Čekání na Orešniky, zatímco istanbulské kabuki pokračuje „ne negativně“
Taková byla nálada v informované Moskvě – jen pár hodin před obnoveným istanbulským kabuki o „jednáních“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Tři klíčové body.
- Útok na ruské strategické bombardéry – součást jaderné triády – byl společnou operací USA a Velké Británie. Zejména MI6. Celkové technologické investice a strategie byly zajištěny právě touto zpravodajskou kombinací.
- Je zcela nejasné, zda je Trump skutečně u moci – či nikoli. V noci mi to potvrdil špičkový zdroj zpravodajských služeb; dodal, že Kreml a bezpečnostní složky aktivně vyšetřují všechny možnosti, zejména to, kdo vydal konečnou zelenou.
- Téměř všeobecný konsenzus: Propustit Orešniky. Plus vlny balistických raket.
Jak se dalo očekávat, instabulské kabuki přišlo a odešlo jako kýčovitá podívaná, doplněná ukrajinskou delegací ve vojenských uniformách a ministrem obrany Umarovem, který na chaotické tiskové konferenci po krátké schůzce trvající 1 hodinu a 15 minut neznal ani průměrnou angličtinu. Turecké ministerstvo zahraničí epicky popsalo kabuki jako závěr „ne negativní“.
Nejednalo se o ničem strategickém ani politicky podstatném: pouze o výměnách vězňů. V Moskvě navíc panovala nálada, že hlavní ruský vyjednavač Medinskij měl předložit ultimátum, nikoli memorandum. Žebrák z Banderastánu si ho, jak se dalo očekávat, interpretoval jako ultimátum; to, co však Medinskij Ukrajincům ve skutečnosti předal, bylo de facto memorandum o cestě do 3 částí se 2 možnostmi podmínek příměří a 31 body, z nichž velkou část Moskva podrobně formulovala po celé měsíce.
Příklady: první možností příměří by mělo být úplné stažení ozbrojených sil Ukrajiny z DLR, LLR, Chersonu a Záporoží do 30 dnů; mezinárodní uznání Krymu, Donbasu a Novoruska jako součásti Ruska; neutralita Ukrajiny; uspořádání voleb na Ukrajině a následné podepsání mírové smlouvy – schválené právně závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN (kurzíva moje); a zákaz příjmu a rozmístění jaderných zbraní.
Nic z toho samozřejmě nikdy nepřijme terorem naplněná kyjevská aparátka, neonacistické skupiny, které ji ovládají, a různí, roztříštění kolektivní podporovatelé války ze Západu. Takže SMO bude pokračovat. Možná až do roku 2026. Spolu s dodatečnými verzemi istanbulského kabuki: ta další by se měla konat koncem června.
Současný kabuki mimochodem skládá salón poslední šance, aby si Kyjev zachoval určitou míru – roztřesené – „suverenity“. Jak ministr zahraničí Lavrov opakovaně zdůrazňuje, všechno se skutečně rozhodne na bojišti.
Jak zničit novou smlouvu START
A nyní k útoku na větev ruské strategické triády – která zahalila západní propagandistická média do vrstev a vrstev stratosférické hysterie.
Znovu a znovu se hovoří o tom, proč Rusko nechalo své strategické bombardéry nechráněné na letištní ploše. Protože to je požadavek nové smlouvy START – podepsané v roce 2010 a prodloužené do února příštího roku (kdy by se mohlo stát, že se ponoří i dva metry pod zem, vzhledem k tomu, co se právě stalo).
Nová smlouva START stanoví, že strategické bombardéry by měly být viditelné pro „národní technické prostředky (NTM) ověření, jako jsou satelitní snímky, aby je druhá strana mohla monitorovat.“ Jejich stav – jaderně vyzbrojené nebo převedené na konvenční použití – by tedy měl být vždy ověřitelný. Žádná šance na „překvapivý“ první úder.
Tato operace jednostranně zničila to, co bylo doposud slušnou relikvií studené války, a zabránila tak zahájení třetí světové války pomocí jednoduchého mechanismu. Bezohlednost, která s tím souvisí, je neuvěřitelná. Není tedy divu, že nejvyšší patra moci v Rusku – od Kremlu až po bezpečnostní aparát – horečně pracují na tom, aby zjistili, zda byl Trump v obraze, či nikoli. A pokud ne, kdo dal konečnou zelenou?
Není divu, že nejvyšší úroveň zatím mlčí.
Zdroj z bezpečnostních složek mi sdělil, že Lavrovovi volal americký ministr zahraničí Marco Rubio – a ne naopak – aby vyjádřil soustrast k teroristickému útoku na most ve vlaku v Brjansku. O strategických bombardérech nepadlo ani slovo. Souběžně s tím bývalý velitel čety v Iráku, tehdejší moderátor Fox News, který se stal šéfem Pentagonu, sledoval útoky dronů na ruské základny v reálném čase.
O účinnosti takových útoků – za hranicemi radostně zmítané mlhy války. Několik protichůdných odhadů poukazuje na možné zásahy tří strategických bombardérů Tu-95MS – známých jako „Medvědi“ – na základně Bělá v Irkutsku, jeden z nich byl částečně poškozen, a na zásahy tří dalších letounů T-22M3, z nichž dva byly neopravitelně poškozeny. Zdá se, že požáry tří letounů Tu-95MS byly lokalizovány, takže je možné je opravit.
Na základně Olenya v Murmansku mohly být zasaženy další čtyři Tu-95MS a jeden An-12.
V současné době mělo Rusko k tomuto víkendu 58 letounů Tu-95MS. I když pět z nich bylo ztraceno nadobro, je to méně než 10 % jejich flotily. A to nepočítá 19 Tu-160 a 55 Tu-22M3M. Z pěti základen, které měly být napadeny, se útok podařil pouze ve dvou.
Tyto ztráty, ať jsou sebebolestnější, jednoduše neovlivní další údery ruských leteckých a kosmických sil.
Příklad: standardní zbraní, kterou nese T-95MSM, je střela s plochou dráhou letu X-101. Maximálně 8 na misi. Při nedávných úderech bylo současně odpáleno maximálně 40 raket. To znamená, že v akci je pouze 6 letounů Tu-95. Rusko tedy ve skutečnosti potřebuje pouze 6 letounů Tu-95MSM připravených k letu, aby mohlo provádět stejně intenzivní údery jako v předchozích dnech a týdnech. Letouny Tu-160 se navíc při posledních úderech ani nepoužívají.
Vyhodnocení maximální strategie
V době psaní tohoto článku stále nedostala ruská nevyhnutelně zničující reakce zelenou. To je naprosto vážná věc. I kdyby byla pravda, že prezident USA nebyl informován – a to si Kreml a bezpečnostní služby chtějí být naprosto jisté, než na Kyjev rozpoutá „peklo shora“ – kontury operace NATO – USA/Spojené království – přímo vedené kombinací zpravodajských služeb CIA/MI6, stále budou jasné, s Trumpem, kterému bude nabídnuto věrohodné popírání a Ukrajinou, která bude ve velkém porušit protokol START.
Pokud by Trump tyto údery schválil, znamenalo by to přinejmenším vyhlášení války Rusku ze strany Spojených států. Nejpravděpodobnějším scénářem tedy zůstává, že Trumpa zaskočí neokonzervativci zasazení do privilegovaných sil roztroušených po celém Beltway.
Stejně jako útok na radarový systém včasného varování Voroněž-M v květnu loňského roku, útok na ruské strategické bombardéry odpovídá scénáři stále většího pobízení ruského systému k jeho zneškodnění před prvním jaderným úderem. Ambiciózní Dr. Divnolásci si tento scénář po desetiletí představují ve svých nejdivočejších snech.
Jak zdroje pečlivě potvrdily, převládající interpretace mezi vysokými mocenskými patry v Rusku je, že jde o PR operaci, která vynutí tvrdou – možná jadernou – ruskou reakci, spolu s odchodem Moskvy z istanbulského kabuki.
Ruská reakce je zatím poměrně metodická: naprosté ticho, rozsáhlé vyšetřování a navíc prováděné kroky v Istanbulu.
Přesto není pochyb o tom, že – nevyhnutelná – reakce bude vyžadovat maximální strategii. Pokud bude reakce v souladu s aktualizovanou ruskou jadernou doktrínou, Moskva riskuje ztrátu téměř jednomyslné podpory globálního Jihu.
Pokud bude reakce vlažná, domácí odveta bude masivní. Existuje téměř všeobecná shoda na „propuštění Orešniků“. Ruské veřejné mínění už má vážně dost toho, že je terčem sériových teroristických útoků. Hodina osudového rozhodnutí se blíží.
Což nás přivádí k zásadnímu dilematu. Ruská mocnost přemýšlí, jak porazit kolektivní válečný štváč Západu, aniž by rozpoutala třetí světovou válku. Řešení, inspirované Čínou, by mohlo být nalezeno prostřednictvím aliance zremixovaného Sun-c’a ve spojení s Lao-c’em. Musí existovat způsob – nebo vícenásobné způsoby – jak zničit strategicky zbaveného nihilistického nepřítele, jehož schopnost a vůli vést nekonečnou válku.
