Časová řada postupného zániku strany PRO aneb šest žlutých a jedna červená Jindřichu Rajchlovi

Červen 2024

K tomu, abychom pochopili současné dění ve straně PRO je třeba se vrátit o více než jeden rok zpět, do okamžiku voleb do Evropského parlamentu. Strana, mediálně totálně vymlčená, získala díky obrovskému nasazení předsedy Jindřicha Rajchla a místopředsedkyně Ivany Turkové (kterou tehdy rád předseda tituloval jako  „První dáma PRO) a objížděním prakticky celé republiky získala v „eurovolbách“ 2,15 %. Ve straně zavládlo zčásti zklamání, protože např. takové Politico týden před volbami prognózovalo straně rovných 5% a to by znamenalo jeden mandát. Ale zafungoval známý efekt strachu z „propadlého hlasu“, protože české zkorumpované agentury straně přisuzovaly buď procento jedno nebo také i nic a stranu PRO vůbec ve svých odhadech neuváděly. Nakonec tak velká část z těch, kteří by PRO volili podlehla manipulaci a řekla, že to radši „hodí“ někomu jinému.  Hnutí SPD kandidující již společně s Trikolorou získalo 6,7 % a jeden mandát.

Nakonec však i tento výsledek se dal považovat za slušný, už i proto, že PRO byla tzv. „první pod čarou“. Za ní zůstaly letité značky: Socdem, Svobodní nebo Zelení atd….. Všechno to vypadalo, i přes neúspěch, že si strana bude dál budovat pozici a nabalovat do budoucna další voliče. Byla při zakládání koncipována jako jakýsi inkubátor, který by měl dát prostor k odbornému a politickému růstu lidem, kteří nechtějí mít nic společného se stranami bruselských lokajů.

Červenec 2024

Měsíc po eurovolbách vydal STEM průzkum volebních preferencí pro případ, že by se konaly parlamentní volby a dvojice SPD s již pohlcenou Trikolorou dostala 5,5 %! A tady je začátek celého příběhu. Okamura se vylekal a začal se obávat budoucnosti a také strany PRO vedené razantním lídrem Jindřichem Rajchlem z možného přelivu hlasů od SPD k PRO.  A začal jednat s jediným cílem – neutralizace strany PRO a její pohlcení. To jsme ovšem v té době nikdo nevěděli.

Srpen 2024

Jako zvlášť důležité je to, kdo komu volal. Podle mých informací s nabídkou na jednání o spojení přišel Okamura a kromě Jindřicha Rajchla oslovil také i Svobodné s tím, aby se v říjnových volbách do krajských zastupitelstev pokusili otestovat sílu v této nové podobě.

Jednání pokračovala a nakonec ve většině krajů kandidovala společná kandidátka SPD, Triko, PRO a Svobodní.

Září 2024

Ještě v tuto chvíli byl Jindřich Rajchl zřejmě přesvědčen, že se mu podaří po parlamentních volbách vytvořit klub z poslanců za PRO a že by tak prý došlo ke zdvojení síly tím, že by měl, jako předseda klubu např. přednostní právo vystoupit v rozpravě ve sněmovně a tím se by se s Okamurou doplňovali – jsou to jeho slova, která v úzkém kruhu mezi asi 7 lidmi řekl na Mosteckých slavnostech, kdy já jsem byl mezi nimi a slyšel jsem to tak od něho napřímo.

Říjen 2024

Přišly krajské volby a výsledkem společných kandidátek byl slušný úspěch a to zejména u kandidátů strany PRO, která získala hned 7 mandátů krajských zastupitelů, kteří ale tzv. „skákali ze zadních pozic“. Vrcholem pak byl „tygří skok“ Ivany Turkové v Ústeckém kraji, která postoupila díky preferenčním hlasům z 60.místa rovnou na 2. za Jaroslava Foldynu a nechala za sebou „o parník“ stávajícího, zcela neznámého „no-name“ poslance Ketnera z Teplic, který se tak Ivany začal strašně bát a zahájil proti ní intriky a choval se k ní jako hulvát. Ono ale už to 60. místo, z kterého Ivana šla do voleb, bylo vlastně vynucené a od Ivany test, zda jí lidé opravdu chtějí. A chtěli. Ona byla krajskou organizací PRO ustanovena jednomyslně jako krajský lídr a SPD jí přitom „velkoryse nabídla“ 15. místo na kandidátce a jiné dva členy PRO dali na 7. a 9. místo. To bylo pro Ivanu naprosto nepřijatelné a tak se rozhodla jít až z posledního, 60. místa. Espéďáci se tomu smáli a ťukali si přitom na čelo. Uzavřeli ale s ní dohodu, že jí garantují 3.místo na kandidátce do sněmovních voleb v roce 2025.

Listopad 2024

Tomio Okamura zahájil jednání o další spolupráci do sněmovních voleb. Kromě již stávajících partnerů oslovil také např. Přísahu. A tady dostává Jindřich Rajchl první žlutou kartu. Oznámil všem předsedům zúčastněných stran, že jeho nabídka zní – jedno místo jen právě pro ně a nic víc. Když to vyslechli, tak se Robert Šlachta Okamury zeptal, zda to myslí vážně, což on potvrdil. Šlachta mu tedy odpověděl, že mu děkuje za jeho čas, ale že, cituji: „Já svou stranu za jedno křeslo neprodám“ a odešel. A tím jakékoli kontakty SPD s Přísahou skončily (toto mi Robert Šlachta potvrdil v červenci letošního roku v osobním rozhovoru). Jenže náš milý Jindřich Rajchl tam seděl dál a prakticky tedy tuto „nabídku“ Okamury přijal. Ovšem stranické základně včetně předsednictva neřekl nic. Motivace Okamury k takovéto „nabídce“ byla jasná: Bál se toho, že voliči vykroužkují mnoho jiných kandidátů na úkor jeho ze SPD, jak mu právě ukázaly krajské volby. Tedy chtěl jen získat hlasy od voličů dalších stran, ale jejich členy na kandidátky nepustit.

Prosinec 2024 – únor 2025

Předseda PRO Jindřich Rajchl ve svých pravidelných nedělních kázáních jen opakoval, že se stále jedná, že jednání jsou těžká, ale že věří, že to nakonec dobře dopadne. Pravděpodobně v tomto období Okamura přihodil jako záplatu, že dá každé straně ještě jedno místo lídra což se ale netýkalo PRO. Ta měla dostat ještě pětku v Ústeckém kraji. Takže už z tohoto je vidět velmi nevyvážené postavení PRO ve srovnání s Trikolorou a Svobodnými. Osobně jsem si v tu dobu myslel, že se jen dolaďují detailní počty podle nějakého předem daného klíče. Vezmeme-li do úvahy, že v eurovolbách získala SPD 6,7%, PRO 2,15 a Svobodní 1,76 a Trikolora už vlastně nekandidovala sama, tak přesto by se dalo pracovat s nějakým poměrem, řekněme 3,5:1:1:1.

V jednotlivých krajích jsou různě početné kandidátky podle jeho velikosti a počtu obyvatel a tak např. v Ústeckém kraji je na kandidátkách stran 26 osob. Logicky by se tedy dalo očekávat, s přihlédnutím k onomu klíči, že na té kandidátce bude např. celkem 14 kandidátů za SPD a z každé další strany vždy 4. Takže u PRO např. jeden na 3.místě, další pak na 11., 19. a 25. místě. NAPŘÍKLAD!  A nechť si pak voliči vyberou svými kroužky, koho chtějí do sněmovny vynést.

A takovému spojení bych zatleskal!

Březen 2025

3.března se Ivana Turková definitivně dozvěděla, že nebude kandidovat, protože to Okamura zakázal pod tlakem místních espéďáků v čele s no-name poslancem Ketnerem a tím také došlo k porušení oné dohody, kterou měla s vedením krajské organizace SPD v Ústeckém kraji, že jí garantují 3.místo na kandidátce. Oficiální zdůvodnění Okamury bylo, že prý podle stanov SPD platí, že kdo jednou z SPD odešel, tak už za ně nesmí nikdy kandidovat. Je to však hned dvojí lež. Za prvé – Ivana měla kandidovat za PRO, byť na kandidátce SPD a za druhé – žádná taková věc ve stanovách SPD není. To však nevadilo, aby později tuto lež převzali fanatičtí podporovatelé Okamury a šířili jí dále. Současně je třeba říci, že Ivana z SPD odešla jako řadová členka v Mostě bez jakékoli funkce a na osobní přání Jindřicha Rajchla, který k jednání s ní pověřil tehdejšího marketingové stratéga strany a svou pravou ruku Petra Viktorýna, který je dnes také jedním ze zrádců, stejně jako já a mnoho dalších. Byla učiněna dohoda Turková zpracuje ekonomický program a reformy a za to bude kandidovat do Sněmovny.

