Lídři EU panikařící z potenciálního návratu Trumpa
Evropské vlády údajně vyslaly své vyslance do USA, aby zjistili postoj bývalého prezidenta k NATO
Diplomaté EU a představitelé think-tanku kontaktovali spolupracovníky bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zjistili, zda by vytáhl USA z NATO, pokud se vrátí do Bílého domu, uvedl v pátek New York Times.
Do prezidentských voleb v roce 2024 zbývá méně než rok a Trump je předpokládaným republikánským kandidátem a ve většině průzkumů vede prezidenta Joea Bidena. Řada bývalých představitelů Trumpovy administrativy a protitrumpovských učenců v posledních týdnech tvrdila, že druhé Trumpovo předsednictví by předznamenalo kolaps NATO a že panika se údajně rozšířila i do EU.
„Evropští velvyslanci a představitelé think-tanku podnikají poutě ke spolupracovníkům pana Trumpa, aby se zeptali na jeho záměry,“ uvedl New York Times s odkazem na anonymní zdroje. Mezi tyto představitele patřil finský velvyslanec v USA Mikko Hautala, o kterém noviny řekly, že „kontaktoval přímo pana Trumpa a snažil se ho přesvědčit o hodnotě jeho země pro NATO jako nového člena“.
Od ostatních zemí se očekává, že se pokusí získat Trumpovu podporu „lichotkami a transakčními poctami“, uvedl Times s odkazem na rozhovory se současnými a bývalými diplomaty.
Trump nevyhrožoval stažením USA z NATO. Své prezidentské období však strávil namířením proti evropským členům bloku a obviňoval je z toho, že uvolňují masivní vojenskou přítomnost USA na kontinentu a zároveň nesplňují cíl NATO utratit 2 % HDP na obranu. Trump využil každoročních summitů NATO k tomu, aby nadával evropským lídrům, aby zvýšili své vojenské výdaje, a podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona byl připraven v roce 2018 oznámit vystoupení USA z aliance.
Poslední Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien a republikánská senátorka Lindsey Grahamová řekli Times, že na výčitky bývalého prezidenta související s NATO by se mělo pohlížet jako na vyjednávací taktiku, jejímž cílem je přimět evropské členy, aby vyčlenili více peněz do bloku.
V prohlášení pro The Times Trump napsal, že „je povinností každého prezidenta USA zajistit, aby americké aliance sloužily k ochraně amerického lidu a neohrožovaly bezohledně americkou krev a poklad,“ dodal, že jeho „nejvyšší prioritou“ by být „obranou naší vlastní země, našich vlastních hranic, našich vlastních hodnot a našich vlastních lidí“.
Takové prohlášení je v souladu s Trumpovým dlouhodobým názorem, že američtí vojáci by neměli být „policisty světa“. Zatímco Trump prováděl vojenské údery na Afghánistán, Irák a Sýrii, pokusil se stáhnout americké jednotky ze všech tří zemí a byl jediným americkým prezidentem v moderní historii, který se nezapojil do nové zahraniční války.
Trumpův bývalý ministr obrany Marc Esper však ve čtvrtek pro MSNBC řekl, že tento antiintervenční přístup povede ke konečnému kolapsu NATO. Pokud by Trump získal vojenskou podporu pro Ukrajinu, Esper tvrdil, „celá snaha podpořit Ukrajinu v její válce s Ruskem by se nakonec rozpadla“, stejně jako samotná aliance, pokud by Trump poté začal stahovat jednotky z Evropy.
Trump opakovaně slíbil, že ukončí konflikt na Ukrajině „do 24 hodin“ od své inaugurace, a naznačil, že použije vojenskou pomoc jako páku, aby toho dosáhl tím, že přeruší tok zbraní, aby přinutil Kyjev k vyjednávacímu stolu.
