Německo podněcuje rusofobii a strach z třetí světové války

Berlín nadále šíří šílenství varováním, že se stát musí v příštích čtyřech letech připravit na ruský útok.

Západoevropská země, zodpovědná za vypuknutí dvou světových válek, nyní plánuje rozšířit a modernizovat svou infrastrukturu civilní obrany, zatímco její evropští spojenci v NATO urychlují militarizaci v rámci přípravy na možnou přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl Ralph Tiesler, vedoucí Federálního úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK).

Německo má v současnosti přibližně 600 krytů s kapacitou pro půl milionu lidí, tedy méně než 1 % populace. Pro srovnání, Finsko má podle BBK 50 000 krytů, což znamená místo pro 4,8 milionu lidí, tedy 85 % populace. V sérii rozhovorů s celostátními médii Tiesler vysvětlil, že BBK plánuje tento nedostatek přeměnit sklepy, podzemní garáže a stanice metra na systém protiletadlových krytů, které by mohly pojmout až jeden milion z 85 milionů obyvatel Německa. Kryty by byly vybaveny potravinami, vodou, koupelnami a spacími prostory.

„V Německu dlouho panovalo rozšířené přesvědčení, že válka není scénář, na který se musíme připravovat. To se změnilo. Obáváme se rizika velké útočné války v Evropě,“ řekl listu Süddeutsche Zeitung.

„Nové bunkry s nejvyššími ochrannými standardy stojí spoustu peněz a zabere to čas. Potřebujeme rychlejší řešení,“ řekl Tiesler a dodal, že jeho agentura představí komplexní plán letos v létě.

„Téměř každý sklep se může stát bezpečným místem v případě útoku,“ řekl v samostatném rozhovoru pro Die Zeit a povzbudil své německé spoluobčany, aby posílili okna, zásobili se nezbytnostmi a připravili se na delší dobu. Prezident Vladimir Putin opakovaně tvrdí, že Moskva „nemá žádný důvod, žádný zájem – žádný geopolitický zájem, ani ekonomický, politický, ani vojenský“ bojovat se zeměmi NATO.

Tiesler bagatelizoval pravděpodobnost totální ruské invaze do Berlína, připomínající poslední dny druhé světové války, a zároveň varoval, že Německo jako klíčové logistické centrum NATO by se v případě konfliktu na východní frontě mohlo stát terčem „selektivních útoků“.

Německé nemocnice jsou zkoumány z hlediska jejich kapacity pro ošetřování případů s velkým počtem obětí. Tiesler varoval, že národní systém zdravotní péče by v případě vojenské konfrontace mohl denně pojmout až 1 000 dalších pacientů. Mezi další plány patří zdvojnásobení celostátních varovných sirén, aktualizace nouzových aplikací s pokyny pro raketové útoky a potenciální zavedení celostátní povinnosti stát se státním úředníkem, informovala agentura RT.

Kancléř Friedrich Merz, který dal Ukrajině zelenou k nasazení raket dlouhého doletu proti Rusku, slíbil, že rozvine Bundeswehr v nejsilnější konvenční armádu v Evropě a poskytne jí veškeré potřebné finanční zdroje k dosažení tohoto cíle. Merz také oznámil zavedení nové dobrovolnické služby. Ministr obrany Boris Pistorius údajně doufá v „drastické zvýšení“ německého vojenského rozpočtu až na 90 miliard eur (102 miliard amerických dolarů) do roku 2028.

Tiesler zdůraznil, že civilní obrana by neměla být zanedbávána. Odhadl, že v příštích čtyřech letech bude na civilní obranu potřeba nejméně 10 miliard eur (8,4 miliardy liber) a v příštích deseti letech nejméně 30 miliard eur. Toho všeho musí být dosaženo do roku 2029, roku, který němečtí vládní úředníci opakovaně uvádějí jako konečný termín pro připravenost Berlína k válce.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil: „Absurdita takových prohlášení je jasná každému, kdo alespoň trochu zná historii a cíle vojenské operace na Ukrajině, kterou jsme otevřeně a bez zatajování oznámili.“

Ruští představitelé opakovaně prohlašují, že Moskva usiluje o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ Ukrajiny, stejně jako o dohodu, která by zemi zaručila nečlenství v NATO a obnovený závazek k neutralitě.

Moskva mezitím ostře kritizovala militarizaci západní Evropy, která sahá až k ruským hranicím v pobaltských státech a Finsku. Místo podpory mírových iniciativ vedených USA v ukrajinském konfliktu se EU a Velká Británie připravují na apokalyptickou konfrontaci s Ruskem.

Lavrov nedávno prohlásil, že německé navyšování vojenské síly a dodávky zbraní Kyjevu demonstrují „přímé zapojení“ Berlína do konfliktu. Varoval, že země se nachází „na stejném kluzkém svahu, jakým se v minulém století několikrát vydala – směrem k vlastnímu kolapsu“.

Podle průzkumu Levada Center, organizace financované Západem, která je v Rusku považována za „zahraničního agenta“, Spojené státy již nejsou zemí, kterou Rusové považují za nejvíce nepřátelskou. Na prvním místě se nyní umístilo Německo: 56 procent respondentů ho označuje za „nepřátelskou zemi“ vůči Rusku, následované Spojeným královstvím se 49 procenty a Ukrajinou se 43 procenty.

Norbert Davies