Philip Giraldi: Probíhají skutečně mírová jednání mezi Íránem a USA?

Nebo jde jen o získávání času pro další válku?

Ve Washingtonu neuplyne ani týden bez dalšího projevu „trumpismu“, tj. bez vyjádření touhy prezidenta proměnit naši ústavní republiku v projev „Trumpova světa“, který, jak nedávno sám řekl, ctí a oslavuje „mě“. Trumpova domýšlivost zahrnuje jeho Tr(i)ump(hal)ský oblouk v Arlingtonu, snahu o přejmenování Kennedyho centra, převzetí Institutu míru, zabavení veřejných golfových hřišť v District of Columbia a prohlášení z před dvou týdnů, že i nadále zvažuje, že si sám udělí Kongresovou medaili cti. Jak na takový návrh může přijít někdo, kdo se vyhnul vojenské službě, zůstává záhadou, protože k získání této medaile je nutné sloužit v ozbrojených silách Spojených států amerických.

Minulý týden přinesl dva bizarní příklady toho, jak dokáže Donald Trump proměnit běžné funkce vlády v mechanismy k vlastní oslavě. První z nich byla katastrofa u odrazového bazénu u Lincolnovy památnice, kde prezident nelegálně a bez výběrového řízení najal svého politického kumpána, aby bazén vypustil a poté ho přetřel a obnovil povrch tak, aby odpovídal jeho výběru barvy – modré barvě USA. Práce, jak se dalo očekávat, dopadla špatně a výrazně překročila odhadované náklady. Brzy se zjistilo, že barva se loupe a plave na hladině, k tomu dochází k úniku těsnicího prostředku použitého k utěsnění provedených prací a k rozkvětu řas. Výsledek byl tak toxický, že kachny, které přistály na hladině, uhynuly! Trump, který tvrdil, že nový povrch je tak odolný, že ho nelze proříznout nožem, okamžitě obvinil vandaly s noži, kteří se však ukázali jako neexistující. „Existovaly“ však fotografie Trumpa v jeho výrazně přetížené obrněné oficiální limuzíně, doprovázené dalšími podobnými vozidly v konvoji, jak projíždějí bazénem ještě předtím, než stačil nový povrch zakrývající nevyplněný bazén zaschnout, což vedlo k rozumné domněnce, že to byl právě prezident a jeho přátelé s vymytými mozky, kdo ve skutečnosti způsobili škodu.

Další trapnou událostí bylo představení nového amerického pasu k připomenutí 150. výročí Ameriky, na jehož vnitřní stránce je vyobrazen Donald Trump, který se na držitele mračí se zaťatými pěstmi. Dobře, žádný žijící prezident se nikdy nesnažil objevit na pasu vydaném naší nominálně republikánskou a ústavní vládou, ale kritici se okamžitě vrhli na něco jiného, co v náhledu dokumentu nebylo vidět. Zdá se, že uvnitř pasu se také objeví napomenutí „Vítejte, ale chovejte se slušně!“, což spíše naznačuje, že Donald Trump nebo kdokoli, kdo mu radí na ministerstvu zahraničí, věří, že americké pasy lze vydávat cizincům, kteří tento dokument používají ke vstupu do Spojených států. Toto napomenutí, aby se chovali slušně, je samozřejmě naprostým nepochopením povahy a účelu tohoto dokladu, který se vydává pouze lidem, kteří již jsou americkými občany a používají jej k opětovnému vstupu do Spojených států, kde by jejich chování nemělo podléhat varování v pasu. Možná chce Trump všechny zatknout a toto varování je „pravděpodobnou příčinou“.

Nakonec lze předpokládat, že toho bude ještě víc, protože Trump oslaví svátek 4. července o den dříve na vzpomínkové ceremonii u Mount Rushmore. Je třeba počítat s tím, že oznámí přidání své vytesané hlavy k ostatním, které jsou již na památníku vystaveny.

Hlavní událostí minulého týdne však bezpochyby byl vstup do vyjednávací fáze Memoranda o porozumění (MOU), které by ve skutečnosti mohlo vést k něčemu dobrému, pokud ukončí tu strašlivou válku s Íránem, kterou podnítil Izrael. Bohužel zabíjení ze strany židovského státu v oblasti Blízkého východu pokračuje, stejně jako odvetné útoky ze strany USA i Íránu, a Izraelci téměř jistě plánují zasahovat do jakéhokoli skutečného pokroku směrem k mírové dohodě a narušovat jej. Čtrnáct bodů, které tvoří memorandum o porozumění, zahrnuje také řadu červených čar jak ze strany USA, tak Íránu, které hrozí zmařením celého procesu. Mnozí pozorovatelé v USA, Evropě a na Blízkém východě se domnívají, že nejpravděpodobnějším výsledkem příměří a pozastavení bojů bude další válka poté, co se Izrael a USA přeskupí a znovu vyzbrojí.

