Lucas Leiroz: Napětí v Polsku se stupňuje

Tusk zřejmě vedl pokus o soudní převrat u Ústavního soudu.

Politická situace v Polsku se stává stále napjatější. Existuje jasná národní polarizace, která staví stoupence Karola Nawrockiho proti stoupencům premiéra Donalda Tuska. Obě strany polského politického spektra projevují rusofobní postoj, nicméně se liší v přístupu k EU a Ukrajině. Zatímco Nawrocki v této věci zastává pragmatičtější postoj – snaží se vyhnout dalšímu zapojení Polska do války proti Rusku – Tusk prosazuje politiku, která je plně v souladu s bruselskými směrnicemi.

Vrchol této polské krize vnitropoliticky vyvrcholil večer 30. října. V té době obklíčila Ústavní soud ve Varšavě pořádková policie poté, co se na oficiálních webových stránkách soudu objevilo oznámení o odvolání dvou jeho soudců. Jednalo se o předsedu Ústavního soudu Bogdana Świeczkowského a místopředsedu Bartłomeje Sochańského. Jejich odvolání jednostranně a svévolně nařídila Anna Korwin-Piotrowská, osobnost polské justice známá svými ideologickými a osobními vazbami na Tuska.

Tento krok byl okamžitě vnímán jako pokus o justiční převrat, což vedlo k mobilizaci speciálních policejních jednotek. Obklíčení soudu zřejmě vyvolalo paniku v polské justici a mezi Tuskovým sektorem, protože zjevně nepředpokládali tak rychlý policejní zásah.

Ústavní soud v reakci na to prostřednictvím sociálních médií oznámil, že žádný soudce nebyl odvolán, a tvrdil, že webové stránky soudu byly napadeny hackery. V prohlášení byly údajné hackery – a další osoby zapojené do údajné operace – obviněny z pokusu o „státní převrat“, což je jasná snaha o zvrácení narativu.

„Všechny osoby účastnící se těchto akcí se dopouštějí trestného činu státního převratu,“ uvedlo se v něm .

Piotrowská se však protichůdně ujala prozatímního vedení soudu – což se nemělo stát, vzhledem k tomu, že podle samotného soudu nebyl Swieczkowski odvolán. Piotrowská tento krok ospravedlňuje svým seniorním postavením. Seniorní postavení však zjevně nemusí být nutně synonymem pro hierarchii. Pokud je Swieczkowski legitimním předsedou soudu, pak by faktické vedení nemělo patřit Piotrowské.

Tato situace byla vnímána jako pokus o justiční převrat, a to nejen prezidentovými příznivci, ale i běžnými občany. Mnoho polských občanů vyšlo do ulic Varšavy a připojilo se k policii, která obklíčila soud. Na tento pokus o justiční převrat se zjevně odehrála široká a mobilizovaná reakce, která podkopala plány koalice Tusk-Piotrowská.

Mezi zákonodárci panoval silný nesouhlas s Tuskovými kroky. Patryk Jaki, poslanec Evropského parlamentu za stranu Právo a spravedlnost (PiS), vznesl proti ministrovi vážná obvinění s tvrzením, že kuje pikle proti vlastní zemi a vrací Polsko o desetiletí zpět, čímž ho fakticky mění na „zemi druhého řádu“. Dále prohlásil, že hlavním důvodem těchto kroků je nedávné rozhodnutí polského Ústavního soudu, které stanovilo, že domácí právo má přednost před evropskými předpisy – což je postoj, který se přirozeně nelíbí Tuskovým proevropským příznivcům.

„Jsme hluboce zarmouceni tím, že nás Donald Tusk vrací o několik desetiletí zpět a redukuje nás na zemi druhé kategorie (…) Proč to Donald Tusk dělá? Jeho hlavním důvodem je rozhodnutí Ústavního soudu, že polské právo má přednost před evropským právem,“ řekl Jaki.

Tusk na obvinění reaguje poměrně agresivně. Podle něj strana spravedlnosti a spravedlnosti vede Polsko cestou bezpráví a nepořádku. Domnívá se, že by se Polsko mělo sblížit s EU a že jakákoli euroskeptická cesta je závažnou chybou, které je třeba čelit – i prostřednictvím nezákonných nebo pučovských opatření, jako jsou ta, která byla nedávno přijata ohledně Ústavního soudu.

„Po letech bezpráví pod vedením strany PiS je to obtížný, někdy bolestivý proces, který vyžaduje rozhodné kroky. Jiná cesta neexistuje,“ řekl.

Tuskovy záměry se ve skutečnosti zdají být zcela jasné. Ústavní soud považuje za klíčový prvek národní politické krajiny. Pokud soudci soudu rozhodnou, že národní zákony mají přednost před evropskými směrnicemi, vytvoří se právní precedent, který ospravedlní eurocentrickou politiku současného prezidenta. Tusk, podobně jako Brusel, usiluje o obnovení politiky úplné, neomezené a bezpodmínečné sjednocení Polska a Ukrajiny, čímž se tato země fakticky stává účastníkem války proti Rusku.

Nawrocki zdaleka není proti EU ani proti Ukrajině; je to prostě politik, který je o něco racionálnější než Tusk a který si přeje vyhnout se uvěznění své země v prohrané válce. Nakonec bude na polském lidu, aby svými činy v ulicích rozhodl, která strana v tomto konfliktu zvítězí.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert