Palestinci v Gaze se snaží najít své mrtvé jen s kladivy

MĚSTO GAZA – Poté, co izraelský nálet na dům Vivian Al-Harové zabil celou její rodinu, sotva dva týdny předtím, než vstoupilo v platnost příměří během koncentrované izraelské vojenské ofenzivy na město Gaza, byla z trosek vytažena a pohřbena zohavená a rozřezaná těla jejího manžela, čtyř dcer, syna a švagra. Tělo jejího staršího syna zůstává pohřbeno pod troskami.

„Jsem sám, jsem jediný, kdo zbyl z rodiny. Nemám žádné syny, žádné dcery, žádného manžela, nikoho,“ řekl Al-Har se slzami v očích serveru Drop Site. „Není tu žádné vybavení. Celá podlaha se zřítila na mého syna; nebyly tam žádné nástroje a nikdo ho nedostal ven. Můj syn a syn mé sousedky jsou ve stejném domě a nikdo se k nim nemůže dostat. Ať jsme se sebevíc snažili kontaktovat orgány civilní obrany, pomoc není. V Gaze nic není.“

Podle civilní obrany Gazy je pod troskami pohřbeno odhadem 10 000 Palestinců zabitých Izraelem, přičemž Izrael brání v přístupu k zdrojům a vybavení potřebnému k jejich vyzvednutí. Mezi těmito těly je i několik izraelských vězňů zabitých ve válce, kteří jsou v rámci dohody o příměří středem zájmu mezinárodních médií a amerických a izraelských úřadů.

„Je zájmem všech zde přítomných vrátit tato těla jejich rodinám, aby mohla být řádně pohřbena,“ řekl americký viceprezident J. D. Vance na úterní tiskové konferenci v Izraeli. „To je však obtížné. Nestane se to přes noc. Někteří z těchto rukojmích jsou pohřbeni pod tisíci kilogramy sutin a nikdo neví, kde se někteří nacházejí.“ Vance se nezmínil o tisících Palestinců, kteří jsou také pohřbeni pod troskami, ani o tělech Palestinců pohřbených na hřbitovech zničených izraelskou armádou.

Vivian Al-Har na hřbitově v Gaze naproti baptistické nemocnici Al-Ahli, kterou zničily izraelské síly. ( Video od Abdela Qadera Sabbaha.)

Když Al-Har dorazila na hřbitov naproti baptistické nemocnici Al-Ahli, kde je pohřben zbytek její rodiny, sotva ho poznala. „Přišla jsem sem vidět svého [druhého] syna. Pohřbila jsem svého syna, ale nevím, kde je. Pořád jsem hledala,“ řekla Al-Har. Hřbitov kolem ní byl zpustošený, posetý rozbitými náhrobky a narušenou zeminou. „Všichni sem přišli, ale nikdo nevěděl, kde je hrob jejich dítěte. Ostatky jsou roztrhané na kusy, lidé jsou rozčtvrceni a nikdo neví, kde je hrob jejich dítěte,“ řekla. „Mrtví jsou trýzněni a živí jsou trýzněni.“

Podle ministerstva zdravotnictví bylo v Gaze od zavedení příměří nalezeno celkem 432 těl.

„Problém pohřešovaných osob pohřbených pod troskami a vyzvednutí těl mučedníků je velmi obtížná a složitá záležitost. Tento konkrétní úkol je jednou z největších výzev, kterým v současné době čelí civilní obrana,“ řekl serveru Drop Site mluvčí civilní obrany Mahmoud Bassal. „Mluvíme o 71 000 tunách sutin roztroušených po různých oblastech pásma Gazy,“ řekl. „Otázka těžké techniky je nyní kritickým a velmi důležitým aspektem při řešení tohoto úkolu, stejně jako potřeba specialistů a odborníků s potřebnými dovednostmi a schopnostmi, kteří by do Gazy přijeli a podpořili týmy civilní obrany při plnění tohoto extrémně obtížného humanitárního úkolu… Pokud situace zůstane taková, jaká je, nebudeme schopni za současných podmínek provádět vyzvedávací operace. I kdyby bylo k dispozici několik těžkých strojů, vyzvednutí těl zpod trosek by stále trvalo dlouho.“

V pondělí se davy v různých čtvrtích města Gaza shromáždily u velkých hromad sutin a k rozbíjení obrovských kusů betonu a hledání mrtvých těl používaly pouze kladiva. Krvácené tělo bylo vyzvednuto a v dece odneseno do čekající sanitky.

Palestinci v Gaze se snaží vytáhnout těla z trosek. 20. října 2025. ( Video od Abdela Qadera Sabbaha.)

„Toto je problém, který nás skutečně šokoval – dvojí metr, s nímž mezinárodní organizace věnují nesmírnou pozornost pátrání po tělech izraelských vězňů, zatímco ve skutečnosti se pod troskami pohřešuje 10 000 Palestinců,“ řekl Bassal. „Toto je lidská bytost a toto je také lidská bytost; oba mají právo být pohřbeni humánně. Izraelská okupace a zjevně i mezinárodní systém však mají nepochybně problém to pochopit a vyrovnat se s konceptem lidskosti.“

V Gaze je také neznámý počet Palestinců, kteří jsou jednoduše pohřešováni a jejich rodiny nevědí, zda byli zabiti, uneseni a uvězněni izraelskou armádou.

Šestnáctiletý syn Aminy Salem Abu Mousy, Obeida, zmizel 29. května při cestě do takzvaného centra pro distribuci pomoci Nadace pro humanitární pomoc Gazy (GHF) poblíž koridoru Netzarím jižně od Vádí Gaza a nikdy se nevrátil.

„Nic jsem neslyšela a nikdo mi o něm nic neřekl. Nevím, jestli zemřel, jestli zemřel jako mučedník, jestli byl uvězněn nebo zatčen, nebo jestli byl zastřelen a sežrali ho psi. Nevím. Jen chci, aby mi o něm někdo něco řekl,“ řekla Abu Mousa serveru Drop Site. Od května, kdy GHF začala v Gaze působit, bylo izraelskými vojáky a americkými žoldáky zabito více než 2600 Palestinců v místech s humanitární pomocí nebo v jejich blízkosti, či v konvojích kamionů. „Šel tam, protože říkali, že je tam pomoc a že se rozdává pomoc. Tak si vzal průkaz totožnosti a přišel nám pomoc přinést. Hladověli jsme, neměli jsme mouku, neměli jsme co jíst. Všechno bylo zavřené, všechny obchody byly zavřené. Nebylo nic k jídlu, vůbec nic,“ řekla. „Přišel, stejně jako ostatní, jako mladí muži, jako ženy, jako ti ostatní, co odešli. Jeho bratři se vrátili a jeho sousedé se vrátili, ale on se nevrátil. Pořád se nevrátil.“

Od doby, kdy začátkem tohoto měsíce vstoupilo v platnost příměří a byly zlikvidovány objekty GHF, Abu Mousa každý den chodí na prašné místo v Necarimu hledat svého syna. „Chodím sem jen proto, abych ho viděla a cítila ho. Abych věděla, kde je. Chci někoho, kdo mi dá jistotu. Byl to on, kdo mi doma dělal společnost, pomáhal mi, nosil mi všechno. Bez něj se dům zdál prázdný. Bez něj se můj dům zdál prázdný,“ řekla. „Existují očití svědci, kteří řekli, že byl zraněný a armáda ho odvezla. Chci vědět, jestli ho armáda odvezla a kam ho odvezla. Pohřbili ho? Zadrželi ho? Potřebuji to vědět. Mám právo vědět, kde je můj syn.“

Amina Salem Abu Mousa na místě bývalého GHF poblíž koridoru Netzarim, kde zmizel její syn. ( Video od Abdela Qadera Sabbaha.)

Izrael v posledních dvou letech zadržel tisíce Palestinců z Gazy a Západního břehu Jordánu, čímž se počet palestinských vězňů zdvojnásobil na více než 11 000. V rámci dohody o příměří bylo začátkem tohoto měsíce propuštěno téměř 2 000 palestinských vězňů – včetně 1 700 z Gazy – výměnou za zbývajících 20 žijících izraelských vězňů. Podle ministerstva zdravotnictví Izrael také vrátil těla 165 Palestinců výměnou za těla mrtvých izraelských vězňů. Některá těla nesla známky mučení a popravy, měli stále svázané ruce a nohy nebo zavázané oči. Těla byla do Gazy vrácena s čísly místo jmen, což donutilo ministerstvo zdravotnictví zveřejnit fotografie rozkládajících se mrtvol online, aby se rodiny mohly pokusit identifikovat své blízké. Dosud bylo identifikováno jen asi dvě desítky. Nejméně 135 těl bylo drženo v Sde Neiman, vězeňském táboře v Negevské poušti, který je proslulý extrémním zneužíváním a mučením vězňů, uvedli zdravotničtí úředníci listu Guardian. Uniklé fotografie a výpovědi svědků z místa ukazují palestinské vězně držené v klecích, se zavázanýma očima a pouty, připoutané k nemocničním lůžkům a nucené nosit pleny.

„Takto byla těla vězňů přivezena z Gazy – se zavázanýma očima, svázaná jako zvířata a se známkami těžkého mučení a popálenin,“ napsal na sociálních sítích Dr. Munir al-Bursh, generální ředitel ministerstva zdravotnictví. „Nezemřeli přirozenou smrtí – byli popraveni svázaní, což je válečný zločin, který vyžaduje naléhavé mezinárodní vyšetřování a stíhání pachatelů.“

Od Abdela Qadera Sabbaha

Úvodní fotografie: Vivian Al-Har, palestinská žena, jejíž syn je pohřben pod troskami jejího domu poté, co izraelský nálet zabil celou její rodinu, sedí na zničeném hřbitově v Gaze. 20. října 2025. (Snímek obrazovky z videa Abdela Qadera Sabbaha.)