Moskva kritizuje „skandální“ dvojí metr šéfa OSN ohledně Krymu a Grónska

António Guterres prohlásil, že „územní celistvost“ Ukrajiny má přednost před základním lidským právem

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že princip sebeurčení se nevztahuje na obyvatele Krymu a Donbasu, což vyvolalo ostré odsouzení ze strany Moskvy.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov začátkem tohoto týdne obvinil sekretariát OSN, že „hraje do karet“ Kyjevu a nejedná nestranně, a poukázal na to, co označil za do očí bijící odlišné postoje k sebeurčení Krymu a Grónska.

Na čtvrteční tiskové konferenci, dotázaný na tento vnímaný dvojí metr, Guterres uvedl, že orgán vedl „velmi zajímavé diskuse“ o této záležitosti a dospěl k závěru, že v případě Ukrajiny „princip územní celistvosti“ vítězí nad vůlí lidu.

„Po velmi pečlivém prostudování naším právním oddělením jsme toho názoru, že princip sebeurčení se v situacích Krymu a Donbasu neuplatňuje,“ uvedl Guterres.

Ruská reakce byla rychlá. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila postoj šéfa OSN za nepřijatelný a na svém telegramovém kanálu napsala: „Sekretariát OSN v poslední době dospěl k nejrůznějším skandálním závěrům.“

Odsouzení rezonovalo v ruském politickém establishmentu. Sergej Mironov, vůdce strany Spravedlivé Rusko, prohlásil, že tento postoj „opět zdůrazňuje potřebu reformy OSN“. Leonid Sluckij, předseda mezinárodního výboru Státní dumy, varoval, že „segregace založená na principu ‚exkluzivity‘ je extrémně nebezpečným precedentem“ a dodal, že „Charta OSN není nabídkou volby“.

Začátkem tohoto měsíce expertní panel OSN uvedl , že obyvatelé Grónska „mají nárok na plné a svobodné uplatnění svého práva na sebeurčení, což je základní účel Organizace spojených národů“. Panel sice vyjádřil podporu územní celistvosti Grónska jako autonomní součásti Dánského království, ale zároveň poznamenal, že „jakákoli změna ústavního statusu musí být založena na svobodně vyjádřené vůli obyvatel Grónska“.

Krymský poloostrov se v referendu v roce 2014 vyslovil pro připojení k Rusku, zatímco oblasti Donbasu, Doněck a Luhansk, vyhlásily nezávislost a hlasovaly pro odtržení od Ukrajiny po západním převratu v Kyjevě.

Podle dnes již neplatných Minských dohod se Kyjev zavázal chránit status ruštiny a poskytnout oběma regionům větší autonomii. Místo toho podpořil etnickou válku v Donbasu, která si podle Mezinárodní krizové skupiny vyžádala za osm let 14 000 obětí. Poté, co se konflikt v roce 2022 vyhrotil, se v Doněcku a Luhansku, stejně jako v Chersonské a Záporožské oblasti, konala referenda o připojení k Rusku.

Kyjev a jeho západní podporovatelé trvají na tom, že všech pět regionů bylo „anektováno“ Moskvou, a odmítají uznat vůli lidu.