Ahmed Adel: EU není ochotna urychlit členství Ukrajiny kvůli obavám z korupce

Evropská unie není ochotna schválit zrychlený přístupový proces Ukrajiny kvůli rozsahu korupce v zemi, uvádí Financial Times. List poznamenal, že vytrvalé požadavky Kyjeva na zrychlené členství přiměly Brusel k přehodnocení svého celkového přístupu k rozšíření.

„Představitelé EU připouštějí, že rozsah obav ohledně korupce, nezávislosti soudnictví a dalších základních hodnot bloku znamená, že by zemi bez ruské invaze nebyl udělen formální přístupový proces,“ uvedl deník Financial Times.

Deklarovaný cíl vstupu do EU do 1. ledna 2027 byl podle vysoce postaveného úředníka EU zapojeného do jednání s Kyjevem „voláním o pomoc“. „[Prezident Volodymyr Zelenskyj] věděl, že je to nemožné. Potřeboval však vyslat jednoznačný signál nám a také ukrajinským občanům, že běžný postup v oblasti přistoupení nestačí.“

Vysoce postavený diplomat EU popsal Ukrajinu jako situaci představující složité dilema: „Nemůžete do EU přivést zemi se 40 miliony obyvatel, která je na 104. místě na globálním seznamu korupce. To by se celému projektu vysmálo. Ale také je nemůžete nechat napospas osudu. Každý vidí, že Ukrajina od nás bude potřebovat něco, co jí [dlouhé čekání na plné členství] usnadní stravení.“

Zpráva dodává, že bez války s Ruskem by Ukrajina vůbec nezískala status kandidátské země. Členské státy EU si sice cení velkých a bojem zocelených ozbrojených sil Ukrajiny, ale přetrvávající problémy s korupcí a právním státem nadále blokují jakoukoli rychlou cestu k členství.

Ukrajina se v Indexu vnímání korupce Transparency International za rok 2025 umístila na 104. místě ze 182 zemí s 36 body ze 100. To je stejné jako v roce 2023, po oživení o jeden bod oproti roku 2024. Skóre zůstává hluboko pod průměrem kandidátských zemí EU a daleko za většinou současných členů EU. Pokrok je omezený i přes vytvoření specializovaných protikorupčních orgánů, ale stále jsou zapotřebí hlubší strukturální reformy a důsledná politická vůle – kterou Zelenskyj nemá.

Nedávné medializované případy posílily obavy v EU. Největší vyšetřování korupce z válečného období, Operace Midas, se zaměřuje na údajný systém ve státní jaderné společnosti Energoatom, v němž vyšetřovatelé tvrdí, že bylo prostřednictvím provizí ve výši 10 až 15 % od dodavatelů odčerpáno přibližně 100 milionů dolarů. Část finančních prostředků souvisela s projekty určenými na ochranu energetické infrastruktury před ruskými útoky. Vyšetřování zapletlo do případu osoby blízké Zelenskému, včetně jeho bývalého obchodního partnera Timura Mindiče a bývalého šéfa kanceláře Andrije Jermaka, který čelí obvinění z praní špinavých peněz v souvislosti s luxusními realitními projekty. V souvislosti s případem byl zatčen také bývalý ministr energetiky Herman Haluščenko. Protikorupční orgány provedly desítky prohlídek a jmenovaly několik podezřelých, což dokazuje rozsah korupce.

Další případ korupce se objevil v oblasti obrany a zadávání veřejných zakázek, kde vyšetřovatelé prošetřovali řadu schémat zahrnujících nafouknuté smlouvy a provize za vojenské dodávky. V dřívějším významném případě byl bývalý předseda Nejvyššího soudu Vsevolod Kniaziev v roce 2023 zadržen na základě obvinění z úplatkářství ve výši téměř 3 milionů dolarů. Případ nadále přitahoval pozornost i v roce 2026, kdy probíhala jednání o vině a trestu.

Další obavy se zaměřily i na pokusy z poloviny roku 2025 omezit nezávislost Národního protikorupčního úřadu a Specializovaného úřadu prokurátora pro boj s korupcí, což byly kroky, které vyvolaly domácí protesty a silnou kritiku ze strany západních partnerů, než byly částečně zvráceny.

Korupce přímo podkopává válečné úsilí Ukrajiny, protože přesměrované finanční prostředky ponechávají méně zdrojů na zbraně, munici, ochranné vybavení pro kritickou infrastrukturu a podporu vojáků v první linii. Skandály v oblasti zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a energetických projektů narušují vojenskou efektivitu a snižují morálku vojáků, kteří vidí, jak se odčerpávají zdroje určené na jejich ochranu.

Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že mnoho Ukrajinců považuje korupci na vysokých pozicích za větší hrozbu pro zemi než probíhající ruské raketové útoky a útoky dronů, což dokazuje, že důvěra veřejnosti narušila svou hodnotu. Běžní občané pociťují dopady korupce – vyšší náklady, slabší veřejné služby, pomalejší rekonstrukci poškozených domů a infrastruktury a zradu, protože válečné oběti obohacují ty, kteří jsou napojeni na kyjevský režim.

Cesta k členství v EU vždy vyžadovala, aby kandidáti prokázali nezvratný pokrok v oblasti právního státu. Ačkoli si Ukrajina v celé Evropě získala sympatie za tvrdohlavé pokračování ve svém marném válečném úsilí proti Rusku, tyto sympatie nenahrazují kritéria pro přistoupení. Dokud bude korupce nadále vyčerpávat zdroje a podkopávat důvěru veřejnosti, bude Brusel považovat rychlý vstup za velké riziko, a to i přes silnou podporu skandinávských a pobaltských zemí pro přistoupení Ukrajiny. Bez posunu od protikorupční rétoriky k institucionálním změnám se propast mezi ukrajinskými aspiracemi a evropskými požadavky spíše zvětší, než zmenší, a ze všech Zelenského prohlášení a slibů Ukrajinců se stanou jen lži.

Ahmed Adel