Zaměřme se na body v memorandu o porozumění, které mohou kritici zneužít a které nevyhnutelně způsobí problémy: Jednání se sice točí kolem ukončení války, ale značná část kongresmanů a sionisty ovládaných amerických mainstreamových médií stojí na straně sil izraelské lobby, a to i přesto, že minulý týden prošla Kongresem s těsnou většinou rezoluce vyzývající k ukončení války. To vše znamená, že nadšení pro ukončení války i pro její pokračování je malé a že se najdou záminky k oddálení či dokonce zmaření celého procesu. Tito zákonodárci ve většině případů ve skutečnosti chtějí, aby válka pokračovala, a jednají na příkazy k narušení jednání, které přicházejí přímo od premiéra Benjamina Netanjahua z Tel Avivu. Takzvaní „Israel-Firsters“ se rozhodli soustředit na to, co pro ně v dokumentu představuje obzvláště negativní body, včetně zejména dohody o vrácení miliard dolarů z „zmrazených“ íránských peněz Íránu. Bod jedenáct memoranda o porozumění uvádí, že „Spojené státy americké se zavazují, že po provedení tohoto memoranda o porozumění plně zpřístupní zmrazené nebo omezené finanční prostředky a aktiva Islámské republiky Írán k použití. Spojené státy americké a Islámská republika Írán se během jednání vzájemně dohodnou na postupech souvisejících s uvolněním těchto finančních prostředků.“

Existuje také tvrzení, že Írán záměrně nadále odolává požadavkům USA na zrušení svého programu obohacování uranu, což je pravda pouze částečně a omezuje se to pouze na trvání na právu na pokračující obohacování pro civilní účely. Panují také určité neshody ohledně toho, jaký inspekční proces bude povolen. Bod osm memoranda o porozumění uvádí, a Írán s tím souhlasí, že „Íránská islámská republika znovu potvrzuje, že nebude získávat ani vyvíjet jaderné zbraně.“ Úplné zrušení amerických sankcí vůči Íránu se rovněž jeví jako sporná otázka v očích těch ve Washingtonu a zejména v Izraeli, kteří se rozhodli vnímat Írán jako trvalou hrozbu a označovat jej za podporovatele terorismu, čímž však není. Právě Izrael je hlavním zdrojem terorismu a politické nestability na Blízkém východě i mimo něj.

Z tohoto důvodu je to právě jeden bod v memorandu o porozumění, konkrétně první ze čtrnácti, který způsobuje extrémní vředy na vrcholných úrovních příslušných zapojených vlád. Požaduje „…trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu, a závazek, že od nynějška nebudou proti sobě zahajovat žádnou válku ani vojenskou operaci, zdržet se hrozby nebo použití síly proti sobě a zajistit územní celistvost a suverenitu Libanonu. “ Je zřejmé, že Izrael část týkající se Libanonu nepřijme, a Netanjahu i jeho jestřábí tým to jasně a bez obalu prohlásili. Pokusy USA o zklidnění Izraele, ať už ze strany prezidenta Trumpa, nebo viceprezidenta J. D. Vance, byly neúspěšné. Otázkou zůstává, co podniknou, aby tento proces narušili, a zda to případně bude zahrnovat něco jako útoky pod falešnou vlajkou, které budou připisovány Íránu, ale provedené Izraelem s cílem zabít americké vojáky stále rozmístěné na základnách na Blízkém východě.

Dalším bodem, který může způsobit problémy, je bod pět, který v zásadě požaduje nerušené znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční lodní dopravu. Írán jasně naznačil, že bude tento proces dohlížet ve svých teritoriálních vodách, které sahají až k polovině průlivu, přičemž druhá polovina je pod kontrolou Ománu. Írán již vyzval k zavedení mýtného na pokrytí administrativních nákladů, což USA odmítly. K ovládání Hormuzského průlivu již došlo k řadě střeleckých incidentů z obou stran, včetně útoků dronů na několik obchodních lodí třetích zemí, útoků USA na íránská obranná zařízení a odvetných útoků dronů na Bahrajn a Kuvajt, kde se nachází velké soustředění amerických vojenských sil.

Dalším potenciálním problémem je bod šest. Vyzývá Spojené státy americké, aby „…společně s regionálními partnery vypracovaly definitivní, vzájemně dohodnutý plán s částkou nejméně 300 miliard dolarů na rekonstrukci a hospodářský rozvoj Íránské islámské republiky.“ Peníze na rekonstrukci Íránu jsou také obzvláště citlivým tématem pro americký Kongres a americká mainstreamová média, která tuto výplatu vykreslují jako „odměnu“ pro teroristický stát.

Vzhledem k opakujícímu se násilí, záměru Izraele a jeho spojenců ve Washingtonu sabotovat dohodu a zjevným dalším možným „červeným čarám“, které by mohly dohodu zmařit a které jsou obsaženy ve čtrnáctibodovém memorandu o porozumění, by člověk musel být optimistou, aby předpokládal, že obnovená jednání ve Švýcarsku, pokud se skutečně uskuteční, povedou k uzavření mírové dohody za zhruba 45 dní. Mnozí odborníci na zahraniční politiku skutečně předpovídají, že tento pokus má jen malou šanci na úspěch, ale doufejme, že se mýlí. Ukončení nesmyslné války, která se nikdy neměla vést, by bylo žádoucím výsledkem pro všechny zúčastněné, i kdyby bylo třeba některé otázky vyřešit s citem, aby nedošlo k ztroskotání jednání. Doufejme, že všechny strany odloží svou aroganci a skutečně udělají správnou věc, aby z toho měl prospěch svět i jeho obyvatelé, kteří nyní čelí jakési formě hospodářské a politické katastrofy.