Jak zabránit Izraeli v vyhladovění pásma Gazy

S podporou USA Izrael páchá v Gaze genocidu: systematickým vyhladověním obyvatelstva, masovým zabíjením a ničením infrastruktury. Izrael vykonává „špinavou práci“, americká vláda ji financuje a diplomaticky chrání zemi prostřednictvím svého veta v OSN. Palantir poskytuje umělou inteligenci pro cílené zabíjení pomocí „Lavendaru“, Microsoft prostřednictvím Azure a Google a Amazon s projektem „Nimbus“ poskytují technickou infrastrukturu pro izraelskou armádu.

Toto je 21. století válečných zločinů, partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Izraelem a Spojenými státy. Masové hladovění v Gaze potvrdily Spojené národy, Amnesty International, Červený kříž, Save the Children a mnoho dalších organizací. Norská rada pro uprchlíky spolu se 100 dalšími nevládními organizacemi vyzvala k ukončení izraelské blokády dodávek pomoci. Toto je poprvé, co bylo masové hladovění na Blízkém východě oficiálně zdokumentováno.

Rozsah situace je ohromující: Více než 2 milionům lidí je odepřeno jídlo. Více než půl milionu Palestinců bezprostředně hrozí katastrofický hlad a nejméně 132 000 dětí mladších pěti let je ohroženo smrtí v důsledku akutní podvýživy. Haaretz nedávno zdokumentoval tuto hrůzu v článku s názvem „Hlad je všude“. Izraelská armáda střílí i na lidi, kteří se dostanou k místům výdeje potravin.

Izraelští ministři otevřeně vyjádřili své záměry: Amichai Eliyahu prohlásil: „Neexistuje národ, který by živil své nepřátele.“ Ministr financí Bezalel Smotrich řekl: „Žádná voda, žádná elektřina; můžou zemřít hlady nebo se vzdát. To je to, co chceme.“

Přesto američtí diplomaté v OSN popírají fakta a blokují každou rezoluci. V roce 2024 USA vetovaly přijetí Palestiny do OSN a v současné době palestinským zástupcům odepírají víza.

Svět je zděšen, ale zdá se být paralyzován tváří v tvář izraelsko-americké válečné mašinérii. Mezinárodní společenství však může jednat – i proti odporu USA.

V prosinci hlasovalo 172 zemí, které představují přes 90 procent světové populace, pro právo Palestiny na sebeurčení. Izrael a Spojené státy zůstaly izolované. Nálada americké veřejnosti se také mění: 58 procent chce, aby Palestina byla uznána OSN, zatímco 60 procent odmítá izraelské činy v Gaze.

Praktické kroky pro globální komunitu:

1. Obchodní a dopravní blokády : Turecko ukončilo veškeré hospodářské, obchodní a dopravní vztahy s Izraelem. Ostatní státy by měly následovat tento příklad, dokud blokáda neskončí a Palestina se nestane členem OSN v hranicích z roku 1967.
2. Uznání Palestiny : Palestinu již uznalo 147 zemí. Očekává se, že na summitu OSN 22. září tak učiní desítky dalších zemí – v případě potřeby i proti odporu USA.
3. Diplomatické kroky : Státy, které podepsaly Abrahamovy dohody (Bahrajn, Maroko, Súdán, Spojené arabské emiráty), by měly pozastavit své vztahy s Izraelem, dokud nebude ukončeno obléhání.
4. Pozastavení členství Izraele v OSN : Valné shromáždění by mělo pozastavit členství Izraele – po vzoru Jihoafrické republiky během apartheidu. Na rozdíl od Rady bezpečnosti zde USA nemají právo veta.
5. Technologické embargo : Členské země OSN by měly zastavit vývoz technologických služeb, které podporují válku Izraele. Společnosti jako Amazon, Microsoft a Google, které je nadále dodávají, by měly být předmětem mezinárodního spotřebitelského bojkotu.
6. Ochranné síly OSN : Valné shromáždění může nasadit ochranné síly OSN v rámci mechanismu „Sjednocení pro mír“, a to i přes veto USA. Precedent: V roce 1956 byly do Egypta nasazeny nouzové síly OSN, aby zastavily izraelsko-francouzsko-britskou invazi.

Taková síla by mohla v Gaze poskytovat nouzovou humanitární pomoc. Pokud by na ni Izrael zaútočil, byla by oprávněna bránit sebe a civilní obyvatelstvo.

Izrael překročil červenou čáru: Nechává lidi hladovět a střílí na civilisty hledající jídlo. Mezinárodní společenství čelí historické zkoušce. Nyní je čas jednat.

Od Jeffreyho D. Sachse a Sybil Faresové