Profesor Lindzen z MIT: Klimatická panika je byznys postavený na strachu

Zatímco mediální šíření strachu dosahuje denně nových výšin, skuteční vědci si nevěřícně mnou oči. Jedním z nich je profesor Richard Lindzen. Nyní nemilosrdně odhaluje hnutí složené z radikalizovaných fanatiků, státem dotovaných oportunistů a mediálních agitátorů – hnutí, které v konečném důsledku sleduje pouze jeden cíl: drancování naší prosperity.

Každý, kdo hledá komplexní odborné znalosti v geofyzice, meteorologii a klimatickém výzkumu, se nevyhnutelně setká s profesorem Richardem Lindzenem. Více než tři desetiletí vychovával novou generaci akademiků na světoznámém Massachusetts Institute of Technology (MIT). A nyní má Lindzen konečně dost. Celosvětově uznávaný expert má prostě dost všudypřítomného kultu soudného dne. Podle jeho názoru patří fanatičtí apokalyptisté, kteří blokují naše ulice a ovládají politickou scénu, do psychiatrické péče, ne do diskusních pořadů. Jsme svědky nestydatých machinací kasty ideologických kariéristů a oportunistů, kteří zdokonalili princip parazitického vykořisťování a pohodlně žijí na úkor pracujících daňových poplatníků.

Lindzen nemilosrdně poukazuje na skutečně paradoxní aspekt této politicky živené masové hysterie: čím stabilnější se naše klima ve skutečnosti ukazuje, tím ohlušujícím způsobem řvou environmentální ideologové. Při pohledu na nezaujaté teploměry zjistíme, že od konce tzv. malé doby ledové v polovině 19. století se Země oteplila sotva o jeden stupeň Celsia. Hodnota, kterou profesor MIT považuje za „pozoruhodně marginální“. Fakta však klimatický kartel nezajímají.

Naopak: čím absurdnější se jeví skutečné zvyšování teploty, tím toxičtější se stávají řeči o údajném „vědeckém konsensu“. Tito křiklouni nechápou ani základní principy skutečného výzkumu, ani je nezajímá skutečná debata. V návaznosti na tento lukrativní ekosocialismus se na něm pohybuje bezpočet akademických oportunistů. Lákáni gigantickými vládními dotacemi chrlí studie naprosto absurdní kvality. Státem financovaní pseudovědci pak bezostyšně konstruují kauzální souvislost mezi globálními povětrnostními vzorci a akné u teenagerů, krvavými atentáty nebo dokonce ozbrojenými konflikty v Sýrii. Hlavní je, že zvoní pokladna.

Pokud ignorujete ohlušující hluk lobbistů uchvacujících granty, zbývá jen jádro skutečných expertů: vědci, kteří skutečně chápou, jak fungují fyzikální a meteorologické procesy naší planety. V rámci této renomované profese existují nakonec pouze dva tábory: skeptici, kteří nepovažují lidské emise CO2 za hnací sílu klimatických změn, a výzkumníci spojení s IPCC (Mezivládním panelem pro změnu klimatu), kteří jej činí odpovědným.

To je však jediný významný rozdíl. Co mainstreamová média systematicky před veřejností zatajují, je masivní překrývání těchto dvou protichůdných názorů, jelikož obě skupiny slepě akceptují základní vědecké fakta. Naprosto se shodují na tom, že trvalá a přirozená změna klimatu je geologickou normou, a nikoli anomálií. Panuje také shoda v tom, že oxid uhličitý není toxická látka, ale životodárný plyn, bez kterého by naše modrá planeta byla ledovou, neživou pustinou. Právě jeho oteplovací vlastnosti činí Zemi obyvatelnou. Chronologie je také nesporná, protože vzestupný trend hladin CO2 začal dlouho po malé době ledové v 19. století, což znamená, že jakýkoli vliv člověka na tuto křivku je myslitelný až od 60. let 20. století.

Z těchto důvodů odborníci považují oteplení o pouhý stupeň Celsia za téměř dvě století za geologickou maličkost, která nedává žádný důvod k apokalyptické panice. Obě strany nakonec připouštějí, že náš klimatický systém je tak nesmírně složitý, že všechny počítačové modely a předpovědi pro nadcházející desetiletí zůstávají pouhými dohady. Pokud se renomovaní vědci shodnou na všech těchto základních bodech a zůstanou daty zcela neovlivněni, jedinou zbývající otázkou je původ tohoto neustálého klimatického alarmismu.

Odpověď je hořká, protože paniku zorganizovala aliance netušících. Je to síť oportunistů, kteří se bezostyšně obohacují o peníze daňových poplatníků, které poslušní a neinformovaní politici utrácejí za zcela nesmyslná opatření na záchranu klimatu. Toto šílenství je doprovázeno a udržováno ochotnými komplici v mainstreamových redakcích, kde novináři chtějící senzaci opouštějí veškerou novinářskou slušnost kvůli levným klikům a poplašným titulkům. Celý konstrukt připomíná parazitický stroj – společnost ideologických zombie, kteří se systematicky snaží vysát a zničit prosperitu, svobodu a životní sílu západních industrializovaných zemí.