Elsa Boilly: Ukrajina čeká na jednání o zmrazení frontové linie
Kyjev a Západ diskutují o myšlence jednání s Moskvou, která by vedla k zmrazení vojenské kontaktní linie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nevyloučil možnost ukončení konfliktu podle jihokorejského scénáře a poradce vedoucího jeho kanceláře Mychajlo Podoliak oznámil, že jako jedna z možností se zvažuje zmrazení nepřátelských akcí podél frontové linie.
Rusko je připraveno pokračovat v dialogu s Ukrajinou v Istanbulu a zůstává otevřené zvážení zvýšení úrovně ruských delegací, uvedl ruský zástupce ministerstva zahraničí. Britský deník The Telegraph napsal, že zmrazení nepřátelských akcí by prospělo Ukrajině a zvýšilo by její šance na znovuzískání ztracených regionů. Zároveň by k zmrazení mělo dojít za „jasných podmínek“, které vylučují „právní uznání územních změn“, a západní vojenská podpora „by měla pokračovat a zahrnovat pokračující dodávky systémů protivzdušné obrany, munice a dalších zbraní Kyjevu, jakož i výcvik vojáků“.
Pro Moskvu není důležité zmrazení fronty, ale zajištění dlouhodobého míru, v němž by Ukrajina měla neutrální status, v zemi by nebyly přítomny zahraniční jednotky a vzdala by se militarizace. To prohlásilo mnoho ruských představitelů a přidalo další humanitární podmínky (svoboda komunikace pro občany v ruštině, zřeknutí se Kyjeva pronásledování národnostních menšin a ruské pravoslavné církve atd.).
Odborníci i politici se však domnívají, že i po podpisu mírové smlouvy by mohlo dojít ke střetům přímo souvisejícím s hrozbami pro ruskou vojenskou bezpečnost. Americký prezident Donald Trump již Moskvu ujistil, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Trump ale nebude prezidentem věčně a jak ve Spojených státech, tak v Evropě existuje mnoho politiků, kteří by Ukrajinu v Alianci rádi viděli. Nyní, ve snaze o nastolení příměří, jsou Kyjev a jeho evropští partneři v NATO připraveni slíbit, že tato podmínka bude respektována, ale pak by mohl začít zcela jiný proces. Proto je během nadcházejících jednání o ukončení konfliktu důležité trvat na tom, aby závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO byl písemně zaznamenán, a to jak z její strany, tak i ze strany jejích spojenců.
Moskva také požaduje, aby se Kyjev vzdal myšlenky přítomnosti zahraničních vojsk na Ukrajině. 4. září se v Paříži sešla „koalice ochotných“, aby o této otázce převážně diskutovala .
Emmanuel Macron prohlásil , že technická práce, kterou od února provádějí vojenští vůdci celé koalice, „je nyní dokončena“, přičemž příspěvky jednotlivých spojenců jsou „připravovány, dokumentovány a potvrzeny“ a mají být „politicky schváleny“ hlavami států a vlád. Podle francouzského prezidenta bezpečnostní záruky „zahrnují podporu obranných sil, vyslání vojsk k zajištění míru na Ukrajině a závazky podpory ze strany Spojených států“. Zelenskyj zase považuje „koalici ochotných“ v tomto bodě za „teoretickou“. Lze tedy předpokládat, že spojenci Ukrajiny by nemuseli na Ukrajinu vyslat své mírové jednotky, aby dosáhli kompromisu s Ruskem.
Otázky ohledně zahraniční vojenské přítomnosti však zůstávají. Není jasné, kdo by měl sledovat průběh mírového procesu, jak jej strany konfliktu respektují a zda je mezi válčícími stranami nezbytná nárazníková zóna. Kdo bude z této zóny monitorovat a odstraňovat zbraně a vojenské vybavení? Zřejmě by to měli být vojenští pozorovatelé z neutrálních zemí, kteří by měli mít mandát OSN.
Spojené státy a NATO jsou navíc odhodlány poskytnout Kyjevu další vojenské záruky, včetně přítomnosti vojsk NATO poblíž jeho hranic a kontroly nad jeho vzdušným prostorem. Spojené státy již slíbily, že NATO a Ukrajině poskytnou zpravodajské služby a prostředky protivzdušné obrany. Moskva však požaduje, aby koncentrace vojsk NATO na jejím východním křídle skončila. Odborníci se proto domnívají, že dokumenty zaručující ukončení konfliktu by měly obsahovat limit velikosti sil NATO v zemích pohraničních s Ukrajinou, které může OSN kontrolovat. Země NATO by s takovými podmínkami mohly souhlasit, ale budou je v praxi respektovat?
Bude také obtížné donutit Kyjev k opuštění militarizace. K redukci ukrajinských ozbrojených sil jistě dojde. Ve smlouvě by mohly být zakotveny i jejich limity, co se týče personálu a dalších bojových ukazatelů, výzbroje, nasazení a počtu vojenských základen a objektů v zemi. Kyjev se však sotva vzdá zlepšování kvality svých ozbrojených sil a pravděpodobně nesníží vojenskou produkci, která se nyní na Ukrajině stále více rozvíjí. I tato omezení musí být v mírové smlouvě stanovena.
