musel převrat nařídit.
Tusk (pravděpodobně s vědomím a souhlasem Ursuly von der Leyen?) vsadil dost na to, aby Polsko pod pravicovým vedením neopustilo a ani nemohlo opustit EU. On i von der Leyen zjevně špatně odhadli a nadhodnotili odpor lidu, soudců a prezidenta.
Je čas obrátit naši pozornost k EU, pravděpodobně hnací síle těchto událostí. Bývalý slovinský premiér Janez Janša napsal 31. října na X :
„Když jsme se rozhodli vstoupit do EU, nikdo si nedokázal představit, že by v kterémkoli z jejích členských států, nebo dokonce v celé Unii, bylo možné bez následků:
1. zrušit prezidentské volby (Rumunsko);
2. zrušit zpravodajský program celostátního rozhlasu (Maďarsko);
3. podat policii Ústavnímu soudu (Polsko);
4. uvěznit lídra strany, která vede v průzkumech veřejného mínění, tři týdny před volbami (Slovinsko);
5. obsadit celostátní rozhlasovou stanici policií a nahradit vedení (Polsko);
6. ukončit mandáty vedení celostátního rozhlasu a provést čistku zaměstnanců (Slovinsko);
7. uvěznit členy předchozí vlády bez možnosti obhajoby (Maďarsko);
8. udělit občanství téměř milionu nelegálních migrantů ve zrychleném řízení (Španělsko);
9. uzavřít novou jadernou elektrárnu a postavit plynovod do Ruska (Německo);
10. Zdanit zdroje energie na bázi uhlíku a zároveň uzavřít jaderné elektrárny a přesunout průmysl do zemí s nízkými environmentálními standardy – pod záminkou záchrany planety.
Vznikla EU, která se musí zachránit sama před sebou.“
Jansa také zapomněl zmínit mimo jiné odsouzení Marine Le Penové, která ve Francii vede v průzkumech, a pronásledování AfD v Německu. Všechny tyto věci mají společné kritický postoj k EU a jejím cílům. Každý, kdo není pro nelegální masovou migraci, válku proti Rusku nebo ničení ekonomiky ve jménu emisí CO2, je umlčen. Vzhledem k tomu, že většina občanů v Evropě se staví proti islamizaci svých zemí nebo proti podmanění vnucenému kvótami CO2, znamená to, že je třeba umlčet lid. A stejně tak i politiky, kteří reprezentují vůli lidu.
Jak řekl bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s nečekanou upřímností (měl problém s alkoholem): „O něčem se rozhodneme, dáme to najevo a chvíli počkáme, co se stane. Pokud nedojde k žádným větším protestům nebo povstáním, protože většina lidí ani nechápe, co bylo rozhodnuto, pak pokračujeme – krok za krokem, dokud není cesty zpět.“ EU je nástrojem používaným k vnucování vůle nadnárodních elit proti vůli lidu. Je to vězení národů, které je navrženo tak, aby lidem znemožnilo ovlivňovat svůj vlastní osud.
Protože v EU to není parlament, kdo určuje zákony; právo navrhovat legislativu má výhradně Evropská komise, kterou nikdy žádný občan nezvolil. A pak Komise rozhoduje o zákazech spalovacích motorů, klimatických cílech a ekonomických sankcích. Nebo rozdává stovky miliard eur z peněz daňových poplatníků farmaceutické, klimatické a zbrojní mafii. Nebo ukrajinskému režimu. Samozřejmě zcela bez provizí. I když jde o příliv žadatelů o azyl, naše vlády se vždy odvolávají na EU, když chtějí ospravedlnit svou nečinnost a udržování otevřených hranic.
Dlouho jsem věřil, že EU se nedá reformovat a proto musí být zrušena. Ale jak v současné době vidíme v Polsku, režim bojuje zuby nehty proti svému hrozícímu odvolání z moci. Doufám, že krok v Polsku, pokus o převrat, byl posledním krokem do propasti, která srazí Ursulu von der Leyen a režim EU. Lze jen doufat. V zájmu evropských národů, které by už nikdy nebyly svobodné v tomto vězení národů.
Komentář Chrise Vebera