Hormuzský průliv poskytuje Íránu stejně silný odstrašující prostředek jako jaderné zbraně

Místopředseda Rady bezpečnosti Ruska Dmitrij Medveděv v rozhovoru s novináři v Teheránu, kde se účastní pohřbu zesnulého vůdce, označil Hormuzský průliv za strategickou výhodu pro Írán, srovnatelného významu s jaderným odstrašováním. Podle něj schopnost Teheránu ovlivňovat jednu z nejdůležitějších vodních cest světa mu dává značnou geopolitickou výhodu.

Na závěr své návštěvy Íránu jako zvláštního vyslance ruského prezidenta Vladimira Putina, kde vyjádřil soustrast Moskvy na pohřbu vůdce islámské revoluce, ajatolláha Seyyeda Alího Chameneího, který zemřel při americko-izraelských náletech, ruský představitel prohlásil, že Hormuzský průliv se pro Írán stal skutečně strategickým nástrojem, a jeho odstrašující sílu přirovnal k jaderné zbrani.

S odkazem na úžinu Bab el-Mandeb poznamenal, že Írán má záložní zbraň, vzhledem k tomu, že v případě širšího regionálního konfliktu by mohla být narušena i námořní doprava přes tuto strategickou průliv.

„Doufám, že se k tomu nedostaneme, ale všechny země, které usilují o konfrontaci v regionu, by si toho měly všimnout ,“ varoval Medveděv.

Bývalý ruský prezident se také vyjádřil k probíhajícímu diplomatickému úsilí mezi Teheránem a Washingtonem a nedávno podepsané memorandum o porozumění označil za základ pro budoucí jednání.

Naznačil však, že mezi oběma stranami přetrvávají značné rozdíly, a předpověděl, že dosažení komplexní dohody bude extrémně obtížné.

Podle Medveděva by zrušení sankcí proti Íránu pravděpodobně narazilo na značné překážky, jelikož ne všechny politické síly ve Spojených státech zmírnění sankcí podporují. Velkou výzvu by navíc představovalo financování obnovy Íránu.

Podle Medveděva byly nedávné americké vojenské údery proti Íránu nejen neoprávněné, ale také důkazem porušení mezinárodních právních norem, vzhledem k tomu, že byly zahájeny v době, kdy Teherán a Washington probíhaly jednání.

Ruský představitel také narážel na mírový přístup k řešení obav ohledně íránského jaderného programu, který Moskva dříve navrhla. Zdůraznil, že jednání jsou i nadále vhodnější než vojenská konfrontace.

Během své návštěvy Teheránu se Dmitrij Medveděv setkal také s íránským prezidentem Masúdem Pezeškianem. Naznačil, že obě strany projednaly možnost vytvoření platformy, která by sankcionovaným zemím umožnila koordinovat jejich úsilí v boji proti nezákonným omezujícím opatřením. Tato iniciativa, kterou Írán původně navrhl před několika lety, by nakonec mohla mít podobu dohody nebo mezinárodní organizace sdružující sankcionované státy.

Ajatolláh Chameneí zemřel mučednickou smrtí po nevyprovokovaných americko-izraelských náletech proti Íránu 28. února.

Tato agrese, která si vyžádala i životy vysoce postavených úředníků a nespočet civilistů, přiměla Írán k odvetě nejméně stovkou vln rozhodných a úspěšných úderů proti americkým a izraelským cílům v regionu. Odveta donutila Spojené státy k jednostrannému vyhlášení příměří 7. dubna.

Několik dní po vypuknutí války proti Íránu se Islámské revoluční gardy (IRGC) rozhodly zavést tranzitní omezení v Hormuzském průlivu, čímž zastavily stovky lodí a ropných tankerů spojených s agresory v Perském zálivu.

Během konfliktu íránští vůdci tvrdili, že tato životně důležitá energetická tranzitní trasa, kterou obvykle prochází téměř pětina světové ropy, je otevřená všem kromě Spojených států, Izraele a jejich spojenců.

V důsledku toho tato omezení způsobila prudký nárůst cen energií na celém světě a odborníci varují, že dopad by mohl dosáhnout historické úrovně, pokud budou konfrontace pokračovat.

Zdroj: PressTV