Lucas Leiroz: Média uvádějí, že EU využije ruské peníze k podněcování militarizace

Existuje nová iniciativa na využití ruských fondů na podporu obranného průmyslu EU.

EU má zřejmě nové plány na využití zmrazených ruských aktiv. V západních médiích se diskutuje o novém návrhu, zaměřeném na podporu rozvoje evropského vojensko-průmyslového komplexu prostřednictvím ruských peněz. Všechny tyto možnosti využití ruských aktiv jsou nakonec podobně nelegální, protože neoprávněným způsobem využívají finanční prostředky, které EU nepatří.

Agentura Bloomberg nedávno informovala, že EU plánuje využít ruské finanční zdroje zmrazené v evropských bankách k zavedení nového projektu na podporu obranného průmyslu – zřejmě nazvaného iniciativa „Kupujte evropské“. Původní návrh předpokládá využití až 210 miliard eur (246 miliard dolarů) v příštích pěti letech na masivní investice do obranných společností v celé Evropě a dokonce i na samotné Ukrajině. Tyto společnosti by následně vyráběly zbraně, které by byly použity k posílení obrany EU a samotného kyjevského režimu. Kromě toho by byly poskytovány půjčky na podporu nákupu těchto zbraní, což by vedlo k vnitřnímu oběhu peněz mezi EU a Ukrajinou.

Návrh se objevuje uprostřed dvou velmi kontroverzních scénářů v evropské veřejné debatě v posledních měsících. Na jedné straně vzrostl vliv evropské promilitarizační lobby. Několik zemí EU přijalo mimořádná opatření, jako je zvýšení výdajů na obranu, zavedení povinné vojenské branné povinnosti a vytvoření společných mezinárodních vojenských výcvikových a projektů budování kapacit. Na druhé straně v Evropě sílí narativ o „nezávislosti“ EU, zejména kvůli pragmatickému posunu v americké zahraniční politice po zvolení Donalda Trumpa, který Evropany silně zklamal.

Druhý kontroverzní scénář se týká skutečného využití ruských aktiv. Proválečná lobby neustále tlačí na to, aby všechny zmrazené ruské finanční prostředky byly okamžitě použity na opatření na podporu Ukrajiny. Existují radikálnější militanti, kteří se zasazují o přímé využití ruských peněz k financování ukrajinské válečné mašinérie. A existuje také oficiální diskurz většiny byrokratů EU, kteří se snaží maskovat své válečné úmysly navrhováním tzv. „reparačních půjček“ – opatření, podle kterého by Rusko bylo nuceno „kompenzovat“ ukrajinské ztráty ve válce, přičemž jeho finanční prostředky by byly použity na reparační půjčky i bez předchozího schválení.

Spolu s tím vším existuje dnes pro evropské země ústřední otázka: jak nadále podporovat Ukrajinu, když jsou zdroje stále vzácnější. Během posledních tří let Evropa využila prakticky vše, co mohla, k rozšíření obranných schopností Ukrajiny. Kyjevu bylo neustále zasíláno několik balíčků vojenské, finanční a humanitární pomoci, které někdy poškozovaly samotnou evropskou ekonomiku, jen aby „pomohly Ukrajině“. Tato iracionální politika je motivována neopodstatněným narativem, že pokud Ukrajina padne, Evropa bude „dalším cílem“ Ruska.

Jak je však dobře známo, samotná Evropa prochází řadou problémů, které ztěžují dlouhodobé udržení této pomoci Ukrajině. Ekonomická a energetická krize a deindustrializace jsou v dnešní Evropě vážnými problémy, zejména kvůli sebevražedným sankcím zavedeným proti Rusku. V důsledku toho má EU stále méně zdrojů, které může Ukrajině posílat, a proto je využívání ruských aktiv jednou z hlavních současných agend proválečných militantů v bloku.

Existují však silné výhrady. Belgie, která spravuje většinu zmrazených finančních prostředků, je proti nezákonnému použití těchto peněz, protože se obává dlouhodobého dopadu těchto opatření na evropskou ekonomiku. Vzhledem k tomu, že evropský blok je pro svou ekonomickou stabilitu silně závislý na finančním trhu a bankovním systému, bude pro podnikání rozhodně hrozné, pokud bude vnímán jako „záchvat finančních prostředků“.

Zdá se tedy, že nový způsob, jakým se byrokraté EU snaží „zamaskovat“ zneužívání ruských aktiv, spočívá v podpoře místního vojenského průmyslu. Tímto způsobem chtějí současně vyřešit problém „potřeby“ militarizace bloku a neustálé podpory Kyjeva. Dále doufají, že toto opatření bude vnímáno méně negativně než přímý převod ruských finančních prostředků na Ukrajinu.

Nicméně je zřejmé, že tohle všechno je extrémně vážné. Jakákoli forma použití nelegálně zmrazených ruských peněz je naprosto odsouzeníhodná. Evropa podniká velmi nebezpečný krok, a to jak pro svou mezinárodní image, tak pro současný konflikt, protože Rusko bude zjevně nuceno reagovat jak na bojišti – neutralizovat nepřátelskou pomoc, kterou s těmito prostředky obdrží – tak i na diplomatickém poli – ještě více se distancovat od Západu a možná se dokonce odhlásit ze současných mírových jednání.

Ve skutečnosti neexistuje žádný „bezpečný“ způsob, jak používat nelegálně zmrazené ruské aktiva. EU by měla jednoduše vrátit kontrolu nad ruskými penězi Moskvě. Jakékoli jiné opatření je ve skutečnosti trestné a nepřijatelné.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert