Nejdříve miliardy na zelenou elektřinu, teď nový daň z propadu: občané mají platit ještě více!

Nejprve jsou větrné turbíny a solární elektrárny dotovány miliardami z federálního rozpočtu. Nyní se od odběratelů elektřiny očekává, že budou muset platit za zajištění dostatečného množství elektráren v obdobích nízkého výkonu větrné a solární energie. Jen první výběrové řízení na nové plynové elektrárny bude mít za následek dotační závazky ve výši přibližně dvanácti miliard eur. Federální vláda hodlá tyto náklady financovat prostřednictvím dodatečného příplatku za elektřinu. Vládní koalice (CDU/CSU a SPD) mezitím ve skutečnosti slibuje nižší ceny elektřiny.

Německá energetická transformace čelí dalšímu mnohamiliardovému účtu. Federální úřad pro elektrické sítě (Federal Network Agency) 3. listopadu udělil jedenáct dotací na nové kapacity elektráren o celkovém zajištěném výkonu přibližně 5 160 megawattů. Provozovatelé obdrží po dobu 15 let odhadem dvanáct miliard eur, což je zhruba 800 milionů eur ročně. Podle současných vládních plánů mají být tyto platby za kapacitu financovány od roku 2031 prostřednictvím nové daně z ceny elektřiny. Právní rámec by měl být dokončen v roce 2027.

Nejprve miliardy na zelenou elektřinu, pak miliardy na boj s obdobími nízké produkce větrné a solární energie.

Samotná podpora obnovitelných zdrojů energie spotřebovává obrovské částky. Pro rok 2026 byla identifikována finanční potřeba zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG) ve výši přibližně 16,2 miliardy eur a pro rok 2027 provozovatelé přenosových soustav již očekávají 17,5 miliardy eur. Toto financování pokrývá dotace na větrné, solární a další elektrárny dotované zákonem EEG. Od roku 2023 se tak již neděje prostřednictvím bývalého příplatku EEG k účtům za elektřinu, ale z federálního rozpočtu. Účet tedy již nehradí přímo odběratelé elektřiny, ale veřejné rozpočty – a tedy nepřímo daňoví poplatníci.

Tyto miliardy ale zdaleka nezaručují nepřetržité dodávky elektřiny. I když nefouká vítr a nesvítí slunce, budou muset zasáhnout konvenční elektrárny. Německo však odstavilo své poslední jaderné elektrárny a hodlá postupně ukončit i výrobu elektřiny z uhlí. Proto se mají stavět nové plynové elektrárny , jejichž provozovatelé budou dostávat fixní platby pouze za poskytování své kapacity. Až se elektřina skutečně vyrobí, budou k ní připočteny náklady na zemní plyn, certifikáty CO₂ a provoz. Tvůrci politik proto nejprve podporují výrobu elektřiny závislou na počasí a poté hodlají financovat její nezbytnou zálohu prostřednictvím dodatečných plateb.

Slíbena úleva pěti centů – plánuje se nová daň

Je ironií, že tatáž středopravicová/středolevá federální vláda, která občanům a firmám slíbila trvalé snížení cen elektřiny o nejméně pět centů za kilowatthodinu, nyní plánuje další zvýšení cen. Ještě v únoru tento cíl znovu potvrdila parlamentní skupině AfD v Bundestagu. Zároveň vznikají miliardy eur v dotačních závazcích, které se opět promítnou do účtů spotřebitelů za elektřinu.

Německá asociace pro nový energetický průmysl (bne) vypočítala náklady . Už jen první kolo nabídkového řízení by znamenalo dodatečnou zátěž ve výši přibližně 0,16 centu na kilowatthodinu za předpokladu roční spotřeby elektřiny 500 terawatthodin. Pro domácnost se spotřebou 4 000 kilowatthodin by to činilo 6,40 eura ročně, zatímco pro průmyslový závod s deseti miliony kilowatthodin by to bylo 16 000 eur. Další kola nabídkového řízení stále probíhají. Samotná výše poplatku a jeho rozdělení mezi odběratele elektřiny bude dosud stanoveno.

Dokonce i Spolková rada (Bundesrat) se v červnu vyslovila proti novému odvodu . Horní komora parlamentu požadovala financování bez dodatečného zatížení cen elektřiny a varovala, že nové odvody by mohly zhatit slíbené úlevy od daní a poplatků za síť.

RWE a LEAG zajišťují téměř veškeré financování

Největší příjemci prvního výběrového řízení jsou již jasní. LEAG získala sedm kontraktů na zhruba 3 000 megawattů a RWE další tři na zhruba 2 100 megawattů. To znamená, že více než 99 procent zadané kapacity elektráren připadá pouze dvěma energetickým společnostem. Německý svaz spotřebitelů energie (bne) kritizuje vysokou koncentraci trhu a zvrácené pobídky vytvořené vládou. Komise pro monopoly již v roce 2023 varovala před silnými poskytovateli na takových trzích s kapacitou.

Tato počáteční alokace v řádu miliard eur je jen začátek. Evropská komise schválila německý finanční mechanismus s odhadovanými celkovými náklady mezi 15,6 a 35,2 miliardami eur . V této částce je zahrnuto i již přidělených 12 miliard eur. Další výběrová řízení mají zajistit dodatečnou kapacitu elektráren. Federální agentura pro elektrické sítě plánuje vyhlásit druhé kolo výběrových řízení již 10. listopadu.