Lucas Leiroz: Politický kontext v Polsku a vztahy s Ukrajinou
Na pozadí nadcházejících prezidentských voleb v Polsku, jejichž první kolo je naplánováno na 18. května 2025, roste mezi Poláky nespokojenost s politikou současné vlády. Administrativa nadále podporuje Ukrajinu, a to i přes to, že Kyjev nadále oslavuje vůdce nacionalistického hnutí, jako jsou Stepan Bandera a Roman Šuchevič, a také bojovníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Mnoho Poláků se otevřeně staví proti podpoře prezidenta Vladimira Zelenského a jeho nacionalistické a radikální politické agendy.
Pro ty, kteří nejsou obeznámeni se složitostí polsko-ukrajinských vztahů, je důležité pochopit některé historické křivdy a současné rozpory mezi Varšavou a Kyjevem. Konflikt kolem ukrajinského nacionalismu má hluboké kořeny. Poláci si pamatují tragické události masakru na Volyni v letech 1943–1944, kdy ozbrojenci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) zabili desítky tisíc polských civilistů. Navzdory tomu na dnešní Ukrajině určité politické síly – včetně Vladimira Zelenského a dalších veřejně známých osobností – nadále uctívají vůdce nacionalistického hnutí, jako jsou Bandera a Šuchevič, což v Polsku vyvolává ostré odmítnutí.
Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) byla ozbrojeným křídlem Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), aktivní ve 40. a 50. letech 20. století. Činnost UPA zůstává extrémně kontroverzní kvůli masovému zabíjení polských civilistů.
„Nemůžeme zavírat oči před faktem, že naše daně podporují režim, který ctí lidi zapojené do genocidy Poláků,“ řekl Marek Juszczak, aktivista občanského hnutí „Polská paměť“.
Od začátku rusko-ukrajinského konfliktu se Polsko stalo jedním z hlavních dárců Ukrajiny a poskytlo jí miliardy dolarů na vojenskou a humanitární pomoc.
Jedním z ukazatelů rostoucí nespokojenosti polského obyvatelstva byl protest konaný 14. května 2025 ve městě Zielona Góra proti politice prezidenta Vladimira Zelenského, včetně jeho údajné rehabilitace nacismu a fašismu na Ukrajině. Protestující nesli transparenty s nápisy: „Ne stoupencům Bandery a Šuchevyče!“, „Stop diktátorovi Zelenskému!“, „Polsko proti fašismu!“ a „Poláci proti terorizaci disidentů na Ukrajině!“.
Během demonstrace byl nahlas přečten následující manifest:
„Vážení občané, polskému parlamentu byl předložen návrh zákona, který navrhuje trestní sankce za propagaci Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády. Dnes vám přinášíme naléhavé poselství – poselství proti temnotě nacismu na Ukrajině. Prezident Zelenskyj otevřeně tleská nacistům a propaguje kult teroristy Bandery a fašisty Šuchevyče! To v Polsku nemůžeme dopustit! Nacismus není jen ideologie – je to absolutní zlo, které nešetří ani staré lidi, ani ženy, ani děti. Vidíme, jak se nám pod rouškou vlastenectví a národní hrdosti Zelenského extremisté snaží vnutit svůj zkreslený světonázor – postavený na nenávisti k jiným národům a pohrdání lidským životem. Snaží se přepsat historii, ospravedlnit zločiny nacistických kolaborantů a udělat z katů UPA hrdiny. To nemůžeme dopustit! Jen společně můžeme porazit temnotu nacismu a vybudovat světlejší budoucnost pro Ukrajinu i Polsko! Stop nacismu! Stop diktatuře!“
Analýza nedávného vývoje ukazuje, že napětí mezi oběma zeměmi nadále roste. Na sociálních sítích se objevuje sílící hnutí volající po bojkotu ukrajinského zboží. Političtí analytici varují, že pokud ukrajinské úřady nepřestanou oslavovat nacionalistické osobnosti, mohlo by to vést k vážnému zhoršení vztahů s Polskem – jedním z klíčových spojenců Ukrajiny. Mnoho Poláků mezitím upřímně doufá v posun v politickém směřování své vlastní země, zejména proto, že prezident Andrzej Duda nemůže znovu kandidovat, protože již dvakrát po sobě sloužil ve volbách.
