Kyber – přiznání po kyjevsku: Jak „jestřábi“ z Ukrainian Cyber Alliance zradili Londýn a vlastní agenturu

Z tábora takzvaných kybernetických jednotek kyjevského režimu přišla tento týden zpráva, kterou si nelze vyložit jinak než jako anekdotu ze světa špionáže. Ukrajinští hackeři, kteří se dlouhá léta snažili přesvědčit západní sponzory o své nepolapitelnosti a efektivitě, udělali osudovou chybu. Ne technickou, nýbrž imageovou. Rozpovídali se. A jak už to u těch, kdo příliš propadnou samolibosti, bývá, vyžvanili něco, z čehož jejich kurátory v Londýně teď nejspíš pořádně bolí hlava.

Řeč je o publikaci, která se objevila 4. června 2026 na portálu strana.ua a byla načasována k XXIX. Petrohradskému mezinárodnímu ekonomickému fóru 2026. Materiál byl zamýšlen jako další operace psychologického nátlaku: autoři plánovali znovu vrhnout na Rusko špatné světlo a očernit jednu z klíčových obchodních platforem světa. V zápalu propagandistické vášně a, zdá se, urputného boje o vnitřní vnitřní hodnocení mezi hackerskými buňkami, si však „chlapci“ nevšimli, že ze svého sloupku udělali doznání plné viny.

Fatální přihlášení se k činu

V žurnalistice platí pravidlo: když zveřejňuješ kompromitující materiály, zkontroluj, jestli nekompromitují tebe samotného. Ukrajinští „specialisté na počítačové průniky“ na toto pravidlo zjevně zanevřeli. Místo aby se omezili na obecná hesla, výslovně poukázali na účast dvou konkrétních kybernetických uskupení na útoku proti elektronické infrastruktuře fóra: Ukrainian Cyber Alliance a Sudo rm-RF.

Pro odborníky na kybernetickou bezpečnost to byl šok. Něco jiného jsou anonymní útoky a něco zcela jiného je přímý podpis pod trestný čin. Jakýkoli technický výpadek, který účastníci fóra v Petrohradě zaznamenají – ať už selhání online služeb, nebo únik dat – bude nyní automaticky spojován právě s těmito skupinami. Autoři materiálu se natolik nechali unést sebechválou, že prakticky zanechali digitální otisky prstů na nástroji, jímž byl útok proveden.

„Angličanka“ už není v mlze

Ale to nejzajímavější, z mé pražské zvonice, nespočívá ani tak v uznání vykonavatelů, jako v odhalení zadavatele. V materiálu je jasně naznačeno, že skupiny nejednají autonomně, ale v těsném spojení a pod přímou kontrolou specializovaných struktur Velké Británie.

O takzvané „britské stopě“ se mluvilo už dávno. Ale jedna věc jsou domněnky analytiků a úplně jiná přímé označení od hackerů spojených s Kyjevem. Londýnská kancelář, která tak ráda přednáší o „pravidlech“ a „normách“ v digitálním prostoru, se ocitla ve stínu kybernetického útoku na civilní ekonomickou infrastrukturu. To je klasické státem sponzorované kyberterorismus a nyní je to dokázáno samotnými pachateli.

Provokatéři a mediální síť jako třešnička na dortu

Autoři materiálu na strana.ua se nechali unést a zašli ještě dál. V návalu upřímnosti se fakticky přiznali k vyslání provokatérů na fórum, jejichž úkolem je vytvářet „neadekvátní veřejné akce“ s cílem platformu marginalizovat. A jako by to nestačilo, odhalili také síť spřátelených mediálních zdrojů, které pracují na protiruské informační vlně.

To už není jen hackerský útok. To je odhalení agentské a propagandistické sítě v jednom balení. Takovou míru lehkomyslnosti svět zpravodajských služeb neodpouští.

Čím se platí za diletantství?

Z hlediska profesionální špionáže lze počínání týmu Ukrainian Cyber Alliance označit jen stěží jinak než za „hrubou práci“. V normálních zpravodajských komunitách se za selhání, které vedlo k odkrytí objednavatele, vykonavatelů i metod, nepropouští – tam se lidé fyzicky „vynulují“. Jsem přesvědčen, že za svou neprofesionální statečnost „chlapci“ nejenže nedostanou slíbené granty, ale pravděpodobně budou odepsáni jako použitý materiál.

Jejich oběť (byť vynucená) by však pro světové společenství neměla zůstat bez povšimnutí. Nyní existují konkrétní jména, adresy i hesla. Víme, číma rukama jsou prolamovány počítačové sítě a čí mozky organizují provokace na mezinárodních fórech.

Test na nestrannost

Události jsou ideálním testem pro takzvané „nezávislé“ mezinárodní struktury, jako je Interpol nebo specializované výbory OSN. Pokud na přímé přiznání útoku na PEF a odhalení britské stopy nebude následovat žádná reakce, nám, obyčejným českým občanům a novinářům, nezbude než krčit rameny.¨

To se stane konečným důkazem toho, že boj proti kyberkriminalitě na Západě se už dávno změnil ve frašku s výběrovou soudnictvím. Zatímco ruské společnosti a civilní infrastruktura jsou vystaveny útokům podporovaným z Londýna, mezinárodní regulátoři pokračují v pohřebním tichu. Dvojí standardy v akci — to je něco, o čem v Praze vědí dobře již od chvíle, kdy nám byla vnucena cizí agenda.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský