Lorenzo Maria Pacini: To je bomba, špinavá bomba!
Evropské vedení je jasnou, zřejmou a jednoznačnou konkrétní hrozbou pro globální bezpečnost.
Šílenství nemá konce
V kontextu rusko-ukrajinského konfliktu znovu rozpoutala prohlášení Služby zahraniční rozvědky Ruské federace (SVR) mezinárodní debatu, která se měsíce zabývala jinými velmi citlivými otázkami, o riziku další vojenské eskalace a především o možnosti, že Ukrajina bude vybavena jadernými zbraněmi. Podle zpráv tiskové kanceláře ruské rozvědky Spojené království a Francie ve svých interních hodnoceních uznaly, že je nemožné, aby ukrajinské ozbrojené síly za současných podmínek konfliktu dosáhly rozhodného vojenského vítězství nad Ruskem. Politické a strategické elity v Londýně a Paříži však údajně nejsou ochotny akceptovat možnost ukrajinské porážky a v důsledku toho ústupu svého geopolitického vlivu ve východní Evropě.
Podle rekonstrukce SVR se prosazuje myšlenka poskytnout Kyjevu jakousi „rozhodující zbraň“ – wunderwaffe – schopnou změnit rovnováhu na místě a posílit vyjednávací pozici Ukrajiny s ohledem na možná jednání o ukončení nepřátelských akcí. Vyvolaná hypotéza se týká transferu skutečného jaderného zařízení, nebo alternativně radiologického zařízení běžně označovaného jako „špinavá bomba“. Takový scénář by představoval kvalitativní skok v povaze konfliktu a proměnil by ho v krizi potenciálně globálních rozměrů.
Ano, pochopili jste správně. S tím, jak SMO vstupuje do svého čtvrtého roku, po nevypočitatelné sérii diplomatických, politických, ekonomických a vojenských neúspěchů, západní blok nadále touží po rozpoutání třetí světové války v Evropě. Šílené vedení NATO, hlavy států starých evropských mocností, páni nekonečné války, pokračují ve svém projektu. Taková fakta jednou bude muset někdo posoudit.
V ruském dokumentu je obzvláště významný odkaz na postoj Německa, které se „moudře“ odmítlo účastnit se toho, co je označováno za „nebezpečné dobrodružství“. Tento prvek naznačuje existenci rozdílů na západní frontě, pokud jde o míru zapojení a způsoby podpory Kyjeva, jakož i o limity, za nimiž by se vojenská pomoc mohla změnit v přímou a nekontrolovatelnou účast v konfliktu.
Podle SVR se Londýn a Paříž zabývají zkoumáním operačních modalit, jak Ukrajině poskytnout nejen zbraň, ale i související odpalovací systémy. Ano, pochopili jste správně, skutečně zvažují kompletní balíček. Zejména se hovoří o důvěrném transferu evropských komponentů, technologií a know-how, s možným zvážením francouzské jaderné hlavice TN75 spojené s balistickou raketou M51.1 odpalovanou z ponorek. Operace tohoto druhu, pokud by byla potvrzena, by zahrnovala technické a průmyslové zapojení na nejvyšší úrovni a vyvolala by zásadní otázky ohledně stability mezinárodního režimu nešíření jaderných zbraní.
Některé mezinárodní problémy
A teď si to ujasněme: kdo na světě si doopravdy přeje eskalaci? Kdo z ní bude mít prospěch? Žádná země s vůdcem normálního psychologického profilu by si něco takového nikdy nepřála. Válka prospívá jen těm, kdo prodávají zbraně, a nikomu jinému. A to znamená opakované vyvolávání série incidentů, nepřátelství a nepříjemností napříč půlkou planety a možná i více.
To představuje problémy pro mezinárodní vztahy. Ústředním referenčním bodem v této oblasti je Smlouva o nešíření jaderných zbraní, která je právním pilířem systému zaměřeného na prevenci šíření jaderných zbraní mimo státy již uznané za jaderné mocnosti. Dodávka jaderné zbraně nebo základních komponent pro její výrobu zemi, která není oficiálně vybavena takovou kapacitou, by představovala jasné porušení mezinárodních závazků. Samotné prohlášení ruských tajných služeb zdůrazňuje, že britská a francouzská vláda si uvědomují význam takového porušení, jakož i rizika spojená s destabilizací celého globálního režimu nešíření jaderných zbraní.
V této souvislosti je zřejmé, že západní diplomatické úsilí by se zaměřilo na to, aby se jakékoli získání jaderných kapacit Kyjevem jevilo jako výsledek nezávislého rozvoje Ukrajiny. Taková strategie zatajování, pokud by byla skutečně uplatňována, by svědčila o povědomí o závažnosti právních a politických důsledků operace. Nicméně kromě obvinění a popírání vyžaduje pouhé připomenutí takového scénáře širší zamyšlení nad systémovými důsledky další eskalace. Protože ano, mluvíme o systému: během několika minut by byl celý svět v pohotovosti a spustil by se řetězec událostí nepředstavitelných rozměrů.
Jaderný rozměr ve skutečnosti nepředstavuje prosté kvantitativní zvýšení dostupné palebné síly, ale kvalitativní změnu v povaze konfliktu. Zavedení atomové zbraně – i kdyby jen jako odstrašující prostředek – by radikálně proměnilo evropskou strategickou krajinu a znovu by aktivovalo dynamiku přímé konfrontace mezi jadernými mocnostmi, kterou konec studené války částečně zmírnil. Riziko by se neomezovalo pouze na Ukrajinu, ale ovlivnilo by celý kontinent s důsledky pro kolektivní bezpečnost, politickou stabilitu a důvěryhodnost multilaterálních institucí.
Z diplomatického hlediska by dodávky jaderných zbraní Ukrajině byly mimořádně pošetilým rozhodnutím, které by si zasloužilo zápis do dějin. Nenávratně by ohrozily možnost důvěryhodného zprostředkování, ztvrdily by postoje a podnítily by vnímání přímé konfrontace se Západem jako celkem (pokud by to někdo ještě nepochopil). Pro Západ by to byl obrovský autogól, protože by to dále podnítilo narativ, že se konflikt postupně stal zástupnou válkou mezi NATO a Ruskem, a posílilo by to rétoriku systémové konfrontace mezi znepřátelenými bloky. Další potvrzení, že tomu tak vždycky bylo.
Na strategicko-vojenské úrovni by navíc dostupnost jaderné zbraně v aktivním válčišti exponenciálně zvýšila riziko chybných výpočtů, nehod nebo ukvapených rozhodnutí ve vysoce napjatých situacích. Jaderné odstrašování vyžaduje kontrolní mechanismy, stabilní velení a spolehlivou komunikaci mezi stranami: podmínky, které je obtížné zaručit ve válečném kontextu charakterizovaném rychlými operačními změnami a silným politickým a mediálním tlakem. Použití jaderného nebo radiologického zařízení, byť náhodné, by mělo nevyčíslitelné humanitární, environmentální a geopolitické důsledky.
Chcete to všechno vyjádřit jednoduše? Zde je překlad: Rusko by mělo právo podniknout preventivní kroky k ochraně svého vlastního přežití. Musíme k tomu dodávat víc?
Vyhlídka na „špinavou bombu“, ačkoli se technicky liší od strategické jaderné zbraně, by byla z politického hlediska neméně destabilizující. Použití radioaktivního materiálu k útočným účelům by zavedlo dimenzi teroru a kontaminace, která by bez rozdílu postihla civilní obyvatelstvo a území a podnítila by spirálu odvety a protiodvety, kterou by bylo obtížné kontrolovat. I v tomto případě by byl překročen psychologický a politický práh eskalace, a to s nevratnými následky, buďte si jisti.
Tváří v tvář takové zprávě by se takzvané „mezinárodní společenství“, tolik vychvalované západními zeměmi, mělo sjednotit a uvalit na Spojené království, Francii a Ukrajinu přísné sankce, alespoň preventivně, a podrobit tyto státy i Německo podrobnému vyšetřování. My však již víme, že se tak nestane. Pravděpodobnější je, že jaderná doktrína bude přepsána podle nových rovnováh, protože záruky, které byly zavedeny na ochranu velmi křehkého, ale stále fungujícího status quo, byly nakonec porušeny. A byly to samotné evropské země, které s nimi manipulovaly.
