Putin se setkal s Razaiem: Moskva a Teherán varovaly před útokem

Pepe Escobar a pan Z. popisují schůzku Vladimira Putina s íránským politikem Mosenem Razaiem v Kremlu jako strategický signál pro USA. Důraz byl kladen na užší spolupráci mezi Ruskem a Íránem, rozšíření dopravních spojení a varování před možným útokem. Zároveň oba spekulují o Trumpových motivech a možnosti dalšího setkání s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Neobvyklé přijetí v Kremlu

Escobar uvádí, že Putin nejprve kontaktoval Razaie v telefonickém rozhovoru, který trval přibližně 95 až 97 minut, a následně ho pozval do Moskvy. Ruský prezident poslal letadlo, aby Razaie a malou delegaci vyzvedl z Teheránu. Ačkoli Razai není hlavou státu, na kremelské recepci se mu dostalo protokolárních poct hlavy státu. Escobar to interpretuje jako významné znamení.

Rozhovory údajně trvaly přibližně tři hodiny a 25 minut. Escobar jmenoval mimo jiné ruského poradce pro zahraniční politiku Jurije Ušakova a šéfa vojenské zpravodajské služby GRU Kosťukova. Írán zastupovali Razai a Ali Bagheri Kani, dvojka v Nejvyšší radě národní bezpečnosti. Podle Escobara s odvoláním na zdroj v delegaci byl na stole k dispozici šifrovaný telefon. To umožnilo telefonické spojení s íránským nejvyšším vůdcem Mošabou Kamem, aby si ujasnil otázky nebo vydal pokyny.

Kreml ve svém prohlášení popsal rozhovory jednoduše jako spolupráci v rámci komplexní dohody o strategickém partnerství. Podle Escobara Razai následně v rozhovoru pro íránská média uvedl jako témata diskuse dodávky ruského plynu a ruské investice do plynovodů. Plynovody by mohly být využívány v obou směrech, uvedl Escobar, protože obě země jsou významnými producenty plynu.

Železniční spojení jako chybějící část koridoru

Podle Escobara bylo dalším klíčovým tématem dokončení železniční trati Rašt-Astara. Tvoří chybějící článek v Mezinárodním severojižním dopravním koridoru (INSTC), který má propojit Rusko s Indií přes Kaspické moře a Írán. Escobar říká, že smlouva na výstavbu a zúčastněné ruské společnosti by měly být brzy podepsány. Finanční a byrokratické problémy, s nimiž se setkal během loňské návštěvy Íránu, byly zřejmě vyřešeny.

Escobar popisuje tento koridor jako jednu z nejdůležitějších dopravních tras 21. století. Vede z Petrohradu přes Astrachaň a Kaspické moře do Íránu a dále přes Bandar Abbás a Chabahar k Arabskému moři a Bombaji. Trasa obchází Suezský průplav a mohla by Rusku nabídnout alternativu k úzkým uzlinám a námořním trasám kontrolovaným USA.

Jako další příklad regionální propojenosti Escobar uvádí íránský přístav Čabahár a pákistánský přístav Gvádar. Jsou od sebe vzdáleny zhruba 80 kilometrů a do určité míry již spolupracují. V budoucnu by se mohly stát uzly různých obchodních cest, včetně rusko-íránsko-indického spojení a čínské Hedvábné stezky. Escobar odkazuje na svůj vlastní anglicky psaný dokument, pro který říká, že natáčel na místech, jako je Kaspické moře, Bandar Anzali, Perský záliv a Sístán a Balúčistán.

Kromě ekonomiky a dopravy se diskutovalo i o vojenské spolupráci. Escobar zmínil balistické a hypersonické rakety, ale zdůraznil, že k této otázce neexistují žádné podrobnosti ani uniklé informace. Tato otázka je pro národní bezpečnost obou zemí mimořádně citlivá.

Varování před útokem a zájmy Číny

Escobar interpretuje délku trvání schůzky, složení delegací a možnost přímého spojení s nejvyšším vůdcem Íránu jako vzkaz pro Washington. Tvrdí, že Rusko není jen okrajovou postavou, ale partnerem přímo zapojeným do obrany Íránu. Útok na Írán by proto podle jeho interpretace byl zároveň útokem na Rusko. Strategické partnerství funguje oboustranně a obě strany si vzájemně poskytují podporu, říká.

Escobar se zmiňuje o spekulacích o možných časových rámcích pro americký nebo americko-izraelský útok. Jako možná data zmiňuje sobotu 7. a pondělí 9., stejně jako další týdny, ale prezentuje to jako kolující spekulace. Také říká, že reakce Íránu na útok by byla zničující. Toto hodnocení prezentuje jako prohlášení opakované v Íránu, nikoli jako nezávisle ověřenou předpověď.

Pokud jde o Čínu, Escobar uvedl, že se hodlá během nadcházejících jednání v Šanghaji podrobněji informovat o tom, jak se země připravuje na potenciální setkání v Šen-čenu. Jako čínské zájmy uvádí volný průjezd lodí Hormuzským průlivem, bezpečnost partnerských států v Perském zálivu a snahy o obcházení sekundárních sankcí USA. Vysvětluje, že Čína chce obchodovat se všemi a zajistit bezpečnost svých obchodních partnerů.

Podle Escobara leží ruské zájmy spíše v obraně Íránu a severojižního koridoru. Stabilita Íránu je pro Moskvu důležitá, protože spojení přes Rusko, Kaspické moře, Írán a Indický oceán by mohlo rozšířit přístup Ruska na trhy. Pan Z. s Escobarovým hodnocením v zásadě souhlasí. Tvrdí, že na rozdíl od záměrů pachatelů útok Írán neizoloval, ale spíše ho postavil do popředí strategické aliance s Ruskem, Čínou a Pákistánem.

Trumpova reakce a možnost schůzky

V rozhovoru oba diskutují o tom, jak by Donald Trump mohl ospravedlnit útok na Írán. Escobar naznačuje, že by se Trump mohl rozhodnout k útoku navzdory potenciálním důsledkům, protože podle jeho názoru by ho uražené ego a krátký politický časový rámec mohly vést k riskantním krokům. Escobar spekuluje, že v případě neúspěchu bude Trump hledat někoho, koho by mohl vinit. Jako možné obětní beránky jmenuje ministra obrany Peta Hegsetha, velitele amerického ústředního velení Brada Coopera a předsedu sboru náčelníků štábů, jehož jméno se v přepisu objevuje jako „Raising Kane“.

Pan Z dodal, že pákistánský mediátor Asim Munir je v kontaktu s Bílým domem a snaží se Trumpa od útoku odradit. Pan Z tvrdil, že takový útok by mohl zničit zbývající ropnou infrastrukturu v státech Perského zálivu. Escobar namítl, že racionální argumenty by nemusely přesvědčit ty, kteří jsou u moci, a které považuje za fanatické a neschopné.

Jako možnou alternativu oba zmínili schůzku v Šen-čenu 18. a 19. listopadu na okraj konference APEC. Escobar ji prezentuje jako poslední šanci, kdy by Putin a Si Ťin-pching mohli Trumpovi nabídnout východisko. Na takové schůzce by Trump mohl přijmout strategické partnerství mezi Ruskem a Čínou jako vyjednávací partner, místo aby dále eskalaoval situaci, domnívá se Escobar. Zda se schůzka uskuteční a zda by Trump takovou nabídku přijal, se teprve uvidí.

Závěrem Escobar předpovídá, že Trump pravděpodobně nepřizná žádné chyby, ale spíše situaci dále vyhrotí a bude vinit ostatní. Situace zůstává nebezpečná, i když je schůzka s Kremlem chápána jako varování. Pan Z. a Escobar končí rozhovor poznámkou, že budou informovat o jakémkoli novém vývoji.