Další evropský pravicový vůdce je trestně stíhán, tentokrát v Rakousku

Rakouský politický vůdce Herbert Kickl (FPÖ) nyní čelí stíhání poté, co mu byla odebrána imunita. Připojuje se k dlouhému seznamu pravicových politiků, kteří čelí trestnímu stíhání, protože jejich popularita roste

Téměř v každé větší zemi v Evropě čelí pravice soudnímu řízení a v případě Německa přímému zákazu celé strany. Nyní v Rakousku čelí stíhání lídr Strany svobody Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl poté, co mu byla odebrána imunita.

Rakouský státní zástupce, Hospodářská a korupční prokuratura (WKStA), chce zahájit vyšetřování Kickla kvůli obvinění, že poskytl křivé svědectví při vyšetřování parlamentního výboru. Rakouský parlament odhlasoval zbavení jeho imunity, což umožní vyšetřování pokročit, přičemž proti Kicklovi hlasovala každá strana kromě jeho.

Rakouský státní zástupce se zabývá různými tématy, včetně tvrzení, že jeho strana použila veřejné prostředky k platbě za reklamy výměnou za příznivé zpravodajství ze strany médií.

Pozoruhodné je, že Kicklova strana skončila na prvním místě během celostátních voleb na začátku letošního roku, ale všechny strany mu zablokovaly vytvoření koalice. V současnosti je jeho strana populárnější než kdykoli předtím, 34 procent voličů uvedlo, že by stranu podpořilo. Během celostátních voleb získala FPÖ pouze 29 procent hlasů, zatímco jejich rival, Rakouská lidová strana (ÖVP), od voleb dramaticky poklesla.

Politik ÖVP, Christoph Zarits, podal žádost o zbavení Kicklovy imunity.

Kickl se bránil a řekl rakouským médiím, když byl poprvé obviněn, že se „nestaral o reklamy“, když byl v letech 2017 až 2019 ministrem vnitra. Jeho strana označila zbavení Kicklovy imunity za politický manévr určený k útoku na stranu, protože roste v popularitě.

V celé Evropě se soupeřící strany uchylují k trestnímu stíhání, aby zasáhly své soupeře, jako je stíhání Matta Salviniho v Itálii za jeho roli při blokování lodí s migranty přistávajícími v Itálii během jeho působení ve funkci ministra vnitra. Ve Francii v současnosti čelí prezidentská kandidátka Marine Le Penová soudu kvůli tvrzení, že zneužila fondy EU pro domácí politiku, přičemž předsedovi parlamentu Národního shromáždění hrozí roky vězení a zákaz účasti v politice na léta.

Německá Alternativa pro Německo (AfD) navíc čelí vážné hrozbě zákazu navzdory tomu, že strana v současnosti volí druhou nejoblíbenější stranu v zemi.

Rumunský ústavní soud v poslední době asi nejvíce šokoval a zrušil celé prezidentské volby, protože pravicový skeptický vůči NATO Calin Georgescu zvítězil daleko před svým rivalem. Ústavní soud tvrdil, že jde o „zasahování do cizích voleb“, ale na podporu svých tvrzení neposkytl téměř žádné důkazy. Je to nebezpečný precedens pro budoucí volby, ve kterých mohou soudy zrušit celé volební výsledky jen proto, že se jim výsledek nelíbí.

Maďarský premiér Viktor Orbán se k takovému vývoji nedávno vyjádřil a poznamenal, že „demokracie je pouze tehdy, když vyhrají. A všechno je oprávněné nás zastavit, pokud se zdá, že vyhrajeme.“

Kancléř Karl Nehammer, jehož ÖVP dříve vytvořila dvě koalice s FPÖ, vyloučil, že by vstoupili do vlády s Kicklem v čele. Kickla tehdy označil za „bezpečnostní riziko“.

Kickl je v Rakousku pro liberální demokraty rozdělující postavou. Během pandemie Covid-19 prý nechvalně šířil konspirační teorie a pochybná lékařská tvrzení a propagoval používání Ivermectinu, léku používaného k léčbě parazitických červů u zvířat, což se ale nakonec ukázalo jako pravdivé.

Světovou zdravotnickou organizaci také jednoznačně a pravdivě nazval „nástrojem k prosazování mocenských zájmů“.

FPÖ prosazovala tvrdý postoj k migraci a vyzvala ke zrušení sankcí proti Rusku a také k omezení vojenské pomoci Ukrajině.

Rakouští poslanci také rozhodli o zbavení imunity třem dalším členům strany FPÖ, kteří se zúčastnili pohřbu bývalého poslance, kde se skandovalo nacistické heslo.

Poslanci jsou obviněni z porušení zákona z roku 1947, který zakazuje propagaci ideologie nacistické strany a také její obnovu či popírání zločinů proti lidskosti spáchaných nacisty.