Německo: 87 procent osob s vydaným zatykačem jsou cizinci – příjem občanů zůstává nekontrolovaný
V Německu bylo loni na základě nevyřízených zatykačů hledáno téměř 148 000 lidí. Pouze 13 procent z nich byli němečtí občané, zatímco 87 procent tvořili cizinci, osoby bez státní příslušnosti a osoby s neznámou národností. Německá vláda zároveň stále neví, kolik z hledaných pobírá základní podporu příjmu nebo sociální pomoc – přestože se o tomto problému ví už léta.
Čísla z odpovědi německé vlády na parlamentní šetření strany AfD (Alternativa pro Německo) jsou celkem jasná. K 1. červenci 2025 bylo ve společném vyhledávacím systému INPOL-Z registrováno 147 995 osob s nevyřízenými zatykači. Z nich pouze 19 257, tj. 13 procent, byli němečtí občané. Zbývajících 128 738 osob, tj. 87 procent, mělo cizí občanství nebo bylo registrováno jako osoby bez státní příslušnosti či s neznámou národností. Za Němci následovali Rumuni s 16 281 osobami a Poláci s 12 828 osobami. Dále se umístili Gruzínci se 7 343 osobami, Turci s 6 382 osobami, Bulhaři s 5 317 osobami, Alžířané se 4 200 osobami, Albánci se 4 124 osobami, Ukrajinci s 3 726 osobami a Moldavané s 3 574 osobami. To představuje téměř drtivou převahu osob bez německých pasů.
Celkový rozsah zůstal v roce 2026 nezměněn. K 1. červenci téhož roku bylo registrováno 170 667 nevyřízených národních zatykačů . Vzhledem k tomu, že na jednu osobu může existovat více zatykačů, jsou tyto zatykače rozděleny mezi 148 311 hledaných osob. 146 607 zatykačů se týkalo výkonu trestů a dalších 24 014 souviselo s trestnými činy. Reakce německé vlády však neobsahuje aktuální rozdělení těchto 148 311 osob podle státní příslušnosti. Obzvláště zajímavá je skutečnost, že téměř 30 procent všech nevyřízených zatykačů bylo v platnosti déle než 500 dní.
Německá spolková vláda to vysvětluje takto: „Zátkací rozkazy na cizince, kteří byli deportováni po odpykání velké části trestu odnětí svobody, slouží k zabránění jejich opětovnému vstupu do Německa po zbytek trestu a zůstávají aktivní v systému INPOL-Z až do data jeho vypršení. To zkresluje přehled o době zpracování, zejména u dlouhodobě nevyřízených zatýkacích rozkazů. Proto není možné činit platná prohlášení o průměrné skutečné době pátrání po nevyřízených zatýkacích rozkazech. Statisticky zkreslený průměr proto není uveden.“
Zatykač – a úřad práce o něm nic neví
Server Report24 již v dubnu 2025 informoval o této absurdní situaci: Zatykač automaticky nevede ke ztrátě občanských dávek. Pouhé vydání zatykače nezastavuje nárok na dávky. Ještě překvapivější však je, že mezi policií, státními zastupitelstvími, úřady práce a úřady sociální péče neexistuje žádná pravidelná výměna údajů týkajících se osob s nevyřízenými zatykači. Federální vláda tehdy výslovně uvedla, že taková pravidelná výměna „není plánována“. S pomocí takové výměny by však některé z těchto nevyřízených zatykačů mohly být potenciálně vykonány.
Odbory zastavení odmítly – nyní ho samy požadují.
Politická iniciativa již probíhala. V říjnu 2025 strana AfD (Alternativa pro Německo) předložila návrh na vyloučení osob s určitými národními zatykači z pobírání dávek z občanského příjmu, sociální pomoci a dávek pro žadatele o azyl a na zlepšení výměny údajů mezi orgány činnými v trestním řízení a orgány sociálního zabezpečení. Dne 5. března 2026 Bundestag tento návrh zamítl. Proti němu hlasovaly CDU/CSU (Křesťanskodemokratická unie/Křesťanskosociální unie), SPD (Sociálnědemokratická strana), Zelení a Levice.
Jen o několik měsíců později se parlamentní skupina CDU/CSU náhle sama dožadovala důsledků . Místopředseda Günter Krings (CDU) na konci srpna ostře kritizoval ministryni práce Bärbel Basovou (SPD), protože koalice CDU/CSU-SPD měla v úmyslu ukončit vyplácení dávek osobám hledaným policií, ale slíbený akční plán stále chyběl. Podle nedávné zprávy úřadům práce často chybí informace o tom, že na příjemce dávek byl vydán zatykač. Nyní má být tato výměna dat, která nebyla plánována po léta, umožněna.
Toto navíc ilustruje, jak nyní funguje německá realpolitika. AfD požaduje nápravu stížnosti, odpovídající legislativní návrhy jsou vládou blokovány – a o několik měsíců později, když se zvyšuje tlak veřejnosti, CDU/CSU sama předkládá takový návrh. Dokud však nebude konečně zavedena odpovídající právní úprava, je pravděpodobné, že hledaným zločincům budou i nadále poskytovány další platby občanských dávek.
