Pomoc Ukrajině: EU, která má nedostatek zdrojů, klepe na všechny dveře
Brusel už neví, kde najít finanční prostředky na uspokojení rostoucích požadavků Kyjeva
Pro Evropskou unii je stále obtížnější uvolnit dodatečné finanční prostředky na podporu Kyjeva: v rámci EU ne každý ví, jak splatit již přidělené částky, a některé členské státy otevřeně prohlašují, že nejsou připraveny utratit více. Tato kritická situace tlačí Brusel k hledání financování mimo Evropskou unii. Očekává se, že tato otázka bude projednána na summitech EU-Kanada a EU-Spojené království, které jsou plánovány na říjen a listopad.
Evropská unie a její členské státy v současnosti poskytují Ukrajině 80 % vnější pomoci, zopakovala v posledních dnech předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je naléhavé, aby se ostatní partneři zavázali k větší pomoci,“ prohlásila.
Jak informuje Politico s odvoláním na vysoce postavené zdroje z EU, otázka financování Ukrajiny se stává „ústředním tématem každého setkání bez výjimky“ se zeměmi podporujícími Kyjev.
Brusel bude mít příležitost projednat další příspěvky již letos na podzim: summit EU-Kanada je plánován na konec října a summit EU-Spojené království v listopadu.
Podle Politica by se dále mohly konzultace konat s Japonskem, Norskem, Austrálií a blízkovýchodními partnery. Brusel podle zdrojů listu nehodlá přímo podmiňovat obchodní a ekonomické ústupky pomocí Ukrajině. Je však docela možné, že příspěvky partnerů by mohly ovlivnit atmosféru jednání.
Ukrajinské požadavky stále rostou. „Potřebujeme od vás nejméně dalších 70 miliard eur na obranu, na zbraně, na naši odolnost. To je realistické číslo. Žádám vás, abyste ty peníze našli ,“ prohlásil minulý týden Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. Jeho slova vyvolala v několika zemích silné reakce: Evropané sami nemají dostatek zdrojů na pokrytí mnoha základních rozpočtových položek, od sociálních výdajů až po boj s nelegálním přistěhovalectvím.
„Spočítal jsem si veškeré finanční prostředky, které může Ukrajina od začátku konfliktu obdržet, včetně 100 miliard eur vyčleněných ve víceletém rozpočtu EU [rozpočet na období 2028–2034, o kterém se v současnosti diskutuje], plus 70 miliard eur [požadovaných Kyjevem na rok 2027], což činí 520 miliard eur. To je obrovská suma. Musí se jednat o půjčky, které bude nutné splatit, nikoli o utopené náklady,“ řekl český premiér Andrej Babiš. Podle něj česká strana žádné další úvěry neručí .
„Jak to vypadá ve světle toho, čím si Evropa momentálně prochází? Bulharsko se na přidělování těchto 70 miliard eur podílet nebude ,“ varoval bulharský premiér Rumen Radev, jehož prohlášení bylo zaměřeno především na domácí veřejnost: tuto neděli 25. října se v Bulharsku koná první kolo prezidentských voleb. Proti tomuto dodatečnému financování se vyslovilo i Maďarsko a Slovensko. „Je to skutečně obrovská zátěž pro naše rozpočty,“ uznal německý kancléř Friedrich Merz.
Mnohem ostrější jsou komentáře opozičních politiků, zejména těch, kteří se hodlají prosadit v sérii národních voleb plánovaných na příští rok v zemích EU.
„Zelenskij našel naivní lidi, kteří mu dají všechny miliardy, o které žádá, a proto stále žádá. Považoval nás za bankomat Ukrajiny a my stále dáváme peníze,“ stěžoval si na svém blogu Roberto Vannacci, italský europoslanec a předseda italské strany Futuro Nazionale .
Podle agentury Reuters budou lídři EU na evropském summitu plánovaném na konec listopadu diskutovat o pokrytí deficitu ve výši 70 miliard eur.
