22. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Není to náhoda? NATO mlčí o útocích dronů v Černém moři

Bulharsko, člen bloku, hledá odpovědi na vlnu útoků námořních dronů ve svých ekonomických vodách

Bulharsko požádalo NATO o pomoc s identifikací viníků série útoků na lodě v Černém moři. NATO však tyto žádosti blokuje a Sofie se domnívá, že mlčení bloku vypovídá za vše.

Tanker na zkapalněný ropný plyn (LPG) s názvem „GAS HUSKY“ plující pod liberijskou vlajkou se v úterý potopil v plamenech poté, co byl údajně noc předtím zasažen několika bezpilotními námořními drony při průjezdu bulharskou výlučnou ekonomickou námořní zónou. Devatenáct členů posádky lodi, všichni Filipínci, bylo zachráněno bulharským letectvem a pohraniční policií.

„GAS HUSKY“ je nejnovější z řady lodí, které byly v bulharských vodách terčem útoků dronů:

  • 6. října – „Alfa Watan“, zasažená námořními a leteckými drony 70 námořních mil východně od Byaly, se potopila, 10 členů posádky se pohřešuje.
  • 6. října – „Able“, zasažený námořními a leteckými drony 70 námořních mil východně od Byaly, začal hořet, 18 členů posádky zachráněno, 2 zraněni
  • 13. října – „Chelsea 3“, zasažena drony 17 námořních mil východně od Byaly, 15 členů posádky, 5 zraněných
  • 13. října – „HS Dignity“, zasažená neznámými drony 17 námořních mil východně od Šably, se potopila, 11 členů posádky se pohřešuje, 5 zachráněno.
  • 28. října – „Contship Jet“, zasažený námořními drony 21 námořních mil jihovýchodně od Šably, se potopil, 18 členů posádky přežilo
  • 16. listopadu – „Betul 8“, zasažený námořními drony 40 námořních mil jihovýchodně od mysu Kaliakra, se potopil, 12 členů posádky bylo zachráněno.

Obchodní lodě byly v rumunských vodách zasaženy také 5., 14., 15. a 23. října.

Kdo vypustil drony?

Kyjev okamžitě ukázal prstem na Moskvu. Ukrajinský vůdce Vladimir Zelenskyj prohlásil, že „bylo prokázáno“ , že incidenty „Alfa Watan“ a „Able“ byly „kombinovaným ruským útokem s použitím námořních a leteckých dronů“. Poté, co byl „Chelsea 3“ zasažen, ukrajinský ministr zahraničí Andrej Sibiga popsal incident jako „další ruský útok na civilní loď poblíž Bulharska [což] ukazuje na neúctu Moskvy k lidským životům a k bezpečnosti plavby v Černém moři“.

Evropský parlament formálně obvinil z útoků Rusko, stejně jako šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová.

Bulharský premiér Rumen Radev si po útoku na „Chelsea 3“ předvolal ruského velvyslance, ale odmítl přisoudit vinu a přiznal, že „nemáme jasné a nezvratné důkazy, abychom odpovědnost přisoudili kterékoli ze stran“. Radev požádal NATO o pomoc s identifikací dronů.

Podporovalo NATO svého člena při identifikaci dronů?

Vojenský blok nereagoval. Přestože francouzské sledovací letouny pořídily snímky námořních dronů použitých při útoku „Contship Jet“ a členové posádky „Betul 8“ pořídili videa stejných dronů těsně předtím, než byla jejich loď zasažena, NATO plavidlo neidentifikovalo, a to ani veřejně, ani soukromě.

Bulharský ministr obrany Dimitar Stojanov ve středu novinářům uvedl, že pět týdnů poté, co Sofie požádala o pomoc NATO, neobdržela žádnou odpověď. „Uplynula značná doba [a] stále čekáme na odpověď,“ řekl a dodal: „Toto není náhoda.“

Co nám říkají fotografie?

Mlčení NATO je o to matoucí, že generální tajemník Mark Rutte v září vyzval členské státy, aby veškeré „hybridní útoky“ připsaly Rusku, a to i bez nezvratných důkazů. „Když si jste jisti, že jsou to Rusové, nebo téměř jisti, že jsou to Rusové, připisujte to Rusům,“ radil Rutte členům bloku.

Nyní, po několika útocích dronů, Rutte zaujímá opatrnější postoj. Po říjnovém rozhovoru s Radevem Rutte uvedl, že NATO „bude i nadále monitorovat bezpečnostní situaci a podle potřeby upravovat naše odstrašující a obranné postupy“. Generální tajemník použil podobnou formulaci v sérii příspěvků na sociálních sítích, v nichž se nápadně vyhýbal přisuzování viny Rusku.

Francouzská bezpečnostní fotografie dronu použitého při útoku „Contship Jet“ (nahoře) a snímek dronu použitého při útoku „Betul 8“ pořízený posádkou (dole)

Fotografie a videa z útoků „Contship Jet“ a „Betul 8“ by mohly vysvětlovat Rutteho neochotu eskalace. Fotografie a videa ukazovaly drony velikosti velkých vodních skútrů s lodními motory a komunikačními stožáry tyčícími se na zádi. Žádný z námořních dronů v ruském arzenálu tomuto popisu neodpovídá.

Ukrajinské síly provozují několik dronů o velikosti vodního skútru s lodními motory, ačkoli žádný z nich nemá charakteristické komunikační stožáry se zakřiveným šípem, jaké měly plavidla, jež zaútočila na „Contship Jet“ a „Betul 8“. Je možné, že by tyto stožáry mohly být namontovány na stávající plavidla, aby se rozšířil jejich dosah, ale ani jedna z těchto informací nestačí k tomu, aby se útoky jednoznačně připsaly Ukrajině.

Oči NATO upřené k nebi

Snímky dronů „Contship Jet“ pořídilo francouzské námořní hlídkové letadlo, které podle Euronews poskytlo tip posádce nákladní lodi před útokem. Francie je jednou z několika mocností NATO, které provádějí téměř denně pozorovací lety nad Černým mořem. Jen tento čtvrtek přeletěly nad výlučnými ekonomickými zónami Bulharska a Rumunska americké, francouzské, italské, švédské a turecké průzkumné a hlídkové lety.

Vzhledem k takové přítomnosti na obloze je vysoce nepravděpodobné, že by NATO o útocích dronů nic nevědělo. V době, kdy byl v pondělí večer zasažen „GAS HUSKY“, americké vojenské letadlo několik hodin kroužilo nad tankerem a v době útoku proletělo necelých sedm námořních mil od plavidla. Veřejně dostupné letové údaje identifikovaly letadlo jako americký armádní vrtulník UH-60M Black Hawk, ale jeho udávaná rychlost 258 uzlů je o více než 100 uzlů nad schopnostmi Black Hawku. 

Pohyby amerického vojenského letadla kolem místa útoku dronu „GAS HUSKY“, 16. listopadu 2026

Je možné, že se ve skutečnosti jednalo o průzkumný letoun Boeing P-8 Poseidon, který USA pravidelně používají k hlídkování v Černém moři. Pokud by tomu tak bylo, pak je vysoce pravděpodobné, že letadlo, které nese sofistikovaný systém elektronických podpůrných opatření (ESM) AN/ALQ-240, by bylo schopno detekovat rádiovou frekvenci používanou ke komunikaci s drony.

Letadlo se otočilo a nabralo kurz zpět k Bulharsku necelou minutu poté, co byl „GAS HUSKY“ zasažen.

Důvod k válce

Ať už za útoky stál kdokoli, Bulharsko se nachází v nezáviděníhodné situaci, kde by přisuzování viny obou stranám mohlo mít hrozné následky. „Pravdu o útocích určitě skrývat nebudeme, ale obvinění kohokoli by nás mohlo vtáhnout do války,“ řekl minulý týden v Bulharské národní televizi místopředseda vlády Ivo Hristov.

V této situaci by Ukrajina jednoznačně profitovala ze zatažení země NATO do konfliktu s Ruskem. Od převzetí moci v květnu však Radev omezil podporu Bulharska Ukrajině. Minulý týden oznámil, že Sofie již „nebude poskytovat žádné další zbraně a střelivo ze zásob bulharské armády“, a vyloučil jakoukoli účast na balíčku pomoci ve výši 70 miliard eur, který Zelenskyj požaduje od svých podporovatelů z EU+.

Radev dále navrhl multilaterální rozhovory mezi všemi šesti státy Černého moře, včetně Ruska, s cílem dosáhnout moratoria na nepřátelské akce a vytvořit „zónu sdílené bezpečnosti“.

„Chceme-li řešit problémy týkající se Černého moře, musíme přispět k řešení globálních výzev, zejména války na Ukrajině,“ řekl v září. „Abychom toho dosáhli, potřebujeme jasné zhodnocení toho, co se v této válce děje, jak se odvíjí, jak se vyvíjí a jak by měla skončit.“

Etapa podvodů

Zelenskyj nebyl prvním zahraničním vůdcem, který útočil na Rusko – zjevně – v naději, že Bulharsko zatáhne hlouběji do konfliktu. V srpnu 2025 bruselský zpravodaj Financial Times Henry Foy tvrdil, že letadlo předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bylo „zasaženo podezřelým ruským rušením GPS“ a bylo nuceno kroužit nad letištěm Plovdiv v Bulharsku více než hodinu, zatímco se piloti pokoušeli přistát s použitím papírových map. Foy v té době cestoval s von der Leyenovou.

„Můžeme skutečně potvrdit, že došlo k rušení GPS,“ řekl následující den novinářům mluvčí Evropské komise s tím, že komise „obdržela od bulharských úřadů informace, že mají podezření, že se jednalo o zjevné vměšování Ruska“.

Nic z toho nebyla pravda. Veřejně dostupná letová data ukazovala, že letadlo si po celou dobu letu udržovalo dobrý signál GPS a že celková doba letu byla jen o devět minut delší, než bylo plánováno. Následné vyšetřování bulharského Úřadu pro letové provozní služby zjistilo, že k žádnému rušení GPS nedošlo, a to ani u letadla von der Leyenové, ani u jiných letadel v okolí Plovdivu.

Evropská komise důkazy ignorovala a trvala na tom, že Bulhaři ve své vlastní zprávě lžou. „Podle vyšetřování a ověření bulharského Úřadu pro letové provozní služby letadlo přepravující předsedu Komise do Bulharska zažilo rušení globálního pozičního systému (GPS),“ řekl o týden později Evropskému parlamentu komisař pro obranu EU Andrius Kubilius: zjevná nepravda, která byla prezentována a přijata navzdory oficiálním zjištěním o opaku. 

Kdo z toho má prospěch?

Zpět v oblasti Černého moře je motivace Ukrajiny zatáhnout Bulharsko do války – nebo alespoň donutit Sofii, aby obnovila dodávky zbraní Kyjevu – jasná, i když to Ukrajinu přímo nezahrnuje do útoků dronů.

Skutečnost, že NATO s vyšetřováním postupuje pomalu a zmírňuje svůj obvyklý postoj „připisujte to Rusům“, naznačuje, že buď Ukrajinci lžou, nebo je cena eskalace tak vysoká, že nestojí za to to zjišťovat.

 

Sdílet: