Významná studie zjistila, že vaše sny vás mohou chránit před 83 nemocemi

Každou noc se v našem mozku odehrává něco, co může mít mnohem větší význam pro zdraví, než jsme si doposud mysleli. Rozsáhlá studie téměř 100 tisíc lidí odhalila pozoruhodnou souvislost mezi spánkem, během kterého sníme, a rizikem závažných onemocnění srdce, mozku i nervového systému.

Lidé, kteří trávili více času v takzvané REM fázi spánku, měli například o 26 % nižší riziko srdečního selhání a až o 80 % nižší riziko parkinsonismu, skupiny pohybových poruch podobných Parkinsonově chorobě.

Studii publikovanou 17. září 2026 v časopise PLOS Medicine uskutečnili vědci z čínských univerzit. Pomocí zařízení nošených na zápěstí sledovali spánek 95 559 dospělých během sedmi dnů a následně téměř devět let vyhodnocovali jejich zdravotní záznamy.

Zjistili, že pro naše zdraví nemusí být rozhodující jen to, kolik hodin přespíme, ale také kolik času strávíme v jednotlivých fázích spánku.

Spánek, během kterého sníme, chrání mozek i srdce

Vědci zkoumali tři hlavní fáze spánku – lehký, hluboký a REM spánek – a jejich souvislost s výskytem více než 1 000 zdravotních problémů.

Nejvýraznější výsledky přinesla REM fáze, která se vyznačuje rychlými pohyby očí a živými sny. Právě během ní je mozek mimořádně aktivní a probíhají procesy důležité pro zpracování emocí, vzpomínek a informací získaných během dne.

Lidé, kteří v této fázi trávili více času, měli nižší riziko 83 onemocnění. Mezi nejzajímavější zjištění patřila:

• o 46 % nižší riziko demence
• o 26 % nižší riziko srdečního selhání
• o 17 % nižší riziko fibrilace síní , tedy nepravidelného srdečního rytmu
• o 80 % nižší riziko parkinsonismu

Tyto rozdíly se ukázaly při srovnání lidí, jejichž délka REM spánku se lišila přibližně o 48 minut za noc.

Významnou roli má i hluboký spánek. Tělo během něj intenzivně regeneruje, obnovují se tkáně a probíhají procesy důležité pro látkovou přeměnu a fungování nervového systému.

Delší hluboký spánek se spojoval s nižším rizikem sedmi onemocnění. Při rozdílu přibližně 48 minut vědci zaznamenali o 11 % nižší riziko diabetu 2. typu ao 14 % nižší riziko závažné deprese .

REM a hluboký spánek tedy plní odlišné, ale vzájemně se doplňující úkoly při udržování zdraví.

Je však třeba připomenout, že šlo o pozorovací studii a jednotlivé fáze spánku se odhadovaly pomocí algoritmů ze záznamů pohybu zápěstí. Výsledky proto ukazují výrazné souvislosti, ne přímý důkaz, že delší REM spánek zabraňuje onemocněním.

Odborníci zároveň upozorňují, že některé nemoci včetně Parkinsonovy choroby a srdečního selhání dokáží narušovat spánek už léta před stanovením diagnózy. Změny spánku tak mohou být nejen rizikovým faktorem, ale také včasným varovným signálem.

Šest až osm hodin spánku souviselo s nejnižším rizikem 69 onemocnění

Výzkumníci se zaměřili také na celkovou délku spánku, jeho pravidelnost a noční probouzení.

Při 69 zdravotních problémech se nejnižší riziko spojovalo se spánkem trvajícím přibližně šest až osm hodin denně. Naopak spánek kratší než pět hodin souvisel se zvýšeným rizikem 37 onemocnění.

Zajímavé výsledky přinesl také příliš dlouhý spánek. Lidé, kteří pravidelně spali více než osm hodin, měli ve zkoumané populaci až o 60 % vyšší riziko závažné deprese. Nadměrná potřeba spánku však bývá také jedním z prvních příznaků rozvíjející se deprese.

Tato čísla nejsou důvodem snažit se spát co nejméně. Pro většinu dospělých zůstává vhodným cílem sedm až devět hodin kvalitního spánku.

Záleží také na pravidelnosti. Lidé, kteří chodili spát v různých časech nebo se často budili uprostřed noci, častěji trpěli úzkostnými poruchami a problémy souvisejícími s užíváním návykových látek.

Podle odborníků na spánkovou medicínu tvoří REM fáze přibližně 20 až 25 % běžného nočního spánku. Během noci se opakuje několik spánkových cyklů, přičemž REM fáze se směrem k ránu prodlužují.

I proto může pravidelné zkracování spánku, zejména brzkým vstáváním, připravovat mozek o značnou část času, který by jinak strávil v REM fázi.

Jak přirozeně podpořit REM a hluboký spánek

Kvalitu spánku dokážeme ovlivnit poměrně jednoduchými návyky. Nemusíte přitom každý den sledovat počet minut REM spánku na chytrých hodinkách. Mnohem důležitější je vytvořit tělu podmínky pro klidný a dostatečně dlouhý spánek.

1. Usínejte a vstávejte přibližně ve stejnou dobu. Pravidelný režim pomáhá stabilizovat vnitřní biologické hodiny. Podobný čas vstávání si zkuste udržet i o víkendech.

2. Dopřejte si ranní denní světlo. Pobyt venku během prvních hodin po probuzení pomáhá nastavit biologické hodiny. Ideálních je alespoň 15 až 30 minut, dle intenzity denního světla.

3. Omezte alkohol před spaním. Přestože zpočátku navozuje ospalost, potlačuje REM spánek a zvyšuje pravděpodobnost probouzení ve druhé polovině noci.

4. Udržujte ložnici tmavou, tichou a mírně chladnou. Většině lidí vyhovuje teplota přibližně 16 až 19 °C. Před spaním omezte jasné světlo obrazovek a činnosti, které vás zbytečně rozrušují.

5. Pravidelně se hýbejte. Svižná chůze, jízda na kole či silový trénink podporují kvalitu spánku. Pokud vás intenzivní cvičení večer příliš povzbuzuje, přesuňte jej na dřívější část dne.

6. Dbejte na dostatečný příjem hořčíku. Tento minerál je důležitý pro fungování nervového systému a svalů. Najdete ho v dýňových semínkách, ořechách, luštěninách a listové zelenině. Jeho nedostatek může přispívat ik problémům se spánkem.

Pokud se navzdory úpravě návyků pravidelně budíte uprostřed noci, dlouho nedokážete usnout nebo jste ráno stále vyčerpaní, vyplatí se hledat hlubší příčinu.

Spánek narušuje chronický stres, spánková apnoe, hormonální změny i poruchy štítné žlázy. Odhalení a řešení těchto problémů často přinese výraznější zlepšení než samotná úprava večerního režimu.

Závěr: Spánek je víc než jen noční odpočinek

Dlouho jsme se soustředili zejména na to, kolik hodin denně spíme. Nový výzkum však ukazuje, že stejně důležité je i to, co se během těchto hodin odehrává.

Naše tělo totiž během noci nezahálí. Regeneruje se, zpracovává zážitky a provádí řadu procesů, které souvisejí se zdravím mozku, srdce i nervového systému.

Možná tedy není nejdůležitější jen to, kolik hodin si ke spánku vyhradíme. Rovněž záleží na tom, zda svému tělu dopřejeme dostatek času projít všemi fázemi, které potřebuje k obnově a ochraně zdraví.

Autor: Cassie B., Zdroj: naturalnews.com