43 procent nad dlouhodobým průměrem: Grónský ledový příkrov získává 525 miliard tun
Grónsko je klimatickými alarmisty po léta považováno za jeden z nejdůležitějších symbolů údajně stále se zrychlující „klimatické katastrofy“. Nejnovější data z dánského polárního portálu však opět odporují obvyklým scénářům soudného dne. Od září grónský ledový příkrov nabral na svém povrchu čistou hmotnost přibližně 525 miliard tun – což je asi o 43 procent více než dlouhodobý průměr.
Zatímco nedávné vlny veder a sucha na evropském kontinentu vyvolaly obvyklý refrén o údajném „přehřívání planety“, dále na sever se odehrává zcela jiný scénář. Grónsko zažívá výrazný nárůst hmotnosti ledového příkrovu. Nejnovější údaje pocházejí z Polárního portálu, který provozuje Dánský meteorologický institut (DMI), Geologická služba Dánska (GEUS) a Technická univerzita v Dánsku. K 30. srpnu činila tzv. bilance povrchové hmoty 525,2 gigatun. Jedna gigatuna odpovídá jedné miliardě tun. Referenční hodnota pro období od roku 1981 do roku 2010 je přibližně 368 gigatun. To znamená, že aktuální sezóna je přibližně o 43 procent nad dlouhodobým průměrem.
Polární portál vypočítává, kolik hmoty se přidává v důsledku sněžení a kolik se ztrácí táním, odtokem a dalšími povrchovými procesy. Zohledňuje se i opětovné mrznutí tající vody. Ztráty z odlupování ledovců nebo tavení ledovcových jazyků do moře jsou však zahrnuty v celkové hmotnostní bilanci a nejsou součástí 525 miliard tun. Trend v letošním roce je obzvláště zajímavý. V polovině června dosáhla povrchová hmotnostní bilance již téměř 594 gigatun. Jak se očekávalo, hmotnost se během letního období tání snížila, ale na konci srpna stále zbývalo více než 525 gigatun. I po vrcholu léta je tak ledová masa v Grónsku výrazně nad dlouhodobým průměrem.
Již v roce 2022 upozornila organizace Report24 , že se arktický led nevyvíjí tak, jak naznačovaly dramatické prognózy z předchozích let. V té době mimo jiné upoutal pozornost neobvykle vysoký letní nárůst hmoty v Grónsku. Současně byla arktická mořská ledová pokrývka také výrazně nad rekordně nízkým počtem z roku 2012. Jen o několik týdnů později jsme si připomněli tyto prognózy, že Arktida by mohla být v létě bez ledu již v roce 2013. Jak víme, nestalo se tak. Více než deset let poté Arktida stále není bez ledu. Klima je podstatně složitější, než by nám chtěly naznačovat jednoduché trendové projekce z počítačových modelů.
Nová data o Grónsku poskytují další příklad. Nedokazují, že grónský ledový příkrov letos celkově narostl, zejména proto, že je třeba určit celkovou hmotnostní bilanci, včetně úbytku ledovců. Nárůst plochy o 525 miliard tun, což je zhruba o 43 procent více než dlouhodobý průměr, však stěží lze považovat za poznámku pod čarou.
Tání ledovců v Grónsku se pravidelně dostává na titulní stránky mainstreamových médií s dramatickými zprávami. Mimořádně silnému roku akumulace ledové hmoty se dostává podstatně menší pozornosti. Přesto takové výkyvy ukazují, proč by se s prognózami o vývoji ledového štítu mělo zacházet s opatrností. Minulé zkušenosti ukázaly, jak rychle mohou být údajně spolehlivé předpovědi předběhnuty realitou.
