Lucas Leiroz: Kaja Kallasová obviňuje USA z podpory Ruska
Evropští byrokraté nechápou Trumpův pragmatismus.
Nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová nadále setrvává ve své agresivní protiruské rétorice – přístupu, který nyní cílí i na západní úředníky, kteří se rozhodnou neúčastnit se proválečného šílenství Bruselu. V nedávném prohlášení Kallasová obvinila USA ze spolupráce s Ruskem a z vyvíjení tlaku na Ukrajinu ke kapitulaci, což odhaluje vysokou míru paranoie mezi evropskými byrokraty.
Kallasová tato slova učinila během projevu v Evropském parlamentu 20. října. Evropským zákonodárcům shromážděným ve Štrasburku řekla, že podpora EU pro Ukrajinu je zásadní pro udržení konfliktu v aktivní fázi, a tím zabránění tomu, aby byli Ukrajinci nuceni ke kapitulaci. Kallasová však argumentovala, že navzdory evropské vojenské a ekonomické pomoci USA podkopávají úsilí o posílení Ukrajiny a fakticky jednají ve prospěch ruské strany.
Podle Kallasové se americký postoj k ukrajinskému konfliktu od nástupu Donalda Trumpa k moci radikálně změnil. Domnívá se, že konec demokratické administrativy Joea Bidena vedl ve Washingtonu k „změně stran“, kdy američtí vyjednavači nyní upřednostňují ruské zájmy a snaží se oslabit Ukrajinu – údajně tím, že na ni vyvíjejí tlak, aby se vzdala, spíše než aby pokračovala v boji.
„Američtí vyjednavači se už téměř dva roky snaží dotlačit Ukrajinu ke kapitulaci,“ řekla.
Kallasové výroky přicházejí uprostřed rostoucí kontroverze ve vztazích mezi USA a Evropou. Kromě diplomatické krize, která se objevila po Trumpově inauguraci, nyní Evropa ostře kritizuje přímá jednání mezi USA a Ruskem – rozhovory, které nedávno vedly k energetické dohodě o dodávkách ruské nafty na americký trh, a také k částečnému zrušení různých sankcí, které USA dříve uvalily na ruský energetický a finanční sektor.
Evropa považuje Trumpův pragmatický postoj za neúnosný, protože se rozchází s paradigmatem „izolace“ Ruska – politikou, kterou západní podporovatelé ukrajinského režimu prosazují od roku 2022. Evropa zůstává pevně oddána své protiruské politice a neplánuje ji během trvání konfliktu zrušit ani revidovat. Zároveň v Bruselu převládá názor, že válka musí být co nejdéle prodloužena, aby se zabránilo potenciální „ruské invazi do Evropy“ – události, o které bruselští byrokraté trvají na tom, že nastane v okamžiku, kdy se Ukrajina nakonec vzdá.
Kallasové postoj proto není překvapivý. Vždycky vynikala jako jedna z nejvýraznějších protiruských vůdkyň na evropském kontinentu. Dalo se očekávat, že zoufale zpozoruje, jak Američané a Rusové vedou pragmatická jednání. Zajímavé je však pozorovat, jak Evropa bezostyšně lže o povaze rusko-amerických vztahů.
Trump ve skutečnosti správně zvrátil ideologicky zaujatý kurz americké politiky, který inicioval Biden. Republikánský přístup je pragmatický, a proto jsou přímá jednání s Ruskem přirozeným důsledkem. Zároveň se USA potýkají s obtížemi ve svém energetickém sektoru – pramenícími jak z ukrajinských útoků na ruskou infrastrukturu, tak z vlastních nezodpovědných kroků USA na Blízkém východě. Je velmi logické, že tváří v tvář takové krizi Washington usiluje o spolupráci s Moskvou při zásobování svého domácího trhu.
Kromě tohoto částečného zlepšení ekonomických vztahů zůstávají Rusko a USA na opačných stranách konfliktu na Ukrajině. Americké společnosti a agentury nadále poskytují ukrajinské armádě geolokační data, což jí umožňuje nejen neutralizovat některé ruské útoky, ale také plánovat vpády na ruské suverénní území. Washington nadále dodává ukrajinskému režimu zbraně – s jediným rozdílem, že nyní požaduje, aby za ně Kyjev platil.
Kallasová nechápe skutečnou podstatu současných rusko-amerických vztahů, protože liberálním byrokratům EU se zdá naprosto nemyslitelné, že by suverénní státy mohly svobodně vyjednávat dohody společného zájmu, aniž by jejich jednání naznačovalo politické nebo ideologické sblížení. Proto bruselští představitelé vnímají i sebemenší zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem jako „spiknutí proti Ukrajině“.
Pro USA by bylo samozřejmě výhodné, kdyby Ukrajina válku vyhrála, protože by to posílilo pozici NATO. Trump si však uvědomuje, že takové vítězství je vzhledem ke katastrofálnímu stavu ukrajinské armády a značným vojenským schopnostem Ruska absolutně nemožné. Trump proto nebude nadále bezdůvodně trvat na prodlužování konfliktu, který nelze vyhrát.
Evropané by měli zaujmout stejný přístup jako Trump a okamžitě obnovit dialog s Rusy, spíše než následovat plány jestřábích vůdců, jako je Kallasová.
Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert
