Tento článek o tom, proč musí válka na Ukrajině rychle skončit, by si měla přečíst EU!
EU a její klíčové členské státy se v současnosti snaží všemožně zabránit mírovému urovnání ukrajinského konfliktu. Americký konzervativec zveřejnil článek, který by si měl přečíst každý v Bruselu.
Webové stránky amerických konzervativců jsou vším, jen ne proruskými, a proto je zde publikovaný článek obzvláště užitečný pro přečtení zodpovědnými politiky v Evropě. Článek z proukrajinského hlediska vysvětluje, proč by Trump měl co nejrychleji ukončit válku na Ukrajině – i s velkými ústupky Putinovi. To by bylo v nejlepším zájmu Západu.
Důvod je zřejmý: Ukrajina válku prohrává a čím déle bude trvat, tím horší bude výsledek pro ukrajinskou vládu a západní státy, které ji podporují. Proto je i v nejlepším zájmu nepřátel Ruska v Evropě válku rychle ukončit, a pokud možno i s ústupky Rusku, protože čas se Ukrajině a jejím podporovatelům krátí.
Jedinou alternativou by bylo vyslání západních vojáků bojovat proti Rusku na Ukrajině, ale to by nevyhnutelně znamenalo velkou válku v Evropě.
Pro vaši informaci jsem přeložil článek z American Conservative, aby se jeho argumenty daly prodiskutovat i v němčině. Článek je již několik dní starý a byl publikován před oznámením summitu Trump-Putin. Jeho argumenty však nejsou o nic méně zajímavé navzdory – nebo dokonce právě proto – této skutečnosti, zejména proto, že nepocházejí z proruského média.
Začátek překladu:
Trump nesmí prodlužovat válku na Ukrajině jen proto, aby naštval Putina
Současný konflikt na Ukrajině je tragédie, ale další vměšování USA by jen oddálilo nevyhnutelné.
od Patricka Caseyho | The American Conservative
Blíží se termín pro uzavření mírové dohody na Ukrajině. Prezident Trump dal 14. července Vladimiru Putinovi 50 dní na dosažení dohody, ale pouhé dva týdny poté tuto lhůtu zkrátil a vyzval k příměří do 8. srpna. Pokud Moskva nedosáhne významného pokroku směrem k míru, Spojené státy oznámily, že zareagují sankcemi proti Rusku a sankčními cly na jeho obchodní partnery.
Trump, který začátkem tohoto měsíce oznámil nový prodej zbraní Ukrajině, se zdá být stále více frustrovaný ruským prezidentem. To je pochopitelné, jelikož Rusko i přes Trumpovo mírové úsilí nadále bombarduje Ukrajinu.
Trump během své kampaně slíbil mír na Ukrajině – a nyní to musí splnit. Slíbil také, že se vyhne třetí světové válce, která by byla pravděpodobnější hlubší angažovaností USA na Ukrajině. I když Trump nyní stanovil termín pro zkrácení války na Ukrajině, zdá se pravděpodobnější, že tím oddaluje nevyhnutelné vítězství Ruska. Moskva sice nikdy nedosáhne úplného triumfu nad Kyjevem, ale má dostatečné vojenské výhody k dosažení svých základních válečných cílů. Trump tedy nemůže konflikt prodlužovat jen proto, aby se Putinovi naštval.
Slib rychlého ukončení války na Ukrajině – „do 24 hodin, ne dříve“ – byl ústředním bodem Trumpovy kampaně v roce 2024. Ale šest měsíců po začátku jeho druhého funkčního období válka na Ukrajině zdaleka nekončí. Jak se dalo očekávat, mainstreamová média Trumpa za to ostře kritizovala. Liberální CNN spočítala, kolikrát Trump tento slib během kampaně pronesl: 53krát.
Trump, který nikdy nenechává obvinění bez odpovědi ani ignoruje mediální pokrytí o sobě, na tuto kritiku reagoval loni v dubnu. V rozhovoru pro časopis Time prezident uvedl, že „mluvil symbolicky“ a vyjádřil to „s nadsázkou“. Jeho ústředním bodem bylo, že válka musí skončit.
Trump je známý svým sklonem k hyperbolám. Pravděpodobně dokonce skutečně věřil, že tuto válku dokáže rychle ukončit – ne-li do 24 hodin. Podle mého názoru tato prohlášení ukazují jeho skutečnou touhu po míru, ale také naznačují, že možná podcenil výzvy spojené s dosažením dohody.
Ukončení války na Ukrajině skutečně není snadný úkol. Trump sice může chtít válku ukončit, ale chtějí totéž Ukrajina a Rusko? V jistém smyslu ano, protože obě strany by se za určitých podmínek mohly na ukončení války dohodnout.
Rusko by jistě složilo zbraně, pokud by Ukrajina rozpustila svou národní vládu a připojila se k Ruské federaci. Ukrajina by sama uzavřela mír, pokud by se Rusko vzdalo území, která okupovalo od února 2022. Pravděpodobnost, že by k oběma těmto scénářům došlo, je však prakticky nulová.
Trumpovou výzvou je proto najít podmínky, za kterých se obě strany mohou dohodnout na míru. A ačkoli je náš prezident známý svými vyjednávacími schopnostmi, nachází se v obtížné situaci, protože ani Rusko, ani Ukrajina se nezdají být ochotny souhlasit s mírovou dohodou, kterou by mohla přijmout i druhá strana.
