Rozhodnutí ESD šokovalo Evropu: Brusel nyní může státy politicky urazit

Demokracie, nebo vláda soudnictví? Evropský soudní dvůr přesouvá mocenské centrum Evropy do Bruselu.

Evropský soudní dvůr svým do značné míry nepovšimnutým rozhodnutím učinil další obrovský krok směrem k centralizovanému systému EU – a důsledky by mohly být hlubší, než si mnoho Evropanů uvědomuje.

Pod rouškou „hodnot EU“ získává Evropská komise stále více pravomocí k přímému zasahování do politiky suverénních států. To, o čem dříve rozhodovaly národní parlamenty, by v budoucnu mohl stále častěji rozhodovat Brusel a evropští soudci.

Pro mnoho kritiků představuje rozsudek C-769/22 historický zlom. Je to proto, že Evropský soudní dvůr posiluje pravomoc Evropské komise podniknout kroky proti členským státům, pokud údajně porušují hodnoty Unie.

Problém je v tom, že tyto hodnoty jsou ve své definici extrémně široké a flexibilní. Pojmy jako „právní stát“, „demokracie“ nebo „evropské hodnoty“ zní neškodně – ale kdo nakonec definuje, co skutečně znamenají? Ne občané. Ne národní referenda. Ale instituce EU a soudci v Lucembursku.

To vytváří systém, v němž se sice stále konají celostátní volby, ale klíčová politická rozhodnutí stále častěji podléhají schválení Bruselem.

Kritici to vnímají jako postupnou transformaci Evropy:
od suverénních národních států k technokratické struktuře EU, v níž demokratická rozhodnutí platí jen tehdy, pokud jsou slučitelná s politickou linií EU.

Obzvláště výbušné:
Evropská komise již nyní může blokovat miliardy eur ve fondech, vyvíjet politický tlak na vlády a zahajovat řízení o porušení práva. S novým právním výkladem Evropského soudního dvora se tento vliv ještě zvyšuje.

Pro země jako Maďarsko nebo Polsko je to již dlouho realitou. Mnoho pozorovatelů však varuje: Co se dnes používá proti konzervativním vládám, může být zítra použito proti jakékoli zemi, která se politicky odchýlí od bruselského kurzu.

Skutečná otázka tedy zní:
Jak demokratický je systém, když stále více moci spočívá v rukou institucí, které občané jen stěží mohou přímo kontrolovat nebo odvolat?

Zatímco Brusel neustále mluví o demokracii, sílí dojem, že se EU stále více odcizuje od evropské populace. Rozhodování se centralizují, pravomoci se rozšiřují a kritika se z morálních důvodů stále více delegitimizuje.

Pro mnoho Evropanů to už nevypadá jako konfederace suverénních demokracií – ale spíše jako pomalá výstavba evropského soudního a správního státu, v němž národní sebeurčení krok za krokem mizí.