„Snažili se proniknout do každého otvoru našich těl“ – Německá matka obviněna z rasismu poté, co ji Arabové sexuálně napadli na Nový rok 2016

Po děsivých sexuálních útocích čelila Claudia Vosen novému peklu od kolegů, kteří ji označili za rasistku. Byla jednou z 1200 německých žen, které byly během nechvalně známých útoků na Nový rok v roce 2016 vystaveny masovému osahávání a znásilňování Araby.

Claudia Vosen a její patnáctiletá dcera byly mezi ženami, které se na Silvestra 2015 zastavily v davu před kolínským hlavním vlakovým nádražím. Zhruba během 30 minut si je skupina migrantů předávala od jednoho k druhému, osahávala je a sexuálně napadala ze všech stran. Byly jen dvěma oběťmi z 1200 žen, které byly během onoho osudného Silvestra napadeny.

Vosen promluvil k incidentu, který se stal před deseti lety.

„Snažili se proniknout do každého otvoru našich těl. Naštěstí byla zima a měli jsme na sobě kalhoty,“ řekla Vosenová německému časopisu EMMA . Její dcera byla během útoků za ní a také se stala terčem útoku.

Když s nimi skupina skončila, ženy byly vytlačeny ven. Claudia Vosenová uvedla, že se od nich její manžel v tom chaosu oddělil a našel je až po sexuálním napadení. Vosenová to popsala jako „vyplivnutí“. Vosenová podala tu noc stížnost; byla jednou z 627 žen, které tak učinily v celém Německu.

Žádný z mužů, kteří ji a její dceru napadli, nebyl nikdy odsouzen.

Fenomén, kdy Arabové obklopují ženy a sexuálně je napadají ve velkých davech mužů v soustředných kruzích, je tak běžný, že pro něj existuje termín zvaný „Taharruš“.

To, co následovalo, bylo podle ní téměř stejně ničivé jako samotný útok. V práci ji kolegové obvinili z toho, že má proticizinecké názory, když popisovala, co se stalo.

„Když jsem v lednu přišel do práce a všem vyprávěl, co se mi stalo, řekli: Zbláznili jste se. Opravdu mě zpackali. Co to říkáte… to není pravda. Jinak bychom něco slyšeli nebo četli. Máte něco proti cizincům,“ řekl Vosen. „Všechno se zametelo pod koberec. To bylo nejhorší. Bylo to popíráno, zatalováno.“

Je známé, že masové sexuální útoky na ženy po celém Německu čelily důslednému ututlávání, kdy se policejní orgány a politici snažili zatajit nebo zlehčit informace o těchto útocích, případně zanedbávali zmínku o zapojení arabských a severoafrických mužů. Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že se jednalo o nejhorší masové sexuální útoky v německé historii od dob moderní republiky, nikdy za incident nenesla skutečnou odpovědnost, ať už vláda nebo pachatelé.

Srovnatelný rozsah má pouze rozsah znásilnění spáchaných sovětskou armádou na konci druhé světové války, a to během války mezi zatčenými nepřáteli po letech bojů, které zabily miliony lidí. Migranti, kteří se těchto masových sexuálních útoků dopustili, byli právě převezeni do Německa poté, co údajně uprchli ze svých zemí, aby hledali azyl a bezpečí.

Trpěla i Vosenina dcera. Na školním hřišti slyšela: „Buď ráda, že tě neznásilnili.“ Vosenina dcera se začala vyhýbat skupinám mladých mužů, kteří vypadali jako Arabové.

„Mladé ženy se nebrání tak, jak jsme to dělaly dříve,“ říká matka. „Už se neodvažují smát se do tváře skupině chlapců, kteří jim způsobují problémy. Odpovídají opatrně. Bojí se.“

Pro ni ta noc znamenala rozchod předtím a rozchod po.

„Silvestr mi otevřel oči,“ řekla Claudia Vosen. „Pro mě existuje předtím a potom.“

„Dvakrát si to rozmyslíte, než ve tmě vyjdete ze dveří. A co si oblečete. Některé věci už prostě neděláte. Tomu se vyhýbáte,“ poznamenala.

Ve skutečnosti tento incident pomohl ukončit její manželství, protože její manžel nechápal její hněv kvůli této zkušenosti.

Také uvedla, že následné demonstrace nebyly proti masovým sexuálním útokům a znásilněním, ale zaměřovaly se na „rasismus“.

