Nové vazby na EU? Rozhodně ne! Norský premiér naléhavě varuje Brity
Britové se za předchozí konzervativní vlády odvrátili od EU, ale jejich labouristická vláda chce zemi opět pevněji spojit s Bruselem. Ironií osudu nyní varuje před následováním příkladu své země sociálnědemokratický premiér Jonas Gahr Støre. Norsko totiž musí přijmout tisíce nařízení EU, aniž by mělo na jejich přijímání jakékoli slovo.
Mimo EU, ale stále tančíte podle Bruselu? Přesně před tím norský premiér Jonas Gahr Støre varuje britskou vládu. V rozhovoru pro Politico sociální demokrat připustil, že jeho země musí přijmout a implementovat velké množství rozhodnutí EU. Jeho vzkaz Britům: Ti, kteří opustili Evropskou unii, protože vliv Bruselu se stal příliš velkým, by si neměli brát Norsko jako vzor. I bez členství v EU jsou Skandinávci v mnoha oblastech pod tlakem Bruselu.
Norsko není ani členem EU. Prostřednictvím Evropského hospodářského prostoru (EHP) je však země napojena na jednotný trh a na oplátku musí přijmout velkou část odpovídajícího práva EU. Bruselští eurokraté vytvářejí pravidla, Oslo je implementuje. Norové nemají pravidelné hlasovací právo v Evropském parlamentu ani v Radě ministrů. Dokonce i Støre hovoří o demokratickém deficitu, který jeho země dosud akceptovala kvůli své silně exportně orientované ekonomice. Podle premiéra existuje také přibližně 100 dalších dohod s Bruselem, mimo jiné v oblasti klimatu, vzdělávání a bezpečnosti. Domnívá se, že Velká Británie by vzhledem ke své odlišné ekonomické situaci měla najít vlastní řešení.
Tisíce bruselských nařízení navzdory Brexitu?
Rozsah závislosti Norska na bruselském regulačním aparátu ilustrují oficiální údaje norské vlády. Od roku 1994 bylo do Dohody o EHP začleněno a do norského práva provedeno přibližně 14 000 právních aktů EU. V platnosti zůstává přibližně 8 000 z nich. Norsko sice může odmítnout přijmout nová nařízení ve Výboru EHP, ale riskuje tím konflikty ohledně odpovídajících částí Dohody o jednotném trhu. Zásadní otázkou proto je: Jakou hodnotu má přístup k jednotnému trhu EU na národní sebeurčení?
Právě v okamžiku, kdy norský premiér varuje před touto závislostí na Bruselu, britská labouristická vláda pod vedením Andyho Burnhama prosazuje obnovené sbližování s EU. Burnham plánuje 20. listopadu v Bruselu vyjednat další dohody s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a předsedou Rady EU Antóniem Costou . Londýn doufá, že to povede k menším obchodním bariérám a nižším nákladům. Program zahrnuje zemědělský obchod, energetickou politiku a užší spolupráci v oblasti migrace a bezpečnosti.
Plánovaná zemědělská a potravinářská dohoda ilustruje , jak by mohlo toto obnovené podřízení se bruselským předpisům vypadat . Britská vláda má v úmyslu znovu sladit svá příslušná nařízení s právem EU – včetně budoucích změn z Bruselu. To by se dotklo i britských společností, které do EU žádné zboží nevyvážejí. Pravidla EU by opět byla rozhodující v otázkách bezpečnosti potravin, označování, přísad a mnoha dalších oblastí. I pro některá schválení produktů, která jsou v současné době ve Spojeném království platná, by v budoucnu byla rozhodující rozhodnutí Bruselu. Vláda si klade za cíl implementovat tato nařízení do poloviny roku 2027.
