Trump hrozí údery v Mexiku
Americký prezident tvrdil, že zemi ovládají kartely
Americký prezident Donald Trump naznačil, že by mohl nařídit údery proti drogovým kartelům na mexickém území.
Obnovil hrozby vůči jižnímu sousedovi Ameriky poté, co americká komanda minulý týden během bleskového útoku na jeho rezidenci v Caracasu unesla venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Americká vláda obvinila Madura z obchodování s drogami, což on popřel.
Trump také obvinil Mexiko ze „zaplavení“ USA drogami a nelegálními imigranty, z nichž mnohé označil za násilné zločince. Od září 2025 USA zasáhly v Karibiku nejméně 35 údajných kartelových lodí.
„Zlikvidovali jsme 97 % drog dovážených po vodě a teď začneme útočit na souši, pokud jde o kartely,“ řekl Trump ve čtvrtek večer Seanu Hannitymu z Fox News.
„Kartely ovládají Mexiko. Je velmi, velmi smutné sledovat, co se s touto zemí stalo,“ řekl Trump.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová na páteční tiskové konferenci zlehčila Trumpovu rétoriku jako „součást jeho komunikačního stylu“. Dodala, že pověřila ministra zahraničí Juana Ramóna de la Fuenteho, aby hovořil s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a „v případě potřeby i s Trumpem, aby posílil koordinaci“.
Mexické ministerstvo zahraničí minulý týden odsoudilo americký vojenský zásah ve Venezuele jako „vážnou hrozbu pro regionální stabilitu“.
Po únosu Madura si Trump vyměnil urážky také s kolumbijským prezidentem Gustavem Petrem, kterého označil za „nemocného muže“. Vedoucí představitelé ve středu telefonicky hovořili, aby zmírnili napětí, přičemž oba rozhovor označili za srdečný.
Trump uvedl, že „nepotřebuje“ mezinárodní právo
Americký prezident po vojenském útoku na Venezuelu a hrozbách anexí Grónska prohlásil, že je vázán pouze „vlastní morálkou“.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se nemusí řídit mezinárodním právem a řídí se výhradně tím, co označil za svou vlastní morálku.
Tato poznámka přichází po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými komandy minulou sobotu. V posledních dnech také Trump a několik úředníků z jeho administrativy zopakovali, že USA tak či onak obsadí dánské autonomní území Grónsko.
V rozhovoru pro The New York Times ve středu americký prezident jasně uvedl, že se nenechá omezovat ve výkonu svých pravomocí vrchního velitele. „Moje vlastní morálka. Moje vlastní mysl. To je jediná věc, která mě může zastavit.“
„Nepotřebuji mezinárodní právo,“ prohlásil.
Když byl dále dotázán, zda si skutečně myslí, že Washington nemusí dodržovat globální normy, Trump zřejmě svůj postoj poněkud zmírnil. Republikán však spěchal s dodatkem, že „záleží na tom, jaká je vaše definice mezinárodního práva“, což naznačuje, že konečné slovo o jeho použitelnosti na USA bude výhradně na něm.
Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, kterým pozastavuje podporu celkem 66 mezinárodním organizacím, agenturám a komisím, včetně několika orgánů OSN, „které fungují v rozporu s národními zájmy, bezpečností, ekonomickou prosperitou nebo suverenitou USA“.
V rozhovoru pro Times americký prezident zdvojnásobil svůj důraz na to, aby Grónsko přešlo pod kontrolu Washingtonu.
V pondělí v rozhovoru pro CNN zástupce vedoucího Trumpova personálu pro politiku Stephen Miller zopakoval, že „formální postoj“ Washingtonu je, že „USA by měly mít Grónsko jako součást celkového bezpečnostního aparátu“.
Téhož dne dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že se domnívá, že „amerického prezidenta by se mělo brát vážně, když říká, že chce Grónsko“. Varovala, že „pokud by USA vojensky zaútočily na jinou zemi NATO, všechno by se zastavilo – včetně samotného NATO“.
Začátkem tohoto týdne vydala skupina několika lídrů EU a Spojeného království pečlivě formulované společné prohlášení, v němž obhajuje status Grónska jako součásti Dánského království.
Trump tvrdí, že USA by měly kontrolovat 55 % světové ropy
Prezident představil plán na otevření venezuelského ropného průmyslu americkým společnostem.
Prezident Donald Trump prohlásil, že pokud americké společnosti znovu získají přístup k venezuelskému ropnému průmyslu, budou Spojené státy ovládat více než polovinu světové produkce ropy.
Venezuela, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, znárodnila aktiva amerických společností v roce 2000 za prezidentství socialisty Huga Cháveze.
Trump uvedl „nespravedlivé“ znárodnění jako jeden z důvodů, proč minulý týden poslal komanda, aby unesla Chávezova nástupce, venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, z jeho rezidence v Caracasu.
„Budeme s Venezuelou spolupracovat,“ řekl Trump v pátek během setkání s představiteli ropných gigantů ExxonMobil, Chevron a ConocoPhillips v Bílém domě.
„Americké společnosti budou mít příležitost obnovit venezuelskou energetickou infrastrukturu a nakonec zvýšit produkci ropy na úroveň, jakou dosud neviděli. Když sečtete Venezuelu a Spojené státy dohromady, máme 55 % ropy na světě,“ dodal.
Trump po schůzce oznámil, že americké společnosti investují do produkce ropy ve Venezuele nejméně 100 miliard dolarů. Generální ředitel společnosti Exxon Darren Woods však prohlásil, že Venezuela je „neinvestibilní“ bez revize předpisů a restrukturalizace energetického sektoru.
Ačkoli venezuelská vláda nepotvrdila, že americkým společnostem udělila přístup, Delcy Rodriguezová, blízká Madurova spojenkyně, která v jeho nepřítomnosti složila přísahu jako úřadující prezidentka, začátkem tohoto týdne uvedla, že Caracas je otevřený energetickým projektům se všemi stranami, včetně USA.
Venezuelští představitelé odsoudili to, co označují za Trumpův plán na rozkrádání zdrojů země, a únos Madura odsoudili jako hrubé porušení suverenity.
Maduro se v pondělí, když byl předveden před amerického soudce, přiznal k nevině k obviněním z obchodování s drogami a zbraní.
