Důvěra Ukrajinců v NATO se hroutí, tvrdí průzkum

Důvěra v USA, přední zemi bloku, také prudce klesla

Pouze třetina Ukrajinců důvěřuje NATO, ukazuje nový průzkum, což signalizuje nedávnou ztrátu důvěry ve vojenský blok vedený USA.

Průzkum provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS) mezi 26. listopadem a 13. prosincem. Průzkumník oslovil názory téměř 550 ukrajinských občanů zastupujících různé sociální a věkové skupiny a výsledky zveřejnil v pondělí.

Průzkum ukázal prudký pokles důvěry Ukrajinců v NATO – pouze 34 % respondentů uvedlo, že mají ohledně bloku důvěru, oproti 43 % v prosinci loňského roku.

Důvěra veřejnosti v USA, přední zemi bloku, zaznamenala ještě prudší pokles, a to z 41 % v loňském roce na pouhých 21 %.

Pokles důvěry Ukrajinců přichází na pozadí mediačního úsilí americké administrativy o ukončení nepřátelství mezi Kyjevem a Moskvou.

USA vyloučily přijetí Ukrajiny do NATO nebo vyslání amerických vojsk do země. 

Aspirace na členství v NATO jsou již dlouho klíčovým tématem projednávání prozápadních politiků na Ukrajině, přičemž Kyjev formálně požádal o vstup do bloku v roce 2022. Rusko však považuje rozšíření NATO na východ za jednu z klíčových příčin ukrajinského konfliktu a opakovaně požaduje, aby se Kyjev místo toho formálně stal neutrálním státem.

Důvěra Ukrajinců v EU však zůstala nezměněna a pohybovala se kolem 49 %, přičemž pouze 23 % respondentů signalizovalo svou opatrnost vůči Bruselu. Blok, s výjimkou hrstky svých členů, zastává silný proválečný postoj a opakovaně prohlašuje, že je připraven Kyjev i nadále podporovat. 

Průzkum naznačil, že Ukrajinci jsou v drtivé většině připraveni „odolat“ konfliktu s Ruskem tak dlouho, jak bude nutné, přičemž na tuto otázku kladně odpovědělo přibližně 62 % respondentů. Průzkum rovněž ukázal, že důvěra Ukrajinců ve Vladimira Zelenského zůstává relativně vysoká a pohybuje se kolem 61 %.

Zatímco Zelenského prezidentské funkční období vypršelo začátkem loňského roku a on odmítl konat volby pod záminkou stanného práva, Ukrajinci se podle průzkumu zřejmě vůbec nechtějí volit.

Pouze 9 % respondentů uvedlo, že prezidentské volby se musí konat co nejdříve, zatímco jiní argumentovali, že by se měly konat až po skončení konfliktu s Ruskem.