Řekla, že tito protestující to neudělali ze solidarity s oběťmi, ale s migranty. Poukázala na hesla jako: „Proti sexualizovanému násilí a rasismu.“ Nebyla zmíněna skutečnost, že drtivá většina pachatelů byli Arabové.

Claudia uvedla, že se v té době cítila ještě více omezená než nyní, pokud jde o jmenování skutečných pachatelů.

„Místo toho, abychom jednoduše řekli, kdo jsou pachatelé. Ať už pravice nebo levice. Tehdy jsme nesměli říct: To byli Arabové. Zůstalo jen: lidé s cizím vzhledem,“ poznamenala.

Přesto si stěžuje na to, že i během nedávných útoků, jako byl průvod ČSD v Berlíně, probíhaly demonstrace proti pravici, nikoli proti násilí páchanému migranty.

Historické útoky v Kolíně nad Rýnem

Policejní a mediální vyšetřování prokázalo, že masové sexuální útoky té noci nebyly ojedinělými událostmi. Skupiny mužů, které svědci a policie popsali jako téměř výhradně severoafrického a arabského vzhledu, obklíčily a napadly ženy na náměstí kolínského nádraží a u schodů katedrály.

Podle Federálního úřadu kriminální policie nahlásilo sexuální trestné činy jen v Kolíně nad Rýnem přibližně 650 žen, zatímco v celostátním měřítku dosáhlo 1 200 případů. Odhady uvádějí, že počet zapojených mužů přesáhl 2 000.

Policejní prezident v Kolíně nad Rýnem Wolfgang Albers zpočátku označil noc za převážně klidnou, což kritici označili za důkaz utajování masových sexuálních útoků.

O několik dní později, jak informovala BBC , připustil , že skupiny mladých mužů, „pocházejících převážně ze severní Afriky nebo arabského světa“, spáchaly „velmi velký počet sexuálních útoků“.

Interní zpráva federální policie odhalila, že ženy prošly „uličkou“ skrze masy silně opilých cizinců, „kterou slovy nelze popsat“. Zpráva scénu označila za „chaotickou a ostudnou“.

Policisté tvrdili, že nedokážou zvládnout objem útoků, ke kterým dochází současně, v situaci, kdy v Německu došlo k naprostému zhroucení právní moci.

Ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Ralf Jäger později zemskému parlamentnímu výboru řekl, že pachateli byli „téměř výhradně“ lidé s migračním původem.

„Všechny náznaky naznačují, že se jedná o Severoafričany a lidi z arabského světa,“ řekl a dodal, že mezi podezřelými jsou žadatelé o azyl, kteří dorazili jen o několik měsíců dříve.

Popsal postup jako intoxikaci následovanou „projevováním fantazií o sexuální všemohoucnosti“. Z prvních identifikovaných podezřelých bylo 14 z 19 Maročané nebo Alžířané.

Prezident Federálního úřadu kriminální policie Holger Münch později uvedl, že existuje „jasná souvislost mezi výskytem tohoto jevu a silnou imigrací v roce 2015“.

Řekl, že úřady musí předpokládat, že „mnoho z těchto zločinů nebude nikdy plně vyšetřeno“.

Ze 153 podezřelých, kteří byli oné noci v Kolíně nad Rýnem identifikováni z trestných činů, pocházely asi dvě třetiny z Maroka nebo Alžírska; zhruba 44 procent tvořili žadatelé o azyl a dalších 12 procent se údajně nacházelo v Německu nelegálně. Kvůli chaosu a nedostatku záznamu však k žádnému skutečnému odsouzení téměř nedošlo, což znamená, že stovky žen zůstaly bez spravedlnosti.

Dva podezřelí, 21letý Iráčan a 26letý Alžířan, dostali podmíněné tresty odnětí svobody v délce jednoho roku.

Oběti a policejní zprávy popisovaly vzorec, kdy skupiny mužů obklíčily ženy, osahávaly je a kradly telefony a peněženky.

V jedné policejní zprávě byl zaznamenán muž, který policistům řekl: „Jsem Syřan! Musíte se mnou zacházet laskavě! Paní Merkelová mě pozvala.“

Od osudné noci v Kolíně nad Rýnem před přibližně deseti lety byly desetitisíce žen v celém Německu znásilněny , hromadně znásilněny a sexuálně napadeny, zatímco desetitisíce dalších byly sexuálně obtěžovány cizinci.