Přemysl Votava: Zamyšlení o velké statečnosti, ale i o nenávisti, manipulaci
Každoročně se na Pankráci u pomníku JUDr. Milady Horákové koná z podnětu ČSNS pietní setkání k uctění památky této české vlastenky, ale i ostatních politických vězňů, kteří se postavili proti nastupující totalitě. Pondělní pietní vzpomínky se vedle zástupců národních socialistů zúčastnil i český expremiér Jiří Paroubek. Účastníci si připomněli nejen tyto tragické události před 76 lety, ale připomněli si i obětavost všech, kteří po roce 1989 nezůstali lhostejnými a stáli u realizace tohoto pomníku JUDr. Miladě Horákové.
Před budovou soudu na Pankráci, kde si JUDr. Milada Horáková vyslechla rozsudek smrti, byl 25.12. 2007 položen základní kámen k pomníku, který připomíná její odvahu vzepřít se totalitám všeho zabarvení, zároveň je i odkazem pro nás současné i ty budoucí…. Národní socialisté byli jedni z prvních co se postavili po roce 1948 proti nastupující totalitě. Nelze ani pominout, že tento proces byl součástí mediální manipulace s veřejností. Podepisované rezoluce, veřejná shromáždění. Začala studená válka.
Otvírám dvě knihy o JUDr. Miladě Horákové. Ta první brožovaná, v šedivém přebalu je z roku 1950 nese název „ Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice.“ Vyšla v nákladu 140tisíc výtisků již v červnu 1950. Druhá knížka od Zory Dvořákové a Jiřího Doležala je z roku 2001: „O Miladě Horákové a Milada Horákové o sobě.“ Obě knížky jsou dokumentem nejen o velké statečnosti, ale i o nenávisti, manipulaci, ….
Je to již 76let. Bylo ráno kolem půl páté 27.června 1950, ve vnitřním prostranství věznice na Pankráci stály dvě šibenice. Ve 4.40 minut začal popravčí konat svou povinnost. Prvním byl Záviš Kalandra, druhý dr. Oldřich Pecl, třetím byl Jan Buchal. Poslední byla národní socialistka JUDr. Milada Horáková.
Vystoupala na lešení, poté se ozval její hlas:“ Padám, padám… tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid,“ nedovíme se, co chtěla ještě říci. Nit jejího života byla přeťata v 5.38 minut. Lékař konstatoval její smrt v 5.43 minut.
JUDr. Milada Horáková, česká politička, právnička, … vyznávala Masarykovy ideály humanismu. V politickém životě byla přední funkcionářkou Československé strany národně socialistické. Za německé okupace pracovala v domácím odboji, v roce 1940 byla i s manželem zatčena, vězněna na Pankráci, v Terezíně, v roce 1944 byla v Drážďanech odsouzena k trestu smrti, který ji byl změněn na osmiletý žalář. O osvobození vstoupila do politiky jako poslankyně za Československou stranu národně socialistickou. Po únoru 1948 vystoupila proti nastupující nové totalitě. V září 1949 byla zatčena. Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Veřejný proces byl zahájen 31.května 1950, měl být výstrahou. Čtyři tresty smrti, ostatní mnohaleté vězení. JUDr. Milada Horáková stanula v čele této tzv. záškodnické skupiny. Mezi třinácti odsouzenými byli převážně národní socialisté, dále lidé různého politického i sociálního vyznání, vlastenci, kteří se nesmířili s novou nastupující totalitou. Nemlčeli. Mnohá jména těchto statečných mizí z naší paměti, mizí z dějin, jejich činy jsou často znevažovány, padají jejich pomníky …
Připomínám proto jména všech třinácti obětí z tohoto procesu: Dr. Milada Horáková, JUDr. Josef Nestával, Antonie Kleinerová, Františka Zemínová, František Přeučil, Jiří Hejda, Jan Buchal, Záviš Kalandra, dr. Oldřich Pecl, Dr. Zdeněk Peška, Vojtěch Dundra, Dr. Bedřich Hostička, Dr. Jiří Křížek.
