Zatím neschváleno, ale již ve vývoji: ECB vytváří fakta o digitálním euru

Digitální euro stále nebylo v Evropské unii definitivně přijato. Evropská centrální banka (ECB) nicméně s jeho zaváděním pokračuje plnou parou. Byly podepsány smlouvy s technologickými společnostmi, vybrány banky a poskytovatelé platebních služeb a technická infrastruktura je ve výstavbě. Zatímco Evropský parlament stále jedná o právním rámci, ECB již vytváří podmínky pro novou formu státem vydávané digitální měny. To vyvolává zásadní otázku: Jak otevřené je politické rozhodnutí, když se již připravuje jeho praktické zavedení?

Dne 30. října 2026 Evropská centrální banka (ECB) oznámila, že udělila zakázky dvěma skupinám společností na vybudování centrálních síťových připojení pro digitální euro. Zakázky byly uděleny společnostem Nexi Payments a Deutsche Telekom Business Solutions na jedné straně a konsorciu společností Telefónica a Indra na straně druhé. První smlouva vstoupila v platnost 28. září a druhá by měla začít platit v květnu 2027. Společnosti propojí banky, poskytovatele platebních služeb a národní centrální banky s centrální platformou digitálního eura. Nejde již jen o teoretické koncepty nebo politická prohlášení o záměru. Konkrétní technická implementace se připravuje, i když potřebná regulace EU dosud nebyla přijata. Zatímco ECB zdůrazňuje, že rozhodnutí o samotném zavedení bude učiněno až po dokončení legislativního procesu, zakázky již byly uděleny.

Další kroky také značně pokročily. V červenci 2026 ECB vybrala 36 bank a poskytovatelů platebních služeb pro pilotní projekt. Přihlásilo se více než 50 společností. V druhé polovině roku 2027 by měla začít dvanáctiměsíční testovací fáze, během níž bude beta verze digitálního eura používána za reálných podmínek. Zaměstnanci centrální banky jej budou moci používat například k placení v obchodech nebo k vzájemným převodům peněz. ECB usiluje o možné pravidelné zavedení v roce 2029, pokud bude včas stanoven právní rámec. Oficiálně se jedná o přípravy na možné zavedení. Z kritického hlediska se však komplexní technický a ekonomický systém formuje již dříve, než byla definitivně stanovena jeho demokratická legitimita. Čím více smluv je uzavřeno, systémů vyvinuto a společností zapojeno, tím obtížnější by mohlo být politicky zásadní zpochybnění projektu.

Ochrana údajů je obzvláště kontroverzní. ECB slibuje vysoký stupeň soukromí a uvádí, že offline platby by měly nabízet ochranu podobnou hotovostním. U online plateb je situace jiná. Poskytovatelé platebních služeb budou i nadále moci ověřovat totožnost svých zákazníků, mimo jiné aby splnili předpisy proti praní špinavých peněz. Sama ECB uvádí, že nemá v úmyslu takové transakce přímo propojit s jednotlivými osobami. To však znamená, že digitální euro by nebylo ekvivalentem anonymity hotovosti. Platba bankovkou obecně nezanechává automaticky uloženou elektronickou platební stopu. S digitálním eurem by technická sledovatelnost stále existovala, alespoň pro zúčastněné poskytovatele platebních služeb. Prezidentka ECB Christine Lagardeová již v roce 2023 jasně uvedla, že záměrem není úplná anonymita, ale spíše ochrana soukromí.

Dále vyvstává otázka, do jaké míry by centrální banka mohla v budoucnu určovat používání digitálních peněz. Možné horní limity pro zůstatky se již diskutují. Například ECB ve svých studiích zvažovala částky až do výše 3 000 EUR na osobu, aniž by dosud stanovila závazný limit. Rada EU stanoví, že tyto limity budou stanoveny ECB v rámci právně definovaného rámce. Centrální banka tato omezení odůvodňuje potřebou chránit bankovní systém před hromadným převodem vkladů klientů. Tím by se však vytvořila forma peněz, u nichž centrální instituce stanoví technické a regulační podmínky pro jejich používání. I když současné plány nemají v úmyslu zavést programovatelná omezení používání ani datum expirace digitálního eura, zůstává otázkou, jaké pravomoci a technické možnosti taková infrastruktura v dlouhodobém horizontu nabídne.

Oficiálním zdůvodněním digitálního eura je snížit závislost Evropy na amerických poskytovatelích platebních služeb, jako jsou Visa a Mastercard, a posílit evropskou platební infrastrukturu. Tento cíl je pochopitelný. Neodpovídá však na otázku, proč ECB již tak pokročila ve svých technických přípravách, přestože politická jednání stále probíhají. V červenci 2026 Evropský parlament pouze hlasoval pro zahájení jednání s Radou. To výslovně nepředstavovalo konečné právní schválení.

Digitální euro zatím neexistuje jako pravidelně vydávaný platební prostředek – nicméně jeho technický základ se již vytváří. Právě v tom spočívají politické důsledky. Zatímco občanům je sdělováno, že o jeho zavedení dosud nebylo rozhodnuto, smlouvy se již podepisují, firmy se zapojují a platební systémy se připravují. ECB slibuje, že hotovost zůstane a že digitální euro bude pouze doplňkovou platební možností. Zda tyto sliby dlouhodobě obstojí, však závisí také na budoucích politických rozhodnutích.

Zdroje

1. Reclaim The Net, 5. listopadu 2026 – Digitální euro se buduje dříve, než ho Evropa schválí
2. Evropská centrální banka, 30. října 2026 – Smlouvy s poskytovateli síťových služeb pro digitální euro
3. Evropská centrální banka, 14. července 2026 – Pro pilotní projekt vybráno 36 poskytovatelů platebních služeb
4. Evropská centrální banka – Pilotní projekt digitálního eura, harmonogram a účastníci