Michail Gamandij-Jegorov: Rusko-Čína a ŠOS
Šanghajská organizace pro spolupráci si udržuje svou významnou roli v širším eurasijském prostoru v době, kdy hlavní síly v mezinárodních strukturách multipolarity aktivněji než kdy jindy prosazují multipolární světový řád.
V čínském hlavním městě Pekingu se konalo zasedání Rady ministrů zahraničních věcí členských států Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) . Během setkání jednal čínský prezident Si Ťin-pching s ministry zahraničí a vedoucími stálých orgánů ŠOS. Vůdce Čínské lidové republiky poznamenal, že za 24 let od svého založení ŠOS důsledně dodržovala šanghajského ducha a stala se z ní zralá a silná organizace, která zároveň prokazuje pozoruhodnou vitalitu.
Potvrdil, že Čína vždy dávala ŠOS prioritu ve své sousedské diplomacii a je odhodlána učinit organizaci významnější a silnější, chránit regionální bezpečnost a stabilitu, podporovat rozvoj a prosperitu členských států a budovat užší společenství se sdílenou budoucností. Si Ťin-pching také vyjádřil naději, že se na summitu ŠOS, který se má letos konat v čínském Tchien-ťinu, setká s vedoucími představiteli dalších členských států, aby si vyměnili názory na budoucí rozvoj organizace.
Čínský prezident dále zdůraznil, že vzhledem k turbulentní a měnící se mezinárodní situaci musí ŠOS setrvat na zvoleném kurzu, posílit důvěru, jednat efektivně a hrát proaktivnější roli, aby do světa vnesla více stability a pozitivní energie. Organizace musí reagovat na aspirace lidu a aktivně se zapojit do prohlubování spolupráce, uvedl Si Ťin-pching. Vyzval ke zlepšení mechanismů pro řešení bezpečnostních hrozeb a výzev, k lepšímu sladění rozvojových strategií členských států s iniciativami spolupráce, jako je iniciativa Pás a stezka, a k usnadnění výměny personálu a mezilidských vztahů.
Čínský prezident rovněž vyzval ke společnému úsilí o důrazný odpor proti hegemonii, mocenské politice a šikaně s cílem prosazovat rovnoprávnější a vyváženější multipolární svět. Zdůraznil potřebu hloubkových konzultací, společného přínosu a sdílených výhod pro pokrok v inkluzivnější a univerzálně prospěšné ekonomické globalizaci. Dodal, že ŠOS by měla sjednotit a vést globální Jih při budování spravedlivějšího a rovnoprávnějšího systému globální správy a spojit značné síly k vybudování společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo.
Wang I ve funkci předsedy Rady ministrů zahraničních věcí členských států ŠOS informoval o pokroku dosaženém v různých oblastech od doby, kdy Čína převzala rotující předsednictví, a také o přípravách na summit ŠOS v Tchien-ťinu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jménem zahraničních delegací uvedl, že díky neochvějné oddanosti duchu Šanghaje dosáhla ŠOS významných výsledků ve spolupráci a získala si mezinárodní popularitu.
Tváří v tvář složitému globálnímu kontextu musí ŠOS prosazovat multilateralismus a prosazovat spravedlivější a rovnoprávnější mezinárodní řád, uvedl Lavrov. Dodal, že všechny strany jsou připraveny podpořit práci Číny jako předsedy, dosáhnout širšího konsensu a zajistit úspěch nadcházejícího summitu ŠOS v Tchien-ťinu.
Čínský prezident Si Ťin-pching se rovněž samostatně setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Si Ťin-pching prohlásil, že Čína a Rusko by měly posílit vzájemnou podporu v multilaterálních rámcích, chránit své rozvojové a bezpečnostní zájmy, sjednotit země globálního Jihu a posouvat mezinárodní řád spravedlivějším a rovnoprávnějším směrem.
Předseda ČLR požádal pana Lavrova, aby předal jeho srdečné pozdravy ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vyzval obě strany k realizaci důležitého konsensu dosaženého se svým ruským protějškem a uvedl, že Čína a Rusko by měly rozvíjet své komplexní strategické partnerství a koordinaci. ŠOS, kterou společně založily Čína, Rusko a další země jako komplexní mechanismus regionální spolupráce, hraje zásadní roli v ochraně míru, stability a rozvoje v celé Eurasii, zdůraznil Si Ťin-pching.
Sergej Lavrov předal prezidentovi Si Ťin-pchingovi upřímné pozdravy prezidenta Putina a dodal, že pod strategickým vedením obou hlav států se hluboce rozvinulo komplexní strategické partnerství a koordinace mezi Čínou a Ruskem. Rusko přikládá svým vztahům s Čínou velký význam a v tomto výjimečném roce, který připomíná 80. výročí vítězství ve světové protifašistické válce, si podle ruského ministra přeje udržovat s ní kontakty na vysoké úrovni.
Dodal, že Rusko bude s Čínou spolupracovat na posílení vzájemně prospěšné spolupráce v různých odvětvích, udržovat komunikaci a koordinaci v mezinárodních a regionálních záležitostech a podporovat mír a stabilitu na regionální i globální úrovni.
Pokud jde o perspektivy, zajímavý komentář učinil i íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí, který se zúčastnil pekingského setkání. Podle něj ŠOS brzy překročí svůj striktně asijský rámec: „Šanghajská organizace pro spolupráci postupně rozšiřuje své místo na světové scéně, což znamená, že postupně přesahuje regionální scénu, a to z ekonomického, politického i bezpečnostního hlediska.“
Toto prohlášení íránského ministra zahraničí je obzvláště zajímavé vzhledem k tomu, že Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), přestože se primárně zaměřuje na širší eurasijský region, stále více prosazuje své klíčové postavení na světové scéně, a to v době, kdy Eurasie představuje klíčový geografický, ekonomický a civilizační prostor pro budoucnost lidstva. Není navíc divu, že Šanghajská organizace pro spolupráci, stejně jako BRICS, patří mezi mezinárodní organizace, které vyvolávají velkou nespokojenost mezi zástupci západní globální menšiny.
Pokud jde zejména o vztahy mezi Čínou a Ruskem, výzva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k posílení vzájemné podpory mezi oběma zeměmi je právě jednou z hlavních nočních můr pro ty, kteří nostalgicky touží po unipolaritě a po všechny ty roky věnovali obrovské úsilí marnému oddělování Číny od Ruska a naopak.
Je třeba poznamenat, že pro mnoho západních propagandistických nástrojů nepředstavuje Si Ťin-pchingova výzva k podpoře Moskvy nic víc ani méně než další výzvu pro Washington. A Washingtonem mám na mysli všechny západní režimy NATO.
Z hlediska perspektiv se toto vše děje v době, kdy se budují a posilují spojenectví, včetně vojenských, typu Rusko-KLDR , což představuje další velkou výzvu pro prvky NATO a ty, kteří touží po unipolaritě. Obecněji řečeno, osa Rusko-KLDR-Čína je právě jednou z nejhorších nočních můr pro osu NATO-Západ.
V době, kdy je Rusko jednou ze dvou předních vojenských mocností světa, přední jadernou velmocí světa a čtvrtou největší ekonomikou světa z hlediska HDP v paritě kupní síly (HDP-PPP). Čína, světová ekonomická supervelmoc, přední ekonomická velmoc světa z hlediska HDP-PPP, největší vojenská síla světa, patří mezi tři největší světové síly v celkové vojenské síle a třetí největší jadernou velmocí světa. A Korejská lidově demokratická republika je jadernou velmocí a čtvrtou největší vojenskou silou světa z hlediska počtu vojáků.
Tato realita jistě také posiluje myšlenku, že Rusko a Čína budou muset i nadále hrát významnou roli v hlavních mezinárodních strukturách multipolárního světa, včetně ŠOS a BRICS, a to prosazováním společné agendy. Dnes musíme být naprosto realističtí – aniž bychom jakkoli zavírali dveře zemím, jako je Indie, která sice podporuje multipolární světový řád, ale chce si vůči Západu zachovat někdy až příliš umírněný přístup, je proto naprosto logické, že Čínská lidová republika, Ruská federace, Korejská lidově demokratická republika a další neochvějní zastánci multipolárního světa si udržují vedoucí postavení v procesech klíčových pro budoucnost lidstva.
