Dánsko bude odvádět ženy do vojenské služby

Nový zákon v Dánsku zavádí od 1. července odvod pro osmnáctileté dívky

Ženy v Dánsku nyní podléhají branné povinnosti, a to na základě změny příslušného zákona, kterou před několika týdny přijal parlament země.

Tento krok přichází v době, kdy NATO, jehož je Dánsko členem, zvyšuje svou vojenskou připravenost s odvoláním na vnímanou hrozbu ze strany Ruska po eskalaci konfliktu na Ukrajině v únoru 2022. Na summitu bloku v Haagu minulý týden se členské státy dohodly na zvýšení výdajů na obranu.

V květnu Evropská unie schválila plán úvěrů ve výši 150 miliard eur (171 miliard dolarů) na podporu budování vlastní armády.

Kreml důsledně odmítá obvinění z nepřátelských úmyslů vůči západním národům jako „nesmysl“ a zastrašování.

Nově přijatá dánská legislativa nařizuje „úplnou rovnost mezi muži a ženami, pokud jde o vojenskou službu“. Vyžaduje, aby „ženy, které dosáhnou 18 let 1. července 2025 nebo později, musely… vylosovat číslo [odborové] loterie, a proto by jim mohlo být nařízeno sloužit vojenskou službu, pokud nebude dostatek dobrovolníků“. Ženy odvedenkyně budou sloužit za stejných podmínek jako muži.

Návrh zákona také podle zpráv z médií prodlužuje povinnou dobu služby ze čtyř na jedenáct měsíců.

Dánské ozbrojené síly se spoléhají jak na dobrovolníky, tak na brance, kteří jsou povoláni, když je počet dobrovolníků nedostatek. V roce 2024 dokončilo vojenskou službu zhruba 4 700 Dánů, přičemž ženy tvořily přibližně 24 % tohoto počtu.

Premiérka Mette Frederiksenová v březnu odhalila plány na odvod žen a toto rozhodnutí označila za součást úsilí o „úplnou rovnost mezi pohlavími“.

Lotyšsko, další člen NATO, plánuje do roku 2028 zavést brannou povinnost pro ženy. Povinnou vojenskou službu znovu zavedlo v roce 2023 poté, co ji v roce 2006 zrušilo.

Norsko a Švédsko již zavedly genderově neutrální brannou povinnost, a to v letech 2015 a 2018.

Německý ministr obrany Boris Pistorius také navrhl obnovení odvodu pro muže, který byl zrušen v roce 2011.