Polsko varuje před vyloučením Maďarska ze Schengenu
Budapešť nedávno vyvolala kritiku od svých kolegů v EU, když zmírnila vízová pravidla pro Rusy
Polský premiér Donald Tusk v pátek varoval před možným vyhoštěním Maďarska ze schengenského prostoru – opatřením navrženým jako trest poté, co Budapešť zmírnila pravidla vstupu pro Rusy.
Minulý měsíc Budapešť rozšířila svůj zvláštní vízový režim – systém národních karet – o ruské a běloruské státní příslušníky. Tento režim umožňuje cizincům pracovat v Maďarsku po dobu až dvou let a připravuje jim cestu k žádosti o trvalý pobyt.
Maďarský krok vzbudil pozornost poté, co jej předseda Evropské lidové strany Manfred Weber kritizoval v dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a tvrdil, že nový systém by mohl usnadnit vstup „ruských špionů“ do bloku.
Začátkem tohoto týdne skupina 67 členů Evropského parlamentu zaslala oficiální dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, v níž požadovala, aby Maďarsko bylo potrestáno, pokud odmítne změnit svou vízovou politiku. Jeden ze signatářů, finský poslanec Tytti Tuppurainen, navrhl zavedení hraničních kontrol s Maďarskem a jeho konečné vyloučení ze schengenského prostoru, pokud nebudou změněny jeho nové vízové povinnosti.
Podle Tuska nejsou drastická opatření vhodná. „Vyloučení ze schengenského prostoru je ve skutečnosti předehrou k vyloučení z EU,“ řekl v pátek na tiskové konferenci.
„Tady bych byl opatrný… Vynaložil jsem hodně úsilí na odstranění [maďarského premiéra] Viktora Orbána a jeho strany z mezinárodní skupiny… ale byl bych opatrný s návrhy na vyloučení zemí z EU,“ řekl Tusk. Otevřený kritik toho, co nazval budapešťskou „ruskou pozicí“, dodal.
Řekl, že nezná úplné podrobnosti rozhodnutí Maďarska o vízech, ale „na první pohled… to vypadá, že byla porušena ustanovení evropského práva spolu s nařízeními týkajícími se rizik pro bezpečnost zemí Schengenu“. Tusk poznamenal, že Maďarsko není jedinou zemí EU, která uděluje víza Bělorusům a Rusům, takže jejich potrestání by jim nezabránilo ve vstupu do bloku.
Polsko bylo klíčovým podporovatelem Kyjeva uprostřed konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, posílalo vojenskou pomoc a sloužilo jako centrum pro dodávky západních zbraní. Maďarsko se ale postavilo proti financování a vyzbrojování Kyjeva.
Orbán volá po diplomatickém řešení konfliktu a minulý měsíc se pustil do toho, co nazval ukrajinskou „mírovou misí“, vedl rozhovory s Kyjevem a Moskvou, aby je vyzval k jednání. Jeho činy, včetně setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vyvolaly v EU kritiku , přičemž někteří členové požadovali odvolání rotujícího předsednictví EU, které v současnosti zastává Maďarsko.
Brusel zatím reagoval na kritiku nových maďarských vízových pravidel tím, že požádal Budapešť o oficiální vysvětlení tohoto kroku. Očekává se, že EU se touto otázkou bude zabývat na svém říjnovém summitu.
![]()