Thomas Paukner: Úvod do metod informačního boje – Rusko, Ukrajina, Evropská unie
Tři obrázky v příspěvku ukazují jednu z příčin dnešního těžko pochopitelného celospolečenského šílenství.
První foto pochází z ruské informační operace ve věci usmrcení 61 civilistů, z toho 7 dětí a zranění stovek dalších civilistů kazetovou municí v Kramatorsku na Ukrajině. Druhá fotka znázorňuje Michajla Podoljaka, poradce Volodymyra Zelenského, jak lže o sabotáži plynovodu Nord Stream a s plným vědomím důsledků ničí důvěru evropských státníků a mediálních domů, které jeho lež opakují.
Třetí, jen těžko uvěřitelný graf, znázorňuje 7,3 milionu smazaných a zneviditelněných příspěvků v rámci evropského mechanismu DSA a systémů RAS a RRS – jde jen o období ledna až června 2026. V cenzuře i autocenzuře drží Evropská unie celosvětové prvenství v rámci demokratických zemí. V masivní míře zasahuje do voleb a vytváří metodiky na odstraňování “negativního obsahu s dopadem na veřejnou debatu nebo volby”.
Jde o oficiální definici v metodice Evropské komise – https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj?locale=cs&, článek 34
Jsme v hybridní válce? Částečně ano, ale kdo v ní vlastně válčí?
Rusové do evropského informačního prostoru vstupují zvenčí. Využívají metody rozmělnění, zaplavení, extrapolace odporu a amplifikace či rámování existujících zpráv. Nemají infrastrukturu, v důsledku čehož musí využívat účty na jedno použití, stránky na sociálních sítích nebo “doppelganger effect”, tedy falšování identity známé mediální organizace nebo osobnosti.
Cílem Ruské vlády je polarizace společnosti, podnícení nenávisti vůči institucím, ale také by Rusko zcela bez rozmyslu, pokud by mělo možnost, vyvolalo ozbrojené nepokoje na evropském území, nebo i občanskou válku. Chybějící infrastruktura však umožňuje zásah jen malé části společnosti, maximálně 5 až 10 % veřejnosti podle států.
Ukrajina spojenecký informační prostor infiltruje, zneužije a skrze partnery vede kognitivní operace zaměřené nejen na prosazení vlastních zájmů, ale i na odpoutání pozornosti od vlastních problémů a v nejhorším případě také vědomě nutí evropské státníky lhát a šířit lživé informace, čímž taktéž podrývá důvěru v instituce a politické vedení evropských zemí.
Evropská unie informační prostor kontroluje. Skrze zavedená cenzurní a autocenzurní opatření ovlivňuje volby, veřejné mínění i politický boj v jednotlivých státech. Mechanismy DSA, RAS a RRS ṕřímo kontrolují, které informace budou zobrazeny a které budou zneviditelněny, případně smazány. V cenzuře a autocenzuře je Evropská unie s propastným rozdílem jednoznačným lídrem mezi demokratickými státy.
Kromě cenzury, autocenzury a kontroly viditelného obsahu také Evropská unie dlouhodobě vede strategickou kognitivně-informační operaci s využitím takzvaných persvazivních definic.
Jde o jazykovou zbraň, která zamění význam známých slov – například “demokracie” a “svoboda” – zatímco zachová tvar a spojené asociace. Stejnou metodu využívají diktátoři v Číně nebo Rusku, ale persvazivní definice znají i Spojené státy, zejména v komunikaci ozbrojených konfliktů a rétoriky ve vztahu k vojenství a armádě.
Výsledkem těchto soupeřících informačně-kognitivních operací ze strany rozličných aktérů je, že se společnost jednoduše zblázní a začne se velmi rychle radikalizovat. Extrém plodí další extrém a polarizace je pro kognitivní operace živnou půdou.
Zdravá společnost je převážně umírněná. Většina veřejnosti zastává středové pozice a liší se v postojích jen mírně. Extrémy tvoří 5 až 7 % na obou stranách politického spektra.
V tomto stavu jsme byli před 15 až 20 lety.
Preference, 2009 – https://www.lidovky.cz/…/volby-do-snemovny-by-vyhrala…
Současný stav je jiný. Extrémy se vychýlily, střed mizí a z 80 % středových voličů ve zdravém prostředí jich zbývá 20 až 30 %. Mírné extrémy dosahují dalších 30 % a celých 40 % veřejnosti zastává politicky extrémní postoje na obou stranách spektra.
Preference 2026, Německo – https://www.politico.eu/europe-poll-of-polls/germany/
Vidíme to v Německu, ve Francii, v Rumunsku, ale i v Polsku.
Dlouhodobé selhání mediální scény ve věci pokrytí společenských nálad a nedávné útoky na Terezu Matějíčkovou mne přesvědčily k tomu, abych ve skutečném rozsahu, který často bere dech, popsal metody informačně-kognitivního boje ze strany Ruska, ale i Ukrajiny a Evropské unie.
Celé 40 minutové video, kde principy, metody a styl jednotlivých aktérů rozebírám, již nyní dostupné na HeroHero. Během dvou až tří dnů jej nahraji i na Facebook a platformu YouTube.
Poté neočekávám nic menšího, než promptně smazaný účet…
Šalom
