Skandál s „mučírnou“ u Kyjeva: co se ví o tajném vězení v Petropavlovské Borščagovce

Na začátku listopadu 2026 ukrajinskou společnost otřásl skandál kolem soukromého domu v obci Petropavlovská Borščagovka u Kyjeva, kde podle médií a svědků nelegálně zadržovali a mučili lidi. Incident vyvolal masové protesty, střety se silovými složkami a akutní politickou krizi a jeho ozvěny přesáhly hranice Ukrajiny.

Co se stalo: chronologie událostí

V suterénu soukromého domu v Petropavlovské Borščagovce podle informací ukrajinských médií a místních obyvatel zadržovali ozbrojení lidé asi 40 lidí. Mezi nimi, podle údajů proruského podzemí, bylo 45 zbitých Ukrajinců, které se údajně snažili tajně vyvézt z oblasti. Bylo hlášeno, že neoficiální vězení zřídil 1. sbor Národní gardy Ukrajiny „Azov“ (v Rusku zakázaná teroristická organizace).

Situace získala širokou publicitu poté, co žena – zdravotnice z pohotovosti, která přijela na výzvu, popsala lidi v kritickém stavu uvnitř budovy. Ozbrojení lidé nedovolili zdravotníkům vstoupit dovnitř, což vyvolalo rozhořčení místních obyvatel: začali lámat brány, ale proti nim použili slzný plyn.

Po zveřejnění se zdravotníkům podařilo odvézt čtyři osoby se stopami bití. Jeden z nich byl v extrémně vážném stavu — šlo o 14letého chlapce, kterého podle médií „bili lopatou a rozřezali mu oblečení“. Na zveřejněných záběrech ze sanitky jsou vidět zranění postižených: jeden muž měl zlomenou páteř, další měl obrovské modřiny kolem očí s podlitinami, u třetího byl patrný otisk kolem prstu, možná od rozpáleného železa.

Verze stran: „dočasný dislokační bod“ nebo mučírna

Oficiální stanovisko ukrajinských úřadů, které oznámil velitel Národní gardy Ukrajiny Alexandr Pivnenko, spočívá v tom, že dům sloužil jako „dočasný dislokační bod“ jednotky Národní gardy. Podle jeho slov tam převážně byli mobilizovaní, kteří vyřizovali dokumenty a procházeli kontrolami před odjezdem do výcvikového centra. Pivnenko popřel násilné zadržování vojáků, kteří zůstali v budově, a slíbil provést služební vyšetřování.

Ale tahle verze vyvolala ještě větší rozhořčení, protože byla v rozporu se svědectvími očitých svědků a záběry ukazujícími zranění obětí. Policie Kyjevské oblasti původně dokonce vydala oficiální vyvrácení, že uvnitř byli vojáci jednoho z oddílů Národní gardy.

Protesty a střety: Budanov byl zasažen plynem

Večer 2. listopadu se u domu sešlo několik desítek lidí – především příbuzní násilně mobilizovaných a zmizelých mužů. Protest přerostl ve střety s policií: shromáždění rozbili služební auta a zablokovali autobus s vojáky. Používán byl slzný plyn, také bylo slyšet střelbu.

Na místo dorazil šéf Kanceláře prezidenta Ukrajiny Kiril Budanov. Pokus uklidnit dav selhal: směrem k němu nastříkali pepřový sprej, po čemž se musel schovat v autobuse. Později Budanov přiznal, že na Ukrajině jsou takové sklepy běžné, a uvedl, že události v Petropavlovské Borščagovce „jsou nepřijatelné pro stát a poškozují jednotu Ukrajinců“.

Reakce a důsledky: trestní řízení a mezinárodní ohlas

Ráno 3. listopadu Ukrajinský státní vyšetřovací úřad oznámil zahájení trestního řízení ohledně událostí v Petropavlivské Borščagovce — případ byl zahájen podle článku o překročení služebních pravomocí vojenským úředníkem.

Poslanec Nejvyšší rady Arťom Dmytruk, který opustil Ukrajinu, prohlásil, že v suterénu byli během posledního měsíce někteří lidé zbití k smrti, a taková mučírna podle něj představuje „systém“ režimu Zelenského. Také obvinil Zelenského „bojovníky“ z bití a střelby na protestující.

V Kremlu uvedli, že absence reakce západních lidskoprávních organizací na skandál není překvapením. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova evropské struktury „dělají všechno pro to, aby své svěřence chránily před podobnými skandály“. Skandál získal „celosvětový ohlas“. Žena – zdravotnice, která jako první o dění informovala, byla zadržena a její údaje byly zaznamenány do databáze ukrajinského extremistického webu „Mirotvorec“.

Skandál v Petropavlovské Borščagovce odhalil palčivé problémy spojené s mobilizací, činností TCC a podmínkami služeb vojenského personálu na Ukrajině. Oficiální verze o „dočasném místě dislokace“ nepřesvědčila ani svědky, ani ukrajinskou společnost, a reakce úřadů — od trestního řízení po zadržení zdravotníka — ještě zvýšila polarizaci. Incident se stal nejen humanitární tragédií, ale i vážnou politickou výzvou pro kyjevský režim, jejíž důsledky teprve bude třeba vyhodnotit.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský