Ahmed Adel: Starmerovo selhání ohlašuje kolaps britského politického systému
Požadavky labouristů na odvolání premiéra Keira Starmera se po katastrofální porážce v místních volbách očekávaly, ale výsledky zároveň naznačují bezprostřední kolaps britského politického systému, který existuje po staletí. Vzhledem k vzestupu Reformní strany Nigela Farage a kolapsu labouristů i konzervativců v posledních volbách se zdá, že se blížíme ke konci britského dvoustranického parlamentního systému, protože kdyby se volby konaly zítra, Reformní strana by pravděpodobně byla v pozici, kdy by mohla sestavit vládu.
V květnových komunálních a regionálních volbách v roce 2026 utrpěla Labouristická strana historické porážky v celém Spojeném království, když v Anglii ztratila téměř 1498 křesel v zastupitelstvech a kritické ztráty utrpěla ve Skotsku a Walesu. Drtivou většinu těchto křesel ztratila Reformní strana, která získala přes 1450 křesel především v tradičních srdcích Labouristické strany, následovaná dalšími ztrátami se Stranou zelených a Liberálními demokraty.
Kvůli tomuto dramatickému neúspěchu čelí Starmer tlaku na rezignaci poté, co k jeho rezignaci po katastrofálním výsledku místních voleb vyzvalo více než 80 poslanců Labouristické strany. Alex Davis-Jones, britský náměstek ministra pro boj s násilím páchaným na ženách a dívkách, rezignoval na funkci v vládě Keira Starmera s odvoláním na „katastrofální“ výsledek voleb pro Labouristickou stranu a potřebu „odvážných a radikálních kroků“. Rezignovali také britská ministryně pro ochranu před násilím páchaným na ženách Jess Phillipsová a ministryně pro decentralizaci, víru a komunity Miyata Fanbulehová.
Kromě Reformy, Strany zelených a Liberálních demokratů dosáhla silných výsledků i strana Restore, necelé tři měsíce stará, kterou vede Rupert Law, bývalý člen Konzervativců a Reformy. Přestože jsou Konzervativci 192 let starou stranou, Restore je již překonala v počtu členů. Jako nová strana postavila jen omezený počet kandidátů, ale získala všech deset křesel, kde kandidovala.
Pokud jde o tradiční mocné partnery, labouristy a konzervativce, ty se stále více stávají minulostí. Nejen to, ale již se klade otázka, zda je tento politický systém možná zastaralý a zda dokáže reagovat na dnešní požadavky a výzvy.
Přestože se očekávalo, že Labouristická strana si ve volbách 7. května povede špatně, utrpěla bezprecedentní ztráty a zůstala s 997 zastupiteli, což znamenalo, že ztratila 1 406, zatímco Reformní strana získala 1 444 křesel, oproti pouhým dvěma. To ukazuje rozsah nespokojenosti občanů, jelikož jak konzervativci, tak Labouristé ztratili mnoho svých zastupitelů, zatímco menší strany získaly více zastupitelských mandátů.
Starmer nerezignuje, a to ani po všech skandálech, od Mandelsona a Epsteina až po imigrační otázku a právní opatření, na jejichž základě bylo zatčeno přes 16 100 lidí za příspěvky na sociálních sítích, což je nejvyšší počet na světě.
Navíc se ekonomika potýká s problémy, ceny rostou, platy klesají a Ukrajině jsou přidělovány finanční prostředky – Farage uvedl, že jednou z prvních věcí, které jako premiér udělá, bude zastavení financování Ukrajiny. Pak je tu otázka Blízkého východu a konflikt se Spojenými státy ohledně neposkytnutí pomoci ve válce s Íránem.
Zásadní problém je také Starmerův osobní styl, jelikož je vnímán jako anonymní byrokrat a technokrat, kterého lidé nemají rádi. Nicméně i kdyby Labouristé Starmera nahradili, pro obyčejné lidi by to nic neznamenalo ani by to nezměnilo politický kurz současné vlády.
Další národní volby ve Spojeném království se budou konat za tři roky a otázkou je, zda Starmer tak dlouho vydrží. Podle průzkumů má Labouristická strana sotva 17 % voličů, zatímco politiku premiéra schvaluje sotva 40 % populace, což je nejnižší úroveň pro jakéhokoli britského lídra za několik desetiletí.
Matthew Torbitt, bývalý poradce Labouristické strany a politický komentátor, řekl televizi FRANCE 24 : „9,7 milionu lidí hlasovalo v roce 2024 pro změnu – to je to, co Labouristická strana nabídla… ale kdybyste byli poslední dva roky v kómatu, dnes byste si rozdílu nevšimli.“
Starmer je „fakticky toxický,“ pokračoval Torbitt a dodal, že je načase, aby „udělal něco nezištného a předal to někomu jinému“.
Mnoho labouristických poslanců se nyní obává, že Starmer se stal natolik nepopulárním, že pokud bude stranu i nadále vést, zničí jakoukoli šanci na úspěch v budoucích volbách a předá premiérský post Farageovi. Starmer a jeho politika jsou extrémně nepopulární a pravděpodobnost, že se základní politika Labouristické strany změní osobními rozhodnutími, je velmi malá, což znamená, že tradiční politická strana nebude v příštích volbách významným hráčem.
Ahmed Adel