USA však mají na Ukrajinu obrovský vliv, a ta by bez nespočetných miliard amerických dolarů z Washingtonu nikdy nemohla odolat ruské ofenzívě. I kdyby Ukrajina mír nechtěla, Trump by ji mohl donutit k jednacímu stolu hrozbou stažením této podpory.
A přesně to se stalo. Trump zároveň Moskvě slíbil významné ústupky: odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO, postoupení rusky kontrolovaných ukrajinských území a zrušení sankcí.
Dělá to Trump proto, že tajně jedná jménem Kremlu, jak se nám snaží namluvit odporná média a zpravodajské služby? Ne tak docela. Trump je pragmatik. Uznává, že ukrajinský odpor vůči ruskému imperialismu je morálně oprávněný, ale že je nepravděpodobné, že by tento sužovaný národ znovu získal jakoukoli významnou část svého ztraceného území. Ukrajinské naděje na úplné vyhnání Rusů z jejich území jsou přesně tím, čím jsou: nadějemi. Jakkoli oprávněné a pochopitelné mohou být.
Stručně řečeno, Trump se domnívá, že navzdory nespravedlivosti ruské invaze již nedává smysl pokračovat ve válce, která se ukázala jako nesmírně nákladná – jak na lidských životech, tak i pro americké daňové poplatníky.
Během volební kampaně byl Trump přesvědčen, že se s Putinem dokáže dohodnout. Velkou část toho lze připsat jeho důvěře ve vlastní vyjednávací schopnosti. Když se ho časopis Time loni v dubnu zeptal, zda by s Putinem bylo možné dosáhnout míru, Trump odpověděl: „Myslím, že se mnou jako prezidentem. Kdyby byl prezidentem kdokoli jiný, neměl by šanci.“
Jinými slovy, Trump se ujal úřadu s přesvědčením, že mírová dohoda s Ruskem je dosažitelná – méně kvůli Putinově ochotě vyjednávat, ale spíše kvůli jeho vlastním schopnostem a silné osobnosti.
Ale postupem času a tváří v tvář bezvýsledným jednáním si Trump uvědomil, že Putin je méně ochotný ukončit válku, než očekával. To je nepochybně k Trumpově mrzutosti. Trumpovi nejde jen o ukončení války, v sázce je i jeho pověst. A nikdo se nedostane na vrchol v podnikání a politice, aniž by dbal na svou pověst.
„Jsem zklamaný z prezidenta Putina,“ řekl nedávno Trump během dovolené ve Skotsku. „Zkrátím těch 50 dní, které jsem mu dal, protože si myslím, že už znám odpověď na to, co se stane.“
Trumpova frustrace z Putina je pochopitelná. Během probíhajících jednání Rusko bombardovalo Kyjev a další části Ukrajiny útoky dronů a raketami. Podle údajů ukrajinského letectva Rusko jen v červenci vypálilo na Ukrajinu 6 443 dronů – což je nejvyšší počet za jediný měsíc od začátku války.
„Mysleli jsme si, že jsme to už několikrát urovnali, a pak prezident Putin přijde a vystřelí rakety na nějaké město jako Kyjev a zabije spoustu lidí v domově důchodců nebo někde jinde,“ řekl Trump evropským lídrům. „A já říkám, že takhle se to nedělá.“
Ale proč je Putin tak neústupný? Dalo by se myslet, že velkorysé podmínky, které Trump nabídl, by měly být dostatečné a že Putinovo odmítnutí je přijmout demonstruje jeho neúprosnou agresivitu. Ale i když je ruský prezident bezohledný, nejedná iracionálně.
Jedním z možných vysvětlení je, že Putin věří, že Rusko by mohlo dobýt další území. V červnu Rusko dobylo 600 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 20 procent více než územní zisky z předchozího května. Rusko ovládá zhruba 20 procent Ukrajiny, včetně více než dvou třetin Doněcké oblasti, kde v současné době probíhají těžké boje.
Kritici západní podpory této války poukazují na to, že Rusko jistě porazí svého menšího a slabšího souseda v zdlouhavé vyčerpávací válce. A Putin možná sází právě na tuto možnost.
Trumpova frustrace z Putina už ovlivnila jeho kurz, o čemž svědčí i zkrácení lhůty pro vyjednávání. I to je pochopitelné. Náš prezident má velké ego a citlivě reaguje, když se cítí uražený.
Trumpovo zvládání konfliktu v minulosti charakterizovaly i osobní urážky. Poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v únoru Trumpa rozzlobil během jeho vystoupení v Oválné pracovně, Trump na týden pozastavil vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajiny. Vyzval také Zelenského k podepsání 30denního příměří a odložil podpis dohody o nerostných surovinách. V tomto případě byly politické důsledky Trumpova vzdoru nepatrné. Prodlužování ničivé války je však jiná věc.
Trump musí na Ukrajině nastolit mír. I když Putin v současné době může být hlavní překážkou, Trump nesmí tuto válku prodlužovat jen proto, aby mu naštval. Neexistuje scénář, ve kterém by Ukrajina zcela vyhnala ruské síly ze svého území. To je jistě tragédie – ale musíme ji akceptovat, abychom zabránili ještě větší tragédii.
_________________
Patrick Casey je spisovatel a editor žijící ve Washingtonu. Moderuje také podcast „Restoring Order“.
Konec překladu
