Jak nám Brusel prodává zeleného trojského koně jako „průmyslovou záchranu“!
Naše ekonomika se hroutí, tradiční firmy utíkají do zahraničí, ceny energií prudce rostou – a co dělá Brusel? Eurokraté nám prodávají nový zákon jako velkou „průmyslovou záchranu“. Ale takzvaný „zákon o urychlení průmyslu“ je do očí bijící podvod! Místo záchrany naší ekonomiky nám Evropská komise Ursuly von der Leyen vnucuje tvrdou klimatickou ideologii.
Německo a Evropa se deindustrializují rekordním tempem. USA a Asie se už teď smějí našim přemrštěným cenám energií. Reakce elit EU? Zákon, který se dá přeložit jako „Zákon o urychlení průmyslu“. To, co se Brusel snaží prodat jako další ekonomický zázrak, je ve skutečnosti dalším hřebíkem do rakve pro naše firmy. Každý, kdo si návrh přečte, okamžitě pozná: Toto je zelené centrální plánování maskované jako ekonomický rozvoj.
Zákeřná logika z Bruselu: Státní pomoc a dotace – tedy vaše miliardy z daní! – budou v budoucnu plynout pouze tehdy, pokud se firmy podřídí zelenému diktátu. Ti, kteří nepřevedou svou výrobu na „dekarbonizaci“ a „nulovou čistou produkci“, nedostanou nic. Nejedná se o program ekonomické stimulace; je to vydírání! Plán je součástí nechvalně známé „Dohody o čistém průmyslu“ – dalšího nástroje k obětování evropského průmyslu na oltáři klimatického náboženství.
Protože takzvané „klimaticky šetrné“ produkty jsou na volném trhu často příliš drahé a nikdo si je nechce dobrovolně kupovat, uchyluje se EU k zastaralé socialistické taktice: Stát má uměle vytvářet poptávku! Veřejné zakázky mají být striktně vázány na ekologické požadavky. Jeden úředník EU dokonce bez ostychu přiznal webu Politico : Zákon o urychlovači průmyslu „urychlí dekarbonizaci – o to jde.“ Naprosté prohlášení bankrotu pro ekonomiku volného trhu!
Pod rouškou „Vyrobeno v Evropě“ je údajně cílem chránit se před Čínou a USA. I zde se však uplatňuje zelený filtr: chráněno je pouze to, co odpovídá levicovému/zelenému světonázoru – elektromobily, větrné turbíny, vodík. V budoucnu se na veřejné zakázky mají vztahovat absurdní kvóty: 25 procent oceli musí být „šetrné ke klimatu“ a pro hliník platí i přísné cíle emisí CO2. Kdo nám bude stavět mosty a auta, když se tento materiál stane nedostupným?
Původ tohoto zákona je obzvláště výmluvný: Původně se tento zákon nazýval „Zákon o urychlení dekarbonizace průmyslu“. Protože ale lidé po letech paternalismu a chudoby už nesnesou slyšet termín „Zelená dohoda“, PR stratégové v Bruselu jednoduše a tajně odstranili z názvu přímý odkaz na klima. Nyní raději mluví o „konkurenceschopnosti“ a „čistém průmyslu“. To je úmyslné klamání veřejnosti!
EU si zahrává s ohněm a riskuje otevřené obchodní války s našimi mezinárodními partnery. A páka, kterou Brusel využívá, je obrovská: jde o veřejné zakázky v hodnotě přesahující dva biliony eur ročně! To je 15 procent celkového evropského hospodářského výkonu. Toto nepředstavitelné bohatství – vydělané tvrdě pracujícími lidmi – má být nyní zneužito jako páka pro zelenou transformaci.
Nakonec by se dalo říct: „Všechno zůstává stejné, jen horší.“ Protože místo zatažení za záchrannou brzdu a přehodnocení priorit mezinárodní konkurenceschopnosti kontinentu se klimaticky maniakální politika ještě více zintenzivňuje. To ale ekonomický pokles nezastaví, jen ho urychlí.
