Klimatické modely opět selhávají: Apokalypsa hurikánů se nenaplnila

Klimatické modely se opět neshodují s realitou. Nedošlo k žádnému významnému nárůstu tropických cyklón, a to ani v Karibiku, ani globálně. V podstatě jednoduše zažíváme obvyklé sezónní povětrnostní vzorce.

Všichni známe postup: Jakmile se blíží léto, klimatičtí proroci z NOAA a jim podobní oznamují další scénář soudného dne. „Nadprůměrná aktivita“, „více a silnějších bouří“, „ochutnávka klimatických změn“ – repertoár strašení je dobře nacvičený. Rok 2025 nebyl výjimkou. Již na jaře americká meteorologická služba NOAA předpověděla „nadprůměrný rok“ pro atlantskou hurikánovou sezónu: 19 bouří, 10 hurikánů, z nichž 5 bylo obzvláště silných. Nyní, v listopadu, s koncem sezóny, se však opět ukazuje, že alarmismus a chybné modely nemají s realitou nic společného.

Sezóna ve skutečnosti končí téměř průměrně. Žádný rok apokalyptických bouří, žádný „nový normál“ ničení, žádné důkazy o údajně eskalující klimatické krizi. Pár silných tropických bouří tu a tam, ale celkově: chod věcí jako obvykle. Podle údajů z University of Colorado je takzvaná „akumulovaná energie cyklónů“ mírně nadprůměrná – to je vše. Žádný trend, žádný extrémní nárůst, žádná dramatická změna v povětrnostních vzorcích. Jen příroda odmítá nabídnout podívanou, po které touží šiřitelé strachu.

Ředitel NOAA Ken Graham se chlubil, že nyní disponují „nejpokročilejšími modely a varovnými systémy vůbec“. To může být pravda – ale k čemu jsou modely dobré, když kvůli nedostatečným a chybným datům opakovaně předpovídají špatné věci? Navzdory superpočítačům, satelitním datům a miliardovým rozpočtům se americké meteorologické agentuře nepodařilo výrazně zlepšit své předpovědi.

Klimatičtí experti po celá desetiletí tvrdí, že globální oteplování vede ke stále častějším a intenzivnějším tropickým bouřím. Dlouhodobý globální obraz však ukazuje opak: Počet a intenzita tropických cyklón se od 70. let 20. století prakticky nezměnily a od roku 1990 dokonce mírně poklesly. V počtu ani v intenzitě bouří nelze rozpoznat žádný údajný „klimatický trend“. Dokonce i oficiální výzkumné instituce, jako je NOAA, to nyní připouštějí – i když v nejasném vědeckém žargonu.

Webové stránky výzkumné divize NOAA, GFDL, uvádějí celkem věcně: „Je předčasné s vysokou mírou jistoty dospět k závěru, že rostoucí koncentrace skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti měly prokazatelný dopad na aktivitu hurikánů v Atlantiku.“ Jinými slovy: Prostě to nevíme. To ale nikomu nebrání v tom, aby to stejně tvrdil. Koneckonců platí právo na svobodu projevu.

Skutečný problém leží hlouběji. Klimatologie jako celek se už dávno zvrhla v kult víry, který se živí vlastními modely. Když realita odporuje předpovědím, není to model, který je považován za chybný, ale realita sama. Meteorologie není výjimkou: každé „nadprůměrné“ období slouží jako důkaz klimatických změn, každé průměrné je ignorováno nebo bagatelizováno. Říká se, že „měli jsme štěstí“, nebo že katastrofa „byla jen odložena“. To už s vědou nemá nic společného. Je to zpolitizovaná meteorologická astrologie.

Globální cyklónová aktivita vždy kolísala v přirozených rytmech, ovlivněných oceánskými proudy, slunečními cykly a atmosférickými oscilacemi. Tyto faktory jsou složité a téměř nemožné je plně modelovat. Ale přesně to tvůrci klimatických politik nechtějí slyšet. Koneckonců by ztratili kontrolu nad narativem, a tím i nad dotacemi, financováním a mocí.