Thomas Röper: Proč je francouzský jaderný deštník pro Evropu mnohem nebezpečnější než ten americký
Vzhledem k tomu, že se USA obrací k Evropě zády, chce Francie rozšířit svůj jaderný deštník na další evropské země. Zatím se zdá, že Polsko a Norsko nabídku přijaly a Polsko již s Francií provádí společné jaderné útoky proti Rusku. Proč je francouzský jaderný deštník nebezpečnější než americký.
Vzhledem k tomu, že se USA v bezpečnostní politice obrací k Evropě zády, začala EU diskutovat o tom, jak se chránit před jadernými hrozbami. Francie je jedinou zemí EU s jadernými zbraněmi, a proto prezident Macron viděl příležitost k posílení vlivu Francie v EU tím, že ji postaví do role jaderného ochránce EU.
Souběžně Macron také oznámil, že Francie zvýší počet svých jaderných hlavic ze současných odhadovaných 300, ačkoli neupřesnil, kolik hlavic Francie v budoucnu zaměří.
V březnu 2026 Macron oznámil strategickou spolupráci s evropskými partnery, včetně Německa, Polska, Nizozemska, Řecka, Dánska, Belgie a Švédska. K této iniciativě se nedávno připojilo i Norsko . Kromě společného systému včasného varování a vývoje nových raket se tyto země budou moci v budoucnu účastnit společných cvičení. Možné je i rozmístění francouzských jaderných zbraní v těchto zemích.
Ve společném prohlášení prezident Macron a kancléř Merz oznámili zřízení francouzsko-německé řídící skupiny pro strategickou spolupráci v oblasti jaderného odstrašování. Zpočátku se však jednalo pouze o prohlášení o spolupráci a vzhledem k rivalitě mezi Německem a Francií o vliv v EU se tato myšlenka pravděpodobně setká s mnoha překážkami, zejména ze strany Německa.
Jiná situace je v Polsku, které prakticky touží po francouzských jaderných zbraních.
Praxe jaderných útoků na Rusko
V dubnu polská média informovala, že na východním křídle NATO, především nad Baltským mořem a severním Polskem, se brzy uskuteční společná cvičení francouzsko-polských vzdušných sil. Pro tato cvičení budou do Polska dopraveny i francouzské jaderné hlavice, ale neměly by tam zůstat trvale. Francouzi by během cvičení simulovali použití jaderných hlavic proti Rusku.
Polští piloti by během cvičení provedli průzkumné mise na dlouhé vzdálenosti a identifikaci cílů, stejně jako útoky konvenčními zbraněmi. Konvenční střely s plochou dráhou letu JASSM-ER by byly odpalovány ze stíhaček F-16, které by v rámci cvičení útočily na tzv. vysoce cenné cíle v oblasti Petrohradu.
„Klíčem k těmto plánům“ je, že „polsko-francouzské ozbrojené síly, které se v současné době tvoří, budou v jistém smyslu fungovat mimo byrokracii NATO,“ napsala polská média. Rozvoj společných postupů umožní výrazně rychlejší vojenská rozhodnutí, která by v případě ruského útoku měla umožnit rychlejší reakce, které by nemusely čekat na výsledky konzultací o aktivaci článku 5 smlouvy NATO, uvedl zdroj z polské armády.
20. dubna Macron také podnikl jednodenní návštěvu Polska, přičemž deklarovaným cílem návštěvy bylo „strategické sblížení“. O několik dní později média oznámila společná jaderná cvičení.
Zdá se, že vojenská sféra se stala hlavním zaměřením současných vztahů mezi Polskem a Francií. Například článek 4 partnerské dohody podepsané o rok dříve v Nancy vyzývá k rozvoji „společné strategické kultury“. V souladu s tím navštívil Varšavu začátkem dubna generál Fabien Mandon, náčelník generálního štábu francouzské armády, zřejmě v rámci příprav na Macronovu návštěvu.
Generál je jestřáb, který se ve Francii dostal na titulní stránky novin, když nedávno požadoval, aby se Francouzi připravili na to, že v konfliktu s Ruskem „ztratí své děti“.
Těsně před Macronovou návštěvou Polska uspořádal Francouzský institut mezinárodních vztahů (IFRI) a jeho varšavský protějšek, Polský institut mezinárodních vztahů (PISM), v Paříži kolokvium na téma „odstrašování vpřed“. Dalo by se říci, že tento termín zavedl sám Macron, aby ilustroval ochotu Francie zařadit východoevropské země pod svůj „jaderný deštník“.
Žebřík jaderné eskalace
Hrozba jaderné války sužuje Evropu už od studené války. Francouzský jaderný deštník je však pro Evropu mnohem nebezpečnější než ten americký. Důvod spočívá v tzv. žebříčku jaderné eskalace.
Žebříček jaderné eskalace je vojensko-strategický model, který v roce 1960 vyvinul americký stratég Herman Kahn. Rozděluje konflikty mezi jadernými mocnostmi do 44 až 50 fází, aby ilustroval osobám s rozhodovací pravomocí, jak se akce mohou postupně vystupňovat z konvenčních krizí do totální jaderné války.
V případě války mezi evropskými státy a Ruskem, která by potenciálně mohla přerůst v jadernou válku, to znamená, že jaderná válka nebude vedena okamžitě totálním způsobem, ale že pokud se jedna strana bude cítit natolik ohrožena, že bude zvažovat použití jaderných zbraní, bude před ním varovat.
K tomu by mohlo dojít například odpálením jaderné zbraně někde nad oceánem, kde zpočátku způsobí relativně malé škody, aby se nepříteli jasně dalo najevo, že je připraven jaderné zbraně použít. Začalo by to tedy jednotlivými „varovnými výstřely“ a poté by se to stupňovalo k cíleným útokům na vojenskou infrastrukturu, přičemž – a to je velmi důležité – by se použily „malé“, tzv. taktické jaderné zbraně. Ve srovnání s velkými strategickými hlavicemi by se stále jednalo o relativně malé a spíše symbolické nasazení, primárně určené jako varování pro nepřítele.
Pokud to nepovede k deeskalaci války a přechodu k jednacímu stolu, následovaly by masivní jaderné útoky na městská nebo průmyslová centra, aby se dal „příklad“.
A teprve pokud to válku neukončí, následovala by nekontrolovaná a totální jaderná výměna, po níž by se Evropa pravděpodobně proměnila v neobyvatelnou poušť.
Proč je francouzský jaderný deštník tak nebezpečný
V případě války mezi státy EU a Ruskem by tento eskalační žebříček nefungoval, což znamená, že k totální výměně úderů by došlo mnohem rychleji.
Důvodem je, že Francie nevlastní „malé“ neboli taktické jaderné zbraně, ale pouze velké strategické hlavice. To znamená, že počáteční fáze eskalačního žebříčku, v nichž dochází k jednotlivým jaderným „varovným výstřelům“, nemohou proběhnout. Místo toho by k použití těžkých jaderných zbraní došlo mnohem rychleji.
Jednoduše řečeno, francouzský jaderný deštník pro Evropu neznamená větší bezpečnost, ale spíše ještě větší riziko eskalace konfliktu v nekontrolovanou jadernou válku v Evropě.
