Thierry Meyssan: Obnoví Donald Trump válku proti Íránu?
Nikdo nedokáže vysvětlit, jaké zájmy vedly Spojené státy k válce proti Íránu. Nikdo také nedokáže říci, zda bude tato „zbytečná válka“, jak ji nazval německý prezident Frank-Walter Steinmeier, obnovena, či nikoli. Obě strany se na ni přesto připravují.
Prezident Trump utrpěl při volbách v polovině volebního období drtivou porážku. Drtivou z hlediska jejích důsledků: ztratil většinu v obou komorách. Ne však, pokud se na hlasování podíváme podrobněji: na mnoha místech činila většina pouhých několik set, ba dokonce desítek hlasů.
Důvodů tohoto neúspěchu je mnoho, ale tím nejdůležitějším je obrat Donalda Trumpa, který odmítal zapojit zemi do nových válek, a přesto zahájil válku proti Íránu [1].
Existují dvě možné interpretace této změny: buď analytici poukazují na vliv Benjamina Netanjahua a „revisionistických sionistů“, kteří financovali Trumpovu prezidentskou kampaň, anebo zmiňují vydírání (aféra Epstein?), které údajně donutilo prezidenta, aby se přiklonil ke „straussovcům“.
Ať už je tomu jakkoli, Spojené státy již nemají možnost pokračovat v tomto konfliktu, který samy vyvolaly:
Prezident již nemá většinu v komorách Kongresu a poslanci mu zabrání v tom, aby pokračoval touto cestou; Státy Perského zálivu se každý den trochu více vzdalují od svého amerického patrona, protože ho již nepovažují za ochránce, ale za zdroj svých problémů;
Spojenecké státy, které značně utrpěly ekonomickými důsledky této války, budou velmi nelibě vnímat její prodlužování.
Izrael má mezitím vládu pouze pro vyřizování běžných záležitostí [2]. Odcházející premiér Benjamin Netanjahu může sice vydávat jednu bouřlivou prohlášení za druhou o íránském jaderném nebezpečí, jeho určený nástupce Gabi Eisenkot je však označuje za „absurdní“. Izrael tedy prozatím na Írán nezaútočí.
Válka však pokračuje a každá strana je odhodlanější než kdy jindy držet se svých pozic:
Prezident Trump zřejmě stále považuje Írán za jadernou hrozbu, a to ve vojenském smyslu slova, zatímco jeho zpravodajské služby a odpůrci odstupujícího izraelského premiéra mu neustále opakují, že obvinění Benjamina Netanjahua jsou absurdní.
Washington jako celek si nadále namlouvá, že „síla přináší mír“. Přitom uplynulých osm měsíců jasně ukázalo, že právě demonstrace síly je zdrojem problému. Írán již čtyřicet sedm let neustále kritizuje přítomnost cizích armád v širším regionu Blízkého východu a podařilo se mu přesvědčit celý region.
Teherán je naopak přesvědčen, že Anglosasové mu chtějí zabránit v rozvoji, tak jako to v minulosti vždy činili s národy, které kolonizovali. Íránci se již dvacet jedna let snaží přijít na to, jak zvládnout jadernou fúzi, aby se osvobodili – a osvobodili i třetí svět – od nadvlády ropných nadnárodních společností. V jejich analýze je utvrzuje nedávná iniciativa Rewards for Justice [3]. Washington, který nyní provádí stejný výzkum jaderné fúze, vypsal odměnu za jakékoli informace o íránských jaderných vědcích a o stavu jejich výzkumu. Jasně upřesnil, že se tato odměna netýká pouze případného vojenského výzkumu, ale i velmi konkrétního civilního výzkumu. Ze svých skutečných ambicí tedy již nedělá tajemství.
Donald Trump přizpůsobuje svou rétoriku svým činům. Při příležitosti oslav 11. listopadu (Dne veteránů v USA) právě ujistil, že Spojené státy jsou ve válce s Íránem, a to nikoli od roku 2025, ale již od roku 1979 (návrat imáma Chomejního do Íránu na žádost Zbigniewa Brzezińského [4]). Připomněl atentát z 23. října 1983 v Bejrútu, který si vyžádal životy 241 mariňáků. Podle něj byl tento atentát zosnován Íránem; což je verze, která umožňuje zapomenout na libanonskou občanskou válku, izraelskou okupaci Bejrútu, zvolení libanonského fašistického prezidenta a jeho zavraždění stoupencem sjednocení se Sýrií, stejně jako na masakry palestinských uprchlíků v Sabře a Šatíle. To vše je pro posluchače, kteří o tomto kontextu nic nevědí, velmi těžké pochopit.
Mezitím pokračují válečné přípravy i jednání. Spojené státy reorganizovaly své vojenské rozmístění přesunutím svých bombardérů do Evropy. Írán naopak nasadil na Západě komanda schopná zavraždit politické vůdce, stejně jako Spojené státy a Izrael zbavily Írán jeho vedení.
27. září 2026 zadrželo Spojené království pět osob, které mohly připravovat útok na leteckou základnu Fairford, kde je umístěno patnáct amerických bombardérů používaných ve válce proti Íránu. Jedním z podezřelých je osoba s britsko-íránským dvojím občanstvím. Pentagon se preventivně rozhodl stáhnout své bombardéry z Fairfordu a tankovací letouny z Mildenhallu. Tento týden FBI obvinila Mohammada Baqera Saada Dawooda al-Saadiho, velitele irácké skupiny Kata’ib Hizballáh, který byl zadržen v Turecku 15. května 2026 a na jaře uvězněn v Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Nyní je z vězení stíhán za svou roli v různých spiknutích zaměřených na vraždu Ivanky Trumpové a útok na královskou leteckou základnu Fairford [5].
Šest členů úzkého okruhu prezidenta Trumpa muselo být přemístěno na vojenské základny v blízkosti Washingtonu, včetně ministra financí Scotta Bessenta, který má na starosti „Operaci Ekonomický vyvrhel “ [6].
Pentagon musí být opatrný: generál Mohsen Rezaei, tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti Íránu, sdělil stanici Al-Mayadeen, že pokud by válka znovu vypukla, Írán by zasáhl vzdálené cíle, jako jsou americké základny v Evropě nebo osobnosti odpovědné za agresi. Dosud Írán vyhrožoval pouze vojenským základnám zapojeným do války, nyní však oznamuje, že se zaměří na jakýkoli cíl agresorského státu [7].
Rétorika odstupujícího izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Donalda Trumpa vedla mnoho států k tomu, že zaujímají stanovisko spíše na základě přesvědčení svých médií než na základě konkrétních faktů.
Spojené království pod vedením Keira Starmera označilo Strážce revoluce za teroristickou organizaci [8]. Oficiálně tak reagovalo na zatčení dvou osob, které se chystaly zavraždit novináře íránské monarchistické televize [9], ale ve skutečnosti to premiér Keir Starmer oznámil již o tři měsíce dříve v deníku Jewish Chronicle [10]. V odvetě Írán prohlásil MI6 (zahraniční tajnou službu) za „nepřátelskou“ a Královské námořnictvo i Královské letectvo za „teroristické organizace“ [11].
Argentinská vláda pod vedením Javiera Mileiho rozhodla, že za atentáty v Buenos Aires ze dne 17. března 1992 na izraelské velvyslanectví a ze dne 18. července 1994 na izraelskou pojišťovnu je zodpovědný Írán. Argentinská justice se však v těchto případech neustále popírá, a to do té míry, že přeživší již nevědí, čemu mají věřit. Prezident Milei zařadil Strážce revoluce 31. března tohoto roku mezi „teroristické organizace“ [12]. Považuje je za vinné na základě slov svého přítele Netanjahua, a nikoli na základě vyšetřování své policie a rozsudků svých soudů [13]. Jako „odvetné opatření“ označil Írán argentinské námořnictvo a letectvo rovněž za teroristické [14].
Francie zase obvinila Írán z organizování pirátství chladniček ve svých hypermarketech. Francouzská agentura pro bezpečnost informačních systémů (ANSSI), orgán Generálního sekretariátu národní obrany (DGDN), dokonce s jistotou označila jednotku Shahid Shoostari, která údajně pracuje pro Íránské revoluční gardy [15]. Problém je v tom, že tytéž zdroje dříve připisovaly tyto útoky Rusku a nedokážou vysvětlit, proč by se Írán například zaměřil na Finsko, které bylo rovněž zasaženo stejnými útoky.
Íránský ministr zahraničních věcí Seyed Abbas Araghchi k tomu na X uvedl: „Francouzská vláda, neschopná zvládnout ani chladničky, natož reagovat na stížnosti svého lidu, svaluje odpovědnost za své neúspěchy na ostatní.
Ano, Írán je mocný. Ale na rozdíl od Francie neuplatňujeme svou moc prostřednictvím podpory masakrů v Gaze nebo bombardování škol a nemocnic.“ [16].
Je vždy znepokojující sledovat, jak velké země předkládají groteskní obvinění jako seriózní fakta. Bohužel právě tak se rozpoutávají války.
Odkazy
[1] „@JDVance“, JD Vance, X, 4. listopadu 2026.
[2] „@AvigdorLiberman“, אביגדור ליברמן, X, 12. listopadu 2026.
[3] „Íránský jaderný program“, Rewards for Justice.
[4] „@RapidResponse47“, Rapid Response 47, X, 11. listopadu 2026.
[5] „Stížnost FBI proti Mohammadu Baqerovi Saadovi Dawoodovi al-Saadimu“, Okresní soud pro jižní obvod v New Yorku.
[6] „Šéf amerického ministerstva financí Bessent byl podle zdrojů přesunut na vojenskou základnu kvůli íránským hrozbám“, David Lawder & Kanishka Singh, Reuters, 11. listopadu 2026.
[7] „Rezaei pro Al Mayadeen: Írán v případě útoku zasáhne vzdálené americké základny“, Al-Mayadeen, 11. listopadu 2026.
[8] „Velká Británie zakazuje podporu íránským Islámským revolučním gardám“, Kiran Stacey, The Guardian, 13. července 2026.
[9] „Dva Rumuni uvězněni za pobodání íránského televizního novináře v Londýně“, Nadeem Badshah, The Guardian, 3. července 2026.
[10] „EXKLUZIVNĚ: Na příštím zasedání parlamentu navrhneme zákaz IRGC, říká Starmer“, Daniel Ben David, Jewish Chronicle, 24. dubna 2026.
[11] „Írán označil MI6 za ‚nepřátelskou skupinu‘ a britské námořnictvo a letectvo za ‚teroristické organizace‘“, Islamic Republic News Agency (IRNA), 1. listopadu 2026.
[12] „Vláda prohlásila Islámskou revoluční gardu za teroristickou organizaci“, Clarín, 1. dubna 2026.
[13] „Argentina označila Islámskou revoluční gardu za teroristickou organizaci“, The Times of Israel, 1. dubna 2026.
[14] „Írán v rámci recipročního kroku v souvislosti s IRGC prohlásil argentinské námořnictvo a letectvo za teroristické organizace“, Islamic Republic News Agency (IRNA), 11. listopadu 2026.
[15] „Ofenzivní kybernetické aktivity prováděné íránskými aktéry spojenými s IRGC. Obvinění z útoků s cílem sabotáže a destabilizace namířených proti Francii“, Zpráva úřadu předsedy vlády, 9. listopadu 2026.
[16] „@araghchi“, Seyed Abbas Araghchi, X, 10. listopadu 2026.
Donald Trump relancera-t-il sa guerre contre l’Iran? vyšel 17.11.2026 na voltairenet.org