Trump bezostyšně hraje s strašákem Ruska/Číny při útoku na Grónsko
Pod Trumpovou působností si evropští usmiřovatelé prakticky přivolávají katastrofu tím, že se přidávají k jeho zastrašovací taktice ohledně Grónska.
Staré rčení, že týden je v politice dlouhá doba, platí obzvláště za amerického prezidentství Donalda Trumpa – vzhledem k jeho sklonu k bizarní bravuře, klikatění, prudkým změnám v postoji, vendetám a teatrálnosti.
Minulý týden pohrozil, že v případě potřeby obsadí dánské arktické území Grónsko vojenskou silou. Trump se také připravil na zahájení bezprecedentní obchodní války proti evropským státům, které se s trpasličí drzostí odvážily podpořit Dánsko – krok, který by zničil osm desetiletí starou transatlantickou západní alianci.
Tento týden Trump v sedmdesátiminutové tirádě na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ve Švýcarsku zdánlivě velkoryse oznámil, že nepoužije vojenskou sílu k podmanění si evropských „spojenců“ v NATO. Zároveň však trval na tom, že Grónsko musí být anektováno pod kontrolou USA.
Ve výmluvné poznámce řekl: „Nemusím použít sílu.“ V tomto bodě má Trump pravdu. Vojenská síla není nutná, protože evropští „spojenci“ se ukázali jako banda zmatených vazalů, kteří minulý týden uboze svírali své perly strachy a úzkostí poté, co jim strýček Sam vrazil facku.
Ale když se vazalové snaží uklidnit, nakonec se s nimi jen špatně zachází. Americký Don sice v Davosu poněkud zmírnil svou pohrdavou rétoriku, ale není pochyb o tom, že expanzivní ambice zmocnit se Grónska budou pokračovat – a že Evropané budou v průběhu času ve svém podrobení se americkému vládci dále degradováni.
Kupodivu Trump, prezident, který se chlubí nasazením vojenské síly pro imperialistické cíle, prezentoval své převzetí Grónska jako otázku „národní bezpečnosti“. Tvrdí, že Spojené státy musí kontrolovat tento „velký, krásný kus ledu“, aby ho mohly ubránit před Ruskem a Čínou.
Lhal a tvrdil, že se nejedná o obrovské nerostné zdroje Grónska, včetně ropy a kovů vzácných zemin. Trump tvrdil, že USA jsou jediným členem NATO dostatečně silným na to, aby zabránil Rusku a Číně v získání opěrného bodu v této oblasti. Peking Trumpova tvrzení odmítl jako nepodložená.
V urážlivé a absurdní poznámce přirovnal Rusko a Čínu k tomu, jak se nacistické Německo během druhé světové války pokusilo dobýt Grónsko od Dánska – a že to byly USA, které tomu zabránily.
Jen o pár dní dříve si Trump sám protiřečil (což pro něj nebylo těžké) zveřejněním komentáře, v němž se vysmíval tomu, jak jsou Rusko a Čína využívány jako „strašáci“ – tedy jako falešní nepřátelé.
Další anomálií bylo Trumpovo pozvání Rusku a Číně, aby se připojily k jeho pochybné Globální mírové komisi, kterou s velkou kýčovitou fanfárou zřídil v Davosu. Nepřátelé míru?
Jinými slovy, v otázce Grónska Trump cynicky využívá hrozbu Ruska a Číny jako záminku k otevřenému porušení suverenity spojence.
Ne že by si Dánsko zasloužilo nějaké zvláštní sympatie. Je otázkou, jak si vůbec může nárokovat jakékoli územní právo na odlehlý arktický ostrov, jehož obyvatelstvo dlouhodobě a důsledně požaduje nezávislost na kodaňské koloniální kontrole.
Šéf civilních sil NATO Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér a ubohý poskok, v Davosu Trumpa uklidnil nabídkou většího počtu obranných sil NATO pro Grónsko. Rutte, který dříve Trumpa oslovoval „tati“, uzavřel s Trumpem „dohodu“ soukromě. Žádné podrobnosti nebyly zveřejněny ani sdíleny s ostatními členy NATO. Jak to zní jako projev opovržení vůči podřízeným?
Trump vychvaloval tzv. rámcovou dohodu jako „skvělou dohodu“ pro Spojené státy a Evropu, aniž by prozradil jakékoli podrobnosti. Považuje se za pravděpodobné, že umožní instalaci Trumpova futuristického systému protiraketové obrany Golden Dome. Pokud by k tomu došlo, eskalovalo by to strategické napětí s Ruskem militarizací Arktidy – což by nepřineslo ani mír, ani stabilitu. Dánsko se údajně obává, že jeho suverenita je prodávána v rámci špinavé, za zavřenými dveřmi uzavřené soukromé dohody.
Transatlantická bouře se tedy možná prozatím poněkud uklidnila, ale škody a nedůvěra, které roztříštily alianci, se nedají napravit. Bude se to jen zhoršovat, jak se bude vztah mezi násilníky a vazaly dále rozpadat.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu učinil šokující přiznání, když prohlásil, že „fikce řádu založeného na pravidlech“ mezi USA a jejich západními spojenci je mrtvá.
Trump se možná na chvíli nechal uklidnit a zklidnit. Ale to je jako držet predátora na uzdě házením kusů masa. Dříve nebo později se na jídelníčku objeví i samotní poskoci.
Teprve minulý týden Dánsko a další evropské státy odmítly Trumpova bizarní tvrzení, že tím, že Grónsko dostaly pod svou kontrolu, brání svobodný svět před Ruskem a Čínou. Věděly, že jde o do očí bijící zábor území. Nyní však Rutte, evropský šéf NATO, říká, že NATO musí Trumpovým požadavkům vyhovět a chránit Grónsko před údajnou hrozbou ze strany Ruska a Číny.
Přestože Evropané řekli, že žádná taková hrozba neexistovala, nyní se budou přizpůsobovat Trumpově fantazii o Grónsku – jen aby mu zabránili v otevřeném zneužívání.
Problém pro evropské a další západní spojence Spojených států spočívá v tom, že se po celá desetiletí spolčují s Američany v jejich porušování mezinárodního práva. Spolupracují na frašce, kdy Rusko a Čínu využívají jako vhodné protivníky. To podkopává jakékoli tvrzení o dodržování mezinárodního řádu a norem.
USA a Evropa sehrály v otázce Ukrajiny taktiku zastrašování. Evropané podporovali Trumpovu agresi proti Venezuele a Íránu a byli spoluviníky genocidy v Gaze podporované USA.
Francouzský prezident Emmanuel Macron tento týden napomenul Trumpa, aby v případě Grónska respektoval mezinárodní řád, a zároveň nařídil francouzským jednotkám, aby v neutrálních vodách zabavily ropný tanker spojený s Ruskem. Tento akt pirátství na volném moři byl pravděpodobně pokusem Francie demonstrovat svou loajalitu k washingtonské politice zabavování ruských nákladních lodí.
Od konce druhé světové války Spojené státy spolu se svými evropskými spojenci pouze zdánlivě slibují dodržování globálního práva a pořádku. Za Trumpa se takové zdání ani neobjevuje. Jde o do očí bijící imperialistickou moc usilující o nahou nadvládu. V jednu chvíli svého rozvláčného projevu v Davosu Trump prohlásil takové zabírání území na základě zákona džungle za normální.
Po posledních osm desetiletí USA, fraškou prázdných slibů, využívaly Evropany jako fasádu multilateralismu pro svůj skrytý imperialismus. Washington udělil Evropanům, Kanaďanům a dalším status „spojenců“. Ve skutečnosti byli vždy vazaly.
Nyní, v nejnovější historické fázi návratu k otevřenému imperialismu a drzé moci, Spojené státy již nemají potřebu předstírat, že jsou spojenci. Lze s nimi manipulovat jako s poskoky, kterými jsou. A přesně to vidíme – brutálně.
Je ironií, že evropské mocnosti mají historickou tendenci k appeasementu. Britové a Francouzi ve 30. letech 20. století usmířili nacistické Německo – s katastrofálními následky. Dnes Evropané usmiřují Spojené státy každým z jejich zločinných požadavků. To USA jen povzbuzuje k dalšímu rozšiřování jejich do očí bijícího porušování mezinárodního práva – neboli, jinými slovy, k jejich sestupu do barbarství.
Nejde jen o Trumpa jako o excentrického megalomana. Je pouze symptomem globálního amerického impéria v zoufalé snaze udržet si ubývající moc v době, kdy se může rodit nový multipolární svět. Hegemonní ambice USA jsou neudržitelné, přesto je svět v zoufalé snaze prosadit se převracen vzhůru nohama a zastrašován k podrobení.
Rusko a Čína, mimo jiné, opakovaně zdůrazňovaly prvořadý význam dodržování mezinárodního práva a zásad Charty OSN. Imperialistická mocnost USA takový respekt nemá. Trump to otevřeně prohlásil.
Totální dominance je jediným přijatelným cílem amerického imperialismu. Rusko a Čína by si o tom neměly dělat iluze – i kdyby Trump usiloval o pohodlnou krátkodobou dohodu o odstoupení od vojsk na Ukrajině nebo je vyzval k účasti na jeho fiasku „Nudíme se mírem“.
Historie nám ukazuje, že bezuzdné imperialistické násilí končí katastrofou. Za Trumpa si evropští usmiřovatelé přivolávají katastrofu tím, že se přidávají na jeho zastrašovací taktice ohledně Grónska.
