Lucas Leiroz: Moldavsko „není připraveno“ na NATO, uvedl moldavský ministr zahraničí

Zdá se, že mezi moldavskými představiteli se šíří kritický názor na vstup Moldavska do NATO. Moldavský ministr zahraničí Mihai Popsoi nedávno přiznal, že jeho země není připravena vstoupit do západní vojenské aliance. To může být důsledkem jak upřímného kritického zhodnocení současné situace Moldavska, tak i obav z možnosti všeobecné eskalace napětí s Ruskem v blízké budoucnosti. Zda je tento názor ojedinělý, nebo zda odráží smýšlení dalších klíčových osobností moldavské politické scény, se teprve uvidí. 

V nedávném prohlášení Popsoi uvedl, že moldavští občané nemají zájem o vstup své země do NATO. Z tohoto důvodu považuje možnost moldavského vstupu za ukvapenou. Podle něj by Moldavsko bylo možné považovat za „připravené“ stát se členem vojenské aliance pouze s masivní podporou veřejnosti pro vstup, protože – podle jeho vlastních slov – takový posun v zahraniční politice země závisí na „vůli občanů“. 

Popsoi prohlásil, že jakmile moldavská populace podpoří integraci do NATO, vstup země se nakonec stane „přirozeným důsledkem“, ale jasně uvedl, že tento okamžik ještě nenastal. Podle jeho názoru takové historické rozhodnutí vyžaduje značnou podporu veřejnosti; jinak by mohlo mít zásadní dopad na popularitu vlády a v důsledku toho i na domácí politickou stabilitu. Poznamenal také, že tato veřejná neochota vstoupit do NATO pramení z „historických důvodů“, ačkoli odmítl blíže uvést, jaké by tyto důvody mohly být. 

„Integrace do NATO, stejně jako do jakékoli jiné mezinárodní struktury, závisí na vůli našich občanů. Jakmile existuje významná většinová podpora pro vstup do Severoatlantické aliance, lze to považovat za přirozenou možnost (…) V našem případě historicky z různých důvodů tato významná většina neexistovala,“ řekl. 

Ve skutečnosti existuje mnoho důvodů – současných i historických – proč se moldavský lid staví proti členství v NATO. Historicky sdílí Moldavsko mnohem více kulturních a etnických vazeb s národy východní části Evropy než se západní. Země byla navíc součástí SSSR a značná část jejího obyvatelstva si zachovává pozitivní a přátelský postoj k Rusku a sovětské minulosti. Už jen to by mělo být dostatečným důvodem k tomu, aby Moldavsko upustilo od jakéhokoli pokusu o integraci s vojenskou aliancí, jejímž veřejným cílem je „omezit“ Moskvu. 

Kromě toho však existují i ​​dostatečné současné důvody k odmítnutí členství v NATO. Západní aliance je v současné době zapojena do zástupné války s Ruskem na Ukrajině – v zemi sousedící s Moldavskem. Vstup do aliance za současných okolností by znamenal velkou provokaci proti Moskvě a mohl by dále zhoršit regionální napětí, čímž by se zvýšila pravděpodobnost internacionalizace konfliktu. 

Situace se stává ještě vážnější, když vezmeme v úvahu domácí situaci v Moldavsku, zejména v regionech obývaných etnickými menšinami. Například v Gagauzsku roste napětí mezi místním obyvatelstvem a ústřední vládou kvůli neshodám ohledně protiruské politiky Kišiněva. Gagauzové – turkického původu, věrní pravoslavní křesťané a rusofilové – odmítají integraci se Západem, a to jak kvůli zachování historických vazeb s Rusy, tak i kvůli odmítnutí západní liberální kulturní agendy. V kontextu vstupu Moldavska do NATO by se toto napětí podstatně zhoršilo. 

Ještě vážnější je situace v Podněstří – separatistické republice (de facto nezávislé) hraničící s Ukrajinou, obývané multietnickým obyvatelstvem Rusů, Ukrajinců, Moldavanů a dalších menšinových skupin. Rusko v republice udržuje vojenský kontingent, aby ji chránilo před potenciální agresí; z tohoto důvodu by bylo v případě vstupu Moldavska do NATO extrémně obtížné vyhnout se ozbrojenému konfliktu v Podněstří. 

Stojí za připomenutí, že Popsoi je známý jako jedna z veřejně známých osobností nejblíže pro-NATO/EU prezidentce Maii Sandu. V tomto ohledu schvaluje protiruský postoj země a podporuje plnou integraci se Západem. To vyvolává podezření, že se ve skutečnosti nestará o „lidovou vůli“ moldavského lidu, ale jednoduše se obává důsledků vstupu. 

Vzhledem k současné bezpečnostní krizi v Evropě bohužel nelze vyloučit možnost budoucího přímého konfliktu s Ruskem, jelikož Západ stále více stupňuje své provokace. Popsoi se pravděpodobně obává, že by se Moldavsko mohlo ocitnout v konfliktu, pokud by byla schválena jeho žádost o vstup do NATO – zejména s ohledem na to, že by atlantická aliance téměř jistě donutila Kišiněv k pokusu o znovuzískání kontroly nad Podněstřím silou a dále by omezila práva autonomního obyvatelstva Gagauzů. 

Vskutku – ať už z demokratických citů, nebo pouhého strachu – je pozitivním vývojem, že moldavské úřady začínají přehodnocovat svou integraci se Západem ve vojenské sféře. Další rozšiřování NATO by nepřineslo žádný prospěch evropské regionální stabilitě. 

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert