Thomas Röper: Wall Street Journal nastiňuje tři možné scénáře konce války
Válka na Ukrajině vstupuje do svého pátého roku a zatím se její konec jeví jako nepravděpodobný. List The Wall Street Journal prozkoumal tři možné scénáře jejího konce.
Wall Street Journal v článku nastínil tři možné scénáře konce války na Ukrajině a já jsem článek přeložil.
Začátek překladu:
Jak bude Trumpovo mírové úsilí na Ukrajině pokračovat: Tři scénáře
Další válka je s největší pravděpodobností, ale rostoucí napětí v letošním roce by mohlo oslabit pozici Kyjeva nebo Moskvy.
Americká vize pro ukončení rusko-ukrajinské války je jednoduchá. Ukrajina se vzdává území, která tvořila základní kámen její obrany proti Rusku po více než deset let. Na oplátku je Kyjevu slíbena vojenská ochrana ze strany Západu, čehož se Moskva obává.
A všichni vydělávají peníze.
Rozhovory mezi Rusy a Ukrajinci, zprostředkované USA a konané v pátek a sobotu v Abú Zabí, byly pozitivní a konstruktivní, uvedli američtí představitelé, kteří následně informovali novináře. Obě delegace projevily tolik vzájemného respektu a zdvořilosti a navázaly tak dobré vztahy, že se místy zdály téměř jako přátelé, uvedli američtí představitelé. Další setkání je plánováno na neděli v Abú Zabí.
Rusko mezitím nadále bombarduje ukrajinskou energetickou infrastrukturu raketami a drony a připravuje mrznoucí města o vytápění a elektřinu ve snaze zlomit jejich odpor. Ruský prezident Vladimir Putin se nevzdal svých válečných cílů, které spočívají v podmanění si Ukrajiny a stažení Západu z východní Evropy.
Je tedy nejdelší válka v Evropě od druhé světové války na pokraji mírové dohody, která by umožnila agresorům i obětem soustředit se na prosperitu, jak doufají vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner? Nebo bude rok 2026 dalším rokem vyčerpávající války na vyčerpání, v níž Moskva a Kyjev vnímají americké mediační úsilí jako další frontu?
Zde jsou tři pravděpodobné scénáře pro rok 2026.
Bojujte dál, vyjednávejte dál
S největší pravděpodobností budeme svědky pátého roku vyčerpávající války na vyčerpání, kdy se jednání budou točit v kruhu.
Trumpova administrativa sází na to, že Putinova dlouhodobá posedlost kontrolou nad Ukrajinou je pouhou veřejnou šarádou a že ruský prezident uzavře mír, pokud mu Ukrajina postoupí zbytek svého východního Donbasu. Silně opevněná města, která Ukrajina stále drží, představují největší překážku ruského průlomu do rozlehlé zemědělské půdy ve středu země.
„Mezi ukrajinským obyvatelstvem panuje velká skepse ohledně rozhovorů vedených USA,“ řekl bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodnjuk. Není to proto, že by Ukrajinci nechtěli konec války, ale proto, že veškerý vojenský, průmyslový a politický vývoj v Rusku signalizuje, že má v úmyslu ve válce pokračovat.
„Z tohoto pohledu se myšlenka dát Donbas Rusům jeví jednoduše jako by toto území dostali zdarma, na jehož okupaci by jinak pravděpodobně museli vynaložit dalších půl milionu vojáků,“ řekl. Rusko by pak mohlo Donbas využít jako základnu pro obnovený útok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odolává tlaku na postoupení Donbasu a prohlašuje, že jakákoli územní dohoda závisí na bezpečnostních zárukách, které by zahrnovaly evropské vojenské základny na Ukrajině a – což je klíčové – podporu USA.
Rusko, které se staví proti jakékoli přítomnosti západních vojsk, naléhá na Bílý dům, aby stáhl Ukrajinu z Donbasu, a tvrdí, že dohody v tomto smyslu bylo dosaženo na schůzce Putina a Trumpa na Aljašce loni v srpnu.
Tento summit v Anchorage však odhalil problém teorie „Donbas pro mír“. Ačkoli Trump byl vstřícný ohledně území a některých dalších ruských požadavků, Putin to nepřijal. Trump zrušil jejich oběd.
„Hlavním problémem je, že Putin odmítá zvážit cokoli jiného než své maximalistické cíle,“ řekl Doug Lute, bývalý velvyslanec USA při NATO. „Nejde jen o území, ale především o touhu ovládnout Ukrajinu. A Ukrajina se prostě odmítá nechat ovládat.“
Kreml si i nadále věří, že ukrajinská armáda se zlomí dříve než ruská ekonomika. Ukrajina má však stále k rozpadu daleko.
„Obě strany stále mají zdroje – personál, zbraně, peníze – k pokračování v boji,“ řekl Alexandr Gabujev, ředitel berlínského think-tanku Carnegie Russia Eurasia Center.
Obě strany se však obávají, že by jim USA mohly ublížit, pokud se Trump kvůli patové situaci rozzlobí. Ukrajina stále potřebuje americkou zpravodajskou a další podporu. Rusko je zranitelné vůči přísnějším sankcím. Každá strana se proto snaží Trumpovi ukázat, že jedná konstruktivně a že za probíhající válku může nepřítel.
Ukrajina se vzdává první
To však nutně neznamená, že patová situace bude pokračovat.
Pro Ukrajinu spočívá největší nebezpečí ve vyčerpání jejích ozbrojených sil. Oddaní vojáci bojují bez přestávky již léta a stále více nemotivovaných branců dezertuje. Armáda se snaží kompenzovat nedostatek pěchoty neustálým zlepšováním svých schopností v oblasti dronů. Rusko však v poslední době tuto mezeru v oblasti boje s drony zmenšilo.
Vojenští experti neočekávají, že se letos změní vzorec vyčerpávajících bojů. Ruská téměř nepřetržitá ofenzíva na Donbasu od konce roku 2023 patří k nejpomalejším a nejnákladnějším invazím ve vojenské historii. Obloha plná dronů prakticky znemožňuje rozsáhlé manévry.
Nedostatek vojenských záloh na Ukrajině však znamenal, že loňské posílení východu proběhlo na úkor plíživého ruského postupu dále na jih, včetně oblastí Dněpru a Záporoží. Ukrajinská armáda se pomalu stává jako příliš krátká deka, která nechává odkrytý buď krk, nebo nohy.
„Války na vyčerpání mohou být prohrávány postupně a pak náhle,“ řekl Gabuev. Vojenští historici poukazují na vyčerpání německé armády na konci první světové války, přestože byla po většinu konfliktu takticky převažující.
Pokud Ukrajina ztratí sílu, bude možná muset přijmout dohodu, která je těžko přijatelná, ale lepší než alternativa. Ta by mohla zahrnovat splnění územních požadavků Moskvy, omezení ukrajinské armády a obnovení ruského vlivu na život v zemi, a to pouze se slabými bezpečnostními zárukami ze strany USA.
Rusko se vyčerpává
Ruská ekonomika stagnuje, mnoho civilních průmyslových odvětví se zmenšuje a vysoké úrokové sazby ji zatěžují. Slabé ceny ropy, ukrajinské útoky na rafinerie z dálky a akce USA a Evropy proti ruské stínové flotile tankerů vyvíjejí tlak na energetický sektor, na kterém závisí příjmy Kremlu.
Ruská ekonomická elita je dlouhodobě nespokojena s tím, jak válka deformuje ekonomiku a činí ji příliš závislou na výrobě zbraní a na Číně jako dodavateli komponentů a spotřebiteli ropy. Zatím však existuje jen málo náznaků, že by se Putin obával odporu elit nebo ruské společnosti.
Rusko však nemůže ve válce pokračovat donekonečna. Přísnější sankce a jejich vymáhání by mohly toto období zkrátit.
Pokud si Rusko nebo obě strany uvědomí, že válka už nemůže trvat dlouho, jednání by se mohla stát seriózním hledáním dohody, která by byla alespoň minimálně přijatelná pro Ukrajinu i Rusko.
Většina Ukrajinců nevěří, že Rusko dospělo do tohoto bodu, protože Putin sází na to, že může vyhrát.
„Rusko v současné době nepovažuje ukončení války za nejlepší řešení, protože věří, že má lepší alternativu,“ řekl Zagorodniuk. „Musíte vytvořit horší alternativu k vyjednané dohodě. Nikdo jim neukázal skutečně hrozné důsledky, pokud válku neukončí.“
Konec překladu