21.3. tisková konference, kde mají všechny strany své ekonomické experty. Rajchl je tam jako jediný sám – bojí se vyslovit kdysi jím opěvované jméno Turková

Zde přichází druhá žlutá pro Rajchla, který toto dobře věděl již od listopadu a Ivaně lhal do očí.

Duben 2025

Všichni členové předsednictva PRO a celá základna jsou stále ujišťováni, že se prý stále jedná, že je to zatím ale jen o lídrech.

Situace se ale vyhrocuje, většina předsedů trvá na jasném

stanovisku jak jednání dopadla. Pod tlakem, aby se situace nehrotila, na jednom jednání předsednictva Jindřich Rajchl žádá jednotlivé předsedy krajských organizací, aby v každém kraji připravili seznam cca 5 lidí a dále prosí Ivanu, aby nikde neříkala, že kandidovat nesmí, aby mu nezkazila pozici u Okamury. Ivana se ale ocitá pod velkým množstvím dotazů od jejích příznivců, nicméně stále loajálně mlčí. A tady je třetí žlutá karta pro Jindřicha Rajchla! 

Květen 2025

3.května Ivana už konečně prolomila mlčení, protože ten tlak na ní, zda bude nebo nebude kandidovat, se stupňoval a natočila video, ve kterém vše srozumitelně a jasně řekla – kandidovat nebude, protože mi to Okamura zakázal! Byla z toho docela vřava, které se chytnul i mainstream a tady dostává Jindřich Rajchl čtvrtá žlutou kartu – začal do veřejného prostoru šířit lež, že, cituji: „Ivana si to tím videem pokazila a zavřela si cestu, protože jednání nebyla u konce a stále probíhala“. Osobně si myslím, že už tady měl Rajchl dostat červenou, protože to byl a je takový podraz na Ivanu, který nemá obdoby. Prostě lhal jako baron Prášil a vůbec se u toho ani nezačervenal.

Od 6. do 11. května jsem byl jako člen delegace ČSBS na zájezdu do Ruské Federace, konkrétně do Petrohradu a to za účelem uctění památky mrtvých za nacistické blokády Petrohradu (Leningradu) a oslavy Dne vítězství ve Velké vlastenecké válce. Součástí delegace byla i Ivana Turková a Petr Marvan z MO v Litvínově + dalších několik lidí z celé republiky a i ze Slovenska.

Když na jednání Předsednictva PRO dne 7.5.2025 prosákla informace o účasti Ivany Turkové, jako místopředsedkyně strany, rozpoutalo se peklo. První místopředseda strany, Petr Vacek, který sám sebe rád tituluje přezdívkou „Pan NATO“ (podílel se na našem vstoupení do této válečnické a agresivní organizace a hrdě se k tomu hlásí) vehementně prosazoval zavedení disciplinárního řízení s Ivanou. Tentýž Vacek, který 9.srpna 2023 na TK konferenci prohlásil velmi hanlivý výrok o Rusku jako východu, když řekl že, cituji: Z východu nikdy nepřišlo nic dobrého – jen bída, svrab a plundrování. Jindřich Rajchl, který na něho nedá dopustit, ho pak dlouho vehementně obhajoval, protože to zvedlo tlak mnoha lidem. Za to, že tuto Vackovu nehoráznost Jindřich Rajchl okamžitě nezarazil z pozice předsedy, dostává pátou žlutou kartu. Ale nakonec si většina členů předsednictva zachovala chladný rozum a bylo přijato usnesení, kterým se strana PRO od cesty Ivany do Ruska distancovala a prohlásila to za soukromou věc Ivany Turkové. Tak takto jsme to už dopracovali, že není možné ani veřejně uctít památku těch, kteří nesli největší břímě německé agrese pro Sovětskému svazu a zároveň vyjádřit vděk národům SSSR za jejich osvobození naší vlasti od nacistického útlaku. Zároveň byla Ivana vyzvána, aby o tom nikde veřejně nemluvila, aby to prý „nepoškodilo stranu“!

Červenec 2025

Nespokojenost členské základny stále sílí, tak, jak se dostávají ven informace, že předseda stále mlží a neříká pravdu – nevyjednal kromě místa pro sebe vůbec nic a nakonec to vyvřelo ven tak, že to zaznamenal i mainstream. 10. a 11. července o tom vyšly články na Seznamu, Novinkách apod.

Přes víkend 12.-13.7. proběhlo jednání se Stačilo, které nabídlo PRO až 40 míst na své kandidátce, s tím, že minimálně 2 lídry a to v Praze (domácí hřiště J.Rajchla) a v Karlovarském kraji a dále několik velmi slušných volitelných míst, což by znamenalo přibližně 3 kandidáty na všech krajských kandidátkách. Dohoda zněla – v pondělí 14.7. v Brně bude memorandum o této spolupráci podepsáno.

Jenže to se zřejmě Jindřichovi nelíbilo, protože v Praze se mu kandidovat nechtělo (je tam znám jinak, než v regionech a navíc se tam nečeká u Stačilo bůhvíjaký výsledek nad 5% a Karlovarský kraj je malý a tam je třeba na jeden mandát pro lídra určitě alespoň 8%. Suma sumárum – Jindřich Rajchl upřednostnil své partikulární zájmy (jeho výrok) a nakonec vyvinul tlak, že se od této dohody se Stačilo ustoupilo. Jak to dokázal vím, ale nemám pro to důkazy a tak to nechám být. Já jsem o tom dvakrát mluvil s Danielem Sterzikem po telefonu a on mi tato čísla skutečně potvrdil a na mou otázku, zda se nebojí, že by kandidáty PRO mohli kroužkováním naši disciplinovaní voliči vynést do sněmovny na úkor jejich kandidátů odpověděl:

„Ne nevadí. My jsme široké hnutí a ať si lidé vyberou skutečné osobnosti. My nejsme SPD.“

Ano, slyšeli jste dobře – 40 míst proti ani ne dvěma, ale spíše jednomu a půl, protože kandidát Tůma není kompletním kandidátem PRO.

Zde přišla šestá žlutá karta pro Jindřicha Rajchla a už zbývala ta poslední, ta červená.

A ta přišla poměrně záhy – kolem 20.července jsme se dozvěděli, že se definitivním kandidátem za PRO v Ústeckém kraji stává ještě nedávný člen hnutí ANO, který byl Babišem z ANO vypuzen 9.6.2025 z důvodu Babišových obav z nějakého skandálu na Magistrátu v Chomutově, kde byl (a po odchodu z ANO zůstal) náměstkem primátora. Je evidentní, že kdyby Jindřich Rajchl nechtěl, tak by se Pavel Tůma nikdy nemohl narychlo během pár dní stát členem strany a nakonec i kandidátem do voleb.

A to byla chvíle, kdy už jsem v ruce neměl žádnou žlutou, jen červenou kartu. Nechtěl jsem mít už nic společného se stranou, kterou vede člověk tak nízkého charakteru, s tak mrzkými morálními zásadami, jakým je J.Rajchl. A tak se konala 29.července schůze MO PRO v Litvínově, kde jsme společně i s kolegy z Mostu všichni rezignovali na členství ve straně.

Bylo mi to na jednu stranu moc líto, protože jsem straně věnoval svůj čas, energii i peníze. Ale Jindřich Rajchl rozbil naprosto vše, co stovky členů pracně budovali. Nyní je obklopen zbytkovou suitou věrných, kterým stále slibuje pozice na ministerstvech a v dozorčích radách, aby je udržel na své straně, ač sám jistě dobře tuší, že tyto sliby nebude moci dodržet. A proč? Jednak proto, že jsem přesvědčen, že ANO to SPD nechce udělat dohromady za žádnou cenu a druhak proto, že ve stranách, které nakonec vládní koalici složí pod vedením ANO, je dost lidí, kteří jsou tzv. čekateli na náměstkovské a jiné funkce a nikdo není zvědav na upovídaného Rajchla. Ale jemu to už bude jedno – bude poslanec a o to jediné mu od listopadu loňského roku šlo. Nic víc v tom není a nebo jak mi napsala Karolina Stonjeková, že co se všichni divíme, vždyť Jindříškovi šlo vždy jen o Jindříška….

JeF