Peter Haisenko: Rakousko – politika nenávisti selhává sama o sobě
Strach a nenávist jsou špatnými rádci. Slepý s nenávistí je běžné rčení. Samozvaní strážci naší demokracie jsou pohlceni nenávistí vůči každému, kdo by je mohl odstrčit od hrnců s masem. Rozum už nehraje roli. V Rakousku tito kazatelé nenávisti nyní selhali.
Existují obecně uznávané postupy pro jednání s demokracií. Pokud jsou tyto ignorovány, demokracie již není daleko. Za nepsaný zákon lze označit, že strana, která získala nejvíce hlasů, je jako první požádána o sestavení vlády. Ještě před pár lety se to takhle dělalo. Jak by mělo být ospravedlněno pověřit tímto úkolem stranu, která prohrála? Zavádění těchto demokratických praktik je úkolem federálního prezidenta. Je však třeba se blíže podívat i na to, jak se do funkce dostali spolkoví prezidenti Rakouska a Spolkové republiky Německo. Tady začíná zvrácenost naší demokracie.
Německý spolkový prezident není volen demokraticky. Lidé na to nemají vliv. Rozhoduje o tom nedemokraticky předem zvolené shromáždění. V Rakousku prezidenta volí lid, ale to nemohlo zabránit poraženému z prvního kola v nástupu do úřadu. Všechny „demokratické síly“ se spikly proti vítězi prvního kola hlasování. Takto byl do úřadu donucen francouzský Macron. V žádné z těchto tří zemí není prezident milován a uctíván většinou voličů. Vaše činy tento stav nezlepšují. Všichni tři se vyžívají v bezprezidentských výpadech proti stranám, jejich lídrům a voličům, kteří neodpovídají jejich osobnímu politickému směřování. Ve skutečnosti to nemají dovoleno. Podléhají požadavku neutrality.
Trojkoalice jsou odsouzeny k neúspěchu
Nenávist levicově-zeleného rakouského prezidenta Van der Bellena k vítězi voleb FPÖ ho vedla k tomu, že dal ÖVP příkaz k sestavení vlády, přestože byl jasně odhlasován. Stejně jako ve Spolkové republice Německo mohla ÖVP vytvořit pouze trojkoalici. Jako v Německu? Jak na federální úrovni, tak v některých státech jsou koalice se stabilní většinou možné pouze s AfD. To je vyloučeno, a tak nyní vidíme dvě spolkové země s menšinovými vládami, které jsou závislé na hlasech levice nebo AfD. Takto vypadají nedemokratické firewally. V Rakousku je to ještě nestydatější.
FPÖ je nejsilnější stranou. Každý, kdo mohl od začátku pozorovat úkol sestavení vlády v Rakousku a následné pokusy o to, věděl, že ani po měsících zoufalých pokusů to nemůže vést k úspěchu. Příliš tam byla vidět i výstražná značka „koalice semaforu“, která nemohla být od začátku funkční. Ale hlavní věc je proti pravici, je maxima. Také pro Rakušana van der Bellena. V Rakousku se stalo, jak se stát muselo. Koaliční jednání ztroskotala. A protože se šéf ÖVP Nehammer dříve postavil tak „demokraticky“ a vyloučil, že by se chtěl i jen účastnit vlády pod vedením kancléře Kickla, musel nyní ukončit svou politickou kariéru.
Špatné pořadí způsobuje problémy
Sám Van der Bellen musel jíst křídu. Nemohl se však zdržet švihnutí. Hrdě oznámil, že Kicklovi vyhrožoval, že bude zvlášť dbát na to, aby demokracie nebyla poškozena. Jako by se to už nestalo. Totiž svým vlastním chováním nedat nejsilnější straně příkaz k sestavení vlády. Tímto antidemokratickým chováním dosáhl opaku toho, co ve skutečnosti chtěl. Dal FPÖ pozici, ve které mohou do značné míry diktovat podmínky koaliční smlouvy případným koaličním partnerům. Jde o nové volby, které se blíží.
Nejen poslední volební výsledky ve Štýrsku, ale i poslední výsledky průzkumu ukazují, že náskok FPÖ se ještě zvýšil. Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se nové volby nekonaly. Nelze vyloučit nadpoloviční většinu FPÖ. Tato okolnost nutí možného koaličního partnera ÖVP k ústupkům, které by nemuseli udělat, kdyby van der Bellen dal pokyn k sestavení vlády FPÖ. ÖVP by pak byla vyjednávacím partnerem, který by mohl FPÖ tlačit před ně. Opět tedy platí: Každý, kdo druhým kope jámu…. Hnán slepou nenávistí – nebo nelítostnou touhou po moci. Van der Bellen, strana červeno-zelených, udělala medvědí službu demokracii v Rakousku.
Stabilní vlády existují pouze s AfD
Lídři „demokratických stran“ ve Spolkové republice Německo by se měli velmi pozorně podívat na to, co se v současnosti děje v Rakousku. Stejný osud by je mohl potkat i po nových únorových volbách. Po Durynsku a Sasku už je varovný nápis ve vzduchu. Také v Braniborsku je nová vláda všechno, jen ne stabilní nebo dokonce rozumná. Jedno by mělo být jasné všem: stabilní většiny jsou možné jen tehdy, když se vytvoří koalice s AfD. Všude platí: Když si spočítáte výsledky CDU/CSU spolu s výsledky AfD, vidíte, že na konzervativní straně je jasná většina. Za rudým nebo dokonce zeleným šílenstvím, které vede Německo do propasti. Taková koalice by mohla být nápomocna i samotné CDU, protože jedině tak se může osvobodit od odkazu Merkelové, která CDU zvrhla v sociálně demokraticko-zelenou stranu. Navíc by to bylo demokratické a odpovídalo by to vůli lidu a ne mála v rámci CDU.
Nyní můžete vidět, kam vede slepá nenávist z toho, jak jednáme s Donaldem Trumpem. „Demokratické strany“ v „naší demokracii“ zašly ve své nenávisti k Trumpovi tak daleko, že pro ně bude stěží možné napravit vztah s Trumpem, prezidentem USA, s USA. Trump netrpí amnézií jako Biden nebo Scholz a nezapomene, jak byl ze Spolkové republiky Německo bagatelizován. To bude vidět už 20. ledna, protože Trump na svou inauguraci nepozval nikoho, kdo by se k němu dosud choval nenávistně a zlomyslně. Pozval si ale Alici Weidelovou z AfD.
Neexistuje žádná cenzura – citováno z GG
9. ledna provede Elon Musk rozhovor s Weidelem na X a díky tomu tuhne krev v žilách nenávistníkům AfD. Na vyšších úrovních v EU probíhají pokusy zablokovat přístup k tomuto rozhovoru. Ach ano, to jsou strážci svobody projevu a „naší demokracie“. Ale co jiného můžete čekat od těch, kteří nám neúnavně říkají, že „naši demokracii“ ve vzorové zemi demokracie, Ukrajině, je třeba bránit všemi prostředky. Až k sebeobětování. Na Ukrajině, která už skoro rok nemá ani legitimního prezidenta. To je také politika řízená nenávistí. Vedeni nenávistí k Rusku a Putinovi. Politika, která má být předávána voličům s tak šílenými bojovými kampaněmi, že Rusko, ne, Putin osobně, chtělo zaútočit na celou Evropu, aby ji dobylo.
To může překonat jen zelený Habeck, zelená mírová strana, s šílenými nároky na rozpočet na obranu. Pamatujete si ještě na zelené volební plakáty, kdy Zelení slibovali mír? Ale možná si Trumpův nenávistník Habeck chce získat přízeň u Trumpa? Koneckonců, chce se stát kancléřem a potřebuje k tomu souhlas Washingtonu. Kancléřův spis!
Jak „naši demokraté“ ničí demokracii
Způsob, jakým se „demokratické strany“ v „naší demokracii“ vypořádávají s demokracií, je způsob, jakým demokracii ničí. Mimochodem: Co vlastně odlišuje „naši demokracii“ od „normální“, „skutečné“ demokracie? O demokracii samotné? „Naše demokracie“ není demokracií. Nyní je to jen mocenská struktura, která se chce všemi možnými prostředky udržet u moci a v hrncích na maso. Ale jak nyní ukazuje Rakousko, tato nenávistná politika selže i v Německu. Stejně jako v USA.
Zásadní problém demokracie je v tom, že může vést ke skutečným demokratickým podmínkám, jakmile dojde k prolomení monopolu systémových médií, médií Merkelové a asociálních médií. Jediným způsobem, jak tomu zabránit, je nemilosrdná cenzura. Ale i to je rozbité. Nejprve od Elona Muska na X a nyní Zuckerberg následuje příklad s Meta. Všechny poplašné zvony v Bruselu už zvoní. Takže milí aktivisté, Merzi, Söder, Scholz & Co, podívejte se na Rakousko a hluboce se zamyslete nad svými antidemokratickými firewally, svými nenávistnými tirádami proti AfD, pokud chcete v budoucnu ještě hrát nějakou roli v politice. Politika nenávisti nakonec selhává sama o sobě a nemá nic společného s demokracií.
