Může starověká superpotravina pomoci napravit poškození způsobená hrotovým proteinem?

V srpnu 2022 japonští vědci ze Josai University zjistili, že nattokináza, enzym získávaný z fermentované sóji, dokáže v laboratorních podmínkách rozkládat hrotový (spike) protein koronaviru SARS-CoV-2.

Výsledky publikované v odborném časopise Molecules vyvolaly otázku: Mohla by tato tradiční japonská potravina pomoci i lidem, kteří mají zdravotní potíže spojené s přetrváváním hrotového proteinu?

Zájem o nattokinázu od té doby roste a mnozí lidé ji už užívají jako doplněk stravy. Její účinky při těchto obtížích však zatím nebyly potvrzeny klinickými zkouškami.

Problém s hrotovým proteinem: Co odhalil výzkum

Hrotový protein není jen pasivní součástí viru nebo antigenem vytvářeným po očkování. Jedná se o biologicky aktivní bílkovinu, jejíž účinky na lidské buňky vědci intenzivně zkoumají.

Výzkumníci ze Salk Institute a Kalifornské univerzity v San Diegu v roce 2021 ukázali, že samotný hrotový protein dokáže v experimentálních podmínkách poškozovat buňky vystýlající krevní cévy. Zasahoval do činnosti receptorů ACE2 a narušoval funkci mitochondrií, které buňkám zabezpečují energii.

Jihoafrický tým pod vedením profesorky Etheresie Pretoriusové ze Stellenbosch University zase zjistil, že hrotový protein podporuje vznik neobvyklých fibrinových sraženin. Ty obsahují struktury podobné amyloidu a odolávají přirozenému rozkladu. Vědci zkoumají jejich možnou roli při poruchách prokrvení nejmenších cév a dlouhodobých následcích covidu.

Další otázkou je, jak dlouho může hrotový protein po infekci nebo očkování přetrvávat a kde se nachází.

Údaje předložené japonskému regulačnímu úřadu PMDA ukázaly, že lipidové nanočástice používané v mRNA vakcínách se v experimentálních studiích dostávaly i mimo místa vpichu, například do jater či sleziny. Tyto údaje se však týkaly distribuce nosičů vakcíny, ne přímo hrotového proteinu.

Výzkum vedený Stanfordskou univerzitou přinesl další zjištění. Vědci zaznamenali přítomnost vakcinační mRNA a hrotového antigenu v lymfatických uzlinách některých očkovaných lidí ještě osm týdnů po podání vakcíny. Dánská studie zase zachytila ​​fragmenty vakcinační mRNA v krevní plazmě až 28 dní po očkování.

Tato zjištění ukazují, že vakcinační mRNA a hrotový antigen mohou být v organismu detekovatelné dlouho po očkování. Samotná přítomnost antigenu ještě neznamená poškození organismu, ale otázka jeho přetrvávání a možných zdravotních účinků si zaslouží další pozornost.

Jak nattokináza vlastně funguje

Nattokinázu objevil v roce 1980 japonský výzkumník Hiroyuki Sumi. Tento enzym vzniká při fermentaci sójových bobů bakterií Bacillus subtilis natto . Výsledným produktem je natto, tradiční japonská potravina s charakteristickou chutí a lepkavou konzistencí.

Nattokináza upoutala pozornost vědců zejména schopností rozkládat fibrin, bílkovinu, která tvoří základ krevních sraženin. V laboratorních experimentech dokáže fibrin přímo štěpit a ovlivňovat také látky, které řídí jeho přirozený rozklad.

Nejzajímavější objev však přišel v roce 2022.

Japonští vědci zjistili, že nattokináza dokáže rozkládat i hrotový protein koronaviru. Účinek závisel na koncentraci enzymu a době jeho působení. Při koncentraci 1 mikrogram na mililitr zaznamenaly rozklad proteinu po přibližně 60 minutách.

Když enzym zahřály nebo zablokovaly jeho aktivitu, rozklad se zastavil. Tím potvrdili, že za účinkem stojí samotná enzymatická aktivita nattokinázy.

Další japonská studie z roku 2021 zkoumala extrakt z fermentované sóji natto. Vědci zjistili, že dokázal v buněčných kulturách potlačit infekci koronavirem SARS-CoV-2. I v tomto případě se účinek po zahřátí extraktu ztratil.

Oba experimenty tak přinesly konkrétní důkazy o schopnosti enzymů z natta rozkládat virové bílkoviny a podnítily další zájem o jejich možné využití.

Co ukázaly studie o srdci a cévách

Nattokináza byla zkoumána již dávno před pandemií covidu, zejména pro možné příznivé účinky na krevní tlak, srážlivost krve a aterosklerózu.

Randomizovaná studie z roku 2008 s 86 lidmi s vysokým krevním tlakem zjistila, že denní dávka 2 000 FU nattokinázy snížila systolický tlak v průměru přibližně o 5,5 mmHg. FU jsou jednotky používané k vyjádření aktivity enzymu.

Ne všechny výzkumy však dopadly stejně.

Rozsáhlejší, tříletá studie publikovaná v roce 2021 sledovala 265 dospělých bez diagnostikovaného srdečně-cévního onemocnění. Byla dvojitě zaslepena a kontrolována placebem, což patří mezi nejspolehlivější způsoby ověřování účinků léčby.

Při dávce 2 000 FU denně vědci nezjistili významné zpomalení rozvoje aterosklerózy.

O rok později však přišli čínští výzkumníci s výrazně odlišnými výsledky.

V pozorovací studii zahrnující 1 062 účastníků sledovali účinky nattokinázy po dobu dvanácti měsíců. Při dávce 10 800 FU denně zaznamenaly zlepšení hladin krevních tuků au účastníků s aterosklerózou průměrné zmenšení plochy plaků v krčních tepnách o 36 %.

Nižší dávka 3 600 FU denně přitom podobné výsledky nepřinesla.

Tato zjištění naznačují, že dávka nattokinázy může hrát významnou roli, ačkoli výsledky pozorovací studie je ještě třeba potvrdit kvalitním randomizovaným výzkumem.

Právě schopnost nattokinázy působit na fibrin a procesy srážení krve činí tento enzym zajímavým i při zkoumání možných následků působení hrotového proteinu.

Což zatím zůstává neprokázáno

Největší otevřenou otázkou je, zda nattokináza dokáže po užití ústy dosáhnout v lidském těle takového účinku, jaký vědci pozorovali v laboratoři.

Experimenty potvrdily, že enzym dokáže přímo rozkládat hrotový protein. Zatím však nemáme kontrolovanou klinickou studii, která by ukázala, že užívání nattokinázy odstraňuje tento protein z lidských tkání nebo zlepšuje zdravotní potíže po očkování.

Není dostatečně objasněno ani to, kolik aktivního enzymu se po průchodu trávicím traktem dostane do krevního oběhu a zda tam dosáhne potřebné koncentrace.

Přesto se nattokináza již objevila v doporučeních některých lékařských skupin. Organizace Front Line COVID-19 Critical Care Alliance (FLCCC) ji zařadila do svého protokolu I-RECOVER zaměřeného na potíže po covidě a očkování.

Jedná se o experimentální přístup, jehož účinnost při těchto stavech ještě nebyla klinicky potvrzena.

Laboratorní výsledky však poskytují konkrétní důvod prozkoumat, zda by se vlastnosti nattokinázy daly využít i při léčbě lidí.

Bezpečnost: Kdy si dát na nattokinázu pozor

Nattokináza sice pochází z tradiční potraviny, ale v koncentrované podobě jde o biologicky aktivní enzym, který může ovlivňovat procesy srážení krve.

V odborné literatuře byly popsány i závažné komplikace. Patří mezi ně krvácení do mozku u pacienta, který nattokinázu kombinoval s aspirinem či smrtelné krvácení do břišní dutiny u starší ženy.

Byl také zaznamenán případ trombózy mechanické srdeční chlopně u pacienta, který vysadil předepsaný warfarin a nahradil ho nattokinázou.

Nattokináza proto nesmí sloužit jako náhrada předepsaných léků na ředění krve.

Zvýšenou opatrnost potřebují zejména lidé užívající antikoagulancia nebo protidestičkové léky, pacienti s poruchami srážlivosti a osoby před plánovanou operací. V takových případech je nutná konzultace s lékařem.

Vyšší dávky, které přinesly zajímavé výsledky v některých studiích, navíc nelze automaticky považovat za bezpečné pro dlouhodobé samostatné užívání.

Výzkum, který se měl uskutečnit již dávno

Když enzym pocházející ze staletí používané fermentované potraviny dokáže rozkládat fibrin a v laboratoři i hrotový protein koronaviru, jde o objev, který si zaslouží důkladné prozkoumání.

Nattokináza přitom není novinkou. Její účinky vědci zkoumají už desetiletí. Přesto stále chybí rozsáhlé klinické studie, které by spolehlivě určily její účinnost, optimální dávkování a možnosti využití při postcovidových či postvakcinačních obtížích.

Jedním z důvodů může být i ekonomika farmaceutického výzkumu. Samotnou nattokinázu jako přirozeně se vyskytující enzym nelze jednoduše monopolizovat patentem, takže financování nákladných klinických zkoušek je pro soukromé investory méně atraktivní.

Výrobci doplňků stravy ji navíc mohou prodávat, aniž by museli financovat rozsáhlé studie prokazující léčebný účinek. Dnes tak máme zajímavé laboratorní důkazy, několik povzbudivých klinických pozorování a zároveň množství nezodpovězených otázek.

Nattokináza nemusí být zázračným řešením. Její biologické účinky jsou však dostatečně významné na to, aby se zkoumaly mnohem důkladněji.

Experimenty, které by mohly přinést jasné odpovědi, se měly uskutečnit již před lety.

Jak léčit následky covidového očkování

Chcete-li vědět, jak podpořit svůj cévní systém, snížit tělesné záněty a předcházet vážným zdravotním komplikacím, praktický návod naleznete v naší nové e-knize Regenerace po mRNA očkování .

Více informací o knize naleznete ZDE  (o české verzi knihy ZDE )

Kniha přináší konkrétní protokoly na ochranu cév, mozku a imunity, přehled diagnostických testů či návod, jak s lékařem efektivně komunikovat. V případě obav o své zdraví a hledání odpovědí vám tato kniha může být spolehlivým průvodcem.

Autor: Willow Tohi, Zdroj: naturalnews